Rudla Michálek 40 let.

Dnes si připomínáme smutné 40. výročí, kdy odešel na věčný vandr kamarád Rudla Michálek.
Byl to jeden ze zakladatelů kladenské trampské osady Stříbrné Údolí .
Známý Tramp a Muzikant tělem i duší. Kdo jste ho znali věnujte mu prosím aspoň malou vzpomínku nad dobovými fotografiemi v galerii ” T.O. Stříbrné Údolí”.  http://vandrtorna.galerie.cz/5765904-t-o-stribrne-udoli
Rudla Michálek 1972

79. narozeniny Zdeňka Paťara Velíška

Stříbrné Údolí 2
Dnes u příležitosti nedožitých 79. narozenin Zdeňka Paťara Velíška zveřejňujeme jeho výpověď o vzniku a životě na trampské osadě Stříbrné Údolí 2.
Kde se na Staré řece něco dělo, tam jsme samozřejmé nemohli chybět. Nechali jsme si udělat domovenky, osady nás začaly zvát na své potlachy.
V roce 1959 se nám vrátil do osady Míra Žák, výborný hráč na mandolínu, kterého zavřeli za politické delikty. Tak do naší osady přišel poslední člen.
V té době jsme hodně jezdili na T.O. Kamarád Choceň.
T.O.Kamarád 1961
T.O.Kamarád 1961
T. O. Sovy Praha, T.O. Údolí hříchů, na Okoř, Bílý Obláček Česká Třebová, Krkanku,to je nejkrásnější úsek Chrudimky, na Nežárku, Sázavu, do Ledečka a samozřejmě na Kačák, kde je spousta osad. T.S. Samotář Ota Kučera, Rujana, Údolí oddechu, Lone Star, Udolí děsu a tak to šlo po celá léta dál.
Potom však nastaly rodinné záležitosti a my se začali pomalu, ale jisté rozcházet. Já se však z rodinné krize vzpamatoval brzy a počal stavět chatu v údolí Berounky a kluci se opět dali do kupy a pomáhali, jak mohli. Rukou společnou jsme tak postavili osadní chatu, i když byla moje vlastní. Tam jsme pak začali opět jezdit až do doby, kdy jeden z kamarádů odešel na Šumavu – Mirek – Žid zemřel na následky vězení a tak jsem zůstal sám pouze se svou ženou a dcerou a s kamarádem Jardou, který má chatu nade mnou.
Na Šumavě vznikly nové osady, které nás často zvou na svoje akce. T.O. Blanice, T.O. Vápený kaňon -Pazour, T.O. Čikleros, Č.B. Smolaři.
Na Kladensku, pak T.O. Návrat, T.O. Staří vlci, T.O. Špatňáci, T.O. Albatros, T.O. Věrný tulák atd.
Jezdíme i na Ostravsko na T.O. Luňák Opava.
I když v dnešní době nejsme takoví, jak jsme bývali, tak si stejně rádi zajedeme mezi dobré a upřímné kamarády a držíme se zásady, o které se zpívá v jedné písni… “Kdo to nezná, ten to nepochopí”.
Co já a moje osada považujeme za životní krédo? Je mít upřímné a dobré kamarády a žít životem takovým, který jsme si zvolili. Vše, co máme, o to se rádi rozdělíme s poctivým a upřímným kamarádem. Tak žijeme a chceme tak i dožít.
Závěrem této zpovědi o naší osadě, Vám Všem, poctivým kamarádům, kteří tyto řádky budou číst, přeji stale modrou oblohu a suchou stezku za poznáním naší tak krásné země.
Berounko, milenko v závoji bílém, v údolí milém stulená, k Tobě se vracím, když náruč je prázdná i když jsi pro mě vzdálená. Když slunce pozlatí vlnky Tvé, snad mě na březích svých nalezne. Berounko, milenko v závoji bílém, v údolí milém, které znám, zůstal jsem opuštěn ve světě širém, své srdce i lásku Ti dám.
Šerif osady Stříbrné údolí Zdeněk Velíšek – Paťár

Nemilé překvapení na Rujaně!

Nemilé překvapení na Rujaně!

V loňském roce, jsme s manželkou Bobinou a kamarádem Bátožníkem prošli trampskou osadou Rujana. Jen tak! Oživit si vzpomínky na léta dávno minulá, na doby našeho mládí, kdy jsme tam často jezdili do chaty jednoho z prvních osadníků, výborného volejbalisty a kytaristy Mařeny.
Prošli jsme kolem pěkné osadní chaty, potkali několik osadníků, ale známá místa jsme nepoznávali! Zmizely krásné romantické sruby a chaty, zato vyrostly drátěné ploty.
Smutnou vzpomínku v nás vzbudila opuštěná chata Mařeny, našeho o mnoho let staršího kamaráda, posledního opravdového a nejznámějšího trampa z Rujany, který ještě v kmetském věku, ač majitel chaty, jezdil s námi pravidelně pod širák!
Navštívili jsme i pomníček, věnovaný památce těm osadníkům, kteří odešli tam, odkud není návratu. Jejich jména, jsou na paměť vryta do kovových destiček. K našemu údivu, jméno Zdeněk Bušek – Mařena, jsme tam nenašli!
Možná, že již došlo k nápravě ( mluvil jsem o tom z Láďou Braunem ). Jestli se tak nestalo, zkuste to napravit. On si to Mařena zaslouží! Fakt!

DEWI

Bátožník_a_Dewi_na_Rujaně

OSADA SUPOVÉ

OSADA SUPOVé
založena 11.září 1993
tábořiště Račice nad Berounkou ( středočeský kraj )
šerif 1993,1994 – Láda Krob – SUP, od roku 1994 – 2012 Míra Hurt – Fík
Osada vznikla 11. září 1993 na potlachu osady Bílý racek v Panenském Týnci, po neshodách vevedení osady KÚB z této osady na vlastní žádost odcházejí členové osadní rady Láda Krob- SUP, Míra Hurt – Fík,Míra Jež – Bodro,Jirka Břicháček – Pupík a Jarka Hurtová,zakládají novou osadu, které dali název SUPOVé.
Již na příští potlach do Týřovice na Fialového poustevníka vyjíždí osada s nově vyšitými domovenkami,zde se zúčastňuje soutěže v nohejbale ( vyhrává ji) a také nově vzniklé hudební těleso ve složení Bodro( kytara), Pupík ( banjo ) a Romana ( kytara a sólový zpěv ) zanechává u večerního ohně dobrý dojem což se jeví jako příslib do budoucnosti. Během roku 94 – 95 projevují zájem vstoupit do osady další kamarádi a kamarádky, kteří posilují akceschopnost osady jak po sportovní tak i kulturní stránce. Na konci roku 1995 jezdí osada na potlachy v plném počtu tj.18 členů.V současné době tj. v roce 2012 má osada jen 6 členů. I přes tento malý počet osadníků pořádá osada Supové každý rok vždy první sobotu v měsíci červnu výroční oheň a v měsíci březnu kolem 21.března pořádá v restauraci U Meisnerů “Vítání jara”.
Současní členové osady: šerif Míra Hurt – Fík, Jarka Hurtová – Supačka – hospodářka,Jirka Huml-Humlík- propagace osady( zvadla,videonahrávky, DVD atd. ) Jarda Hrachovec – Mlynář -ohnivec,Maruš a Míra Hlavničkovi – členové.

KTERÁ BYLA PRVNÍ

Je RUJANA první Kladenskou osadou?
Jako řada věcí, i Český tramping má svojí historii. Tak jako v roce 1918 byla založena legendární a mýty opředená Ztracená Naděje, první osada v Čechách, tak jako první ostravská osada Hobo, kterou v roce 1929 založil ,,táta ostravských trampů” Hoban, tak i kladenský tramping má svojí historii. Má své průkopníky trampského hnutí, svoje první osady.
Pokud vím, za první Kladenskou osadu se vždy považovala Rujana na Kačáku u Dědkova mlýna, založená v roce 1929. Ale již v roce 1928, ve stráni nad restaurací Okrouhlík, postavila parta pozdějších osadníků Rujany první chatu. Dali jí jméno Kostelík (evidována pod č. 2, číslo 1 měla chata El Paso). Kostelík za rok prodali a postavili na novém místě dvě chaty. Arkonu a Rujanu (pod č. 3 a 4). Datum oficiálního založení 1929 má osada na výročních vlajkách, pozvánkách i v uveřejněných článcích. Datum se uvádí jak v brožurce ,,Historie osady Rujana” tak i v soukromě psané (po letech, spíše subjektivní názor) kronice Antonína Urbana, čestného člena osady, který vykonával funkci šerifa v letech 1934 – 1935 a 1937 – 1943. Tyto údaje, se dochovaly pouze v paměti starých osadníků, neboť původní kronika se ztratila!!!
Bob Hurikán ve svých ,,.Dějinách trampingu”, ve skromné části o trampingu na Kladensku píše: ,,Osada Rujana, je první osadou na Kladensku…! Na téže stránce však představuje další Kladenskou osadu Camp Baiting, ležící mezi Lány, Křivoklátem a Zbečnem. Její pěvecký sbor ve složení Zdeněk Novák, Emil Hnětkovský, Franta Kopp a E. Sedláček, se sólistou Boganem Příhodou, spolu s osadou Yukonem, vystoupili na prvním Trampským večeru pořádaným osadou Rujana v roce 1932. Osada Camp Baiting, byla založena Bohoušem Beránkem, ádou Košťálkem, Emilem Hnětkovským zvaným Pyskoun, Rudolfem Sýkorou, Josefem Karfusem a Oldou Heříkem, na jaře téhož roku jako Rujana, 1929!
Na vedlejší stránce pak Bob Hurikán seznamuje s trampskou sportovní osadou Yukon. Osadu založili chlapci z Kladna a Kročehlav – Zdeněk Šimon, Jarka Čap, Pepík Snop, Karel Kundl, Standa Černý, Toník Pošmourný, Ferry From a Urban již v roce 1928! Aby toho nebylo dost, v seznamu osad, které na internetu publikuje ,,Náš tramp”, se nachází osada Yukon – Kladno, Kročehlavy, založená dokonce v roce 1927! Je to tatáž osada, jako ta založená v roce 1928 a jeden z údajů je uveden chybně, nebo shoda jmen? Jak to vlastně je?
Která Kladenská osada byla ta první? Rujana, Camp Baiting, nebo Yukon?
Bogan_Příhoda_repro
Toto je dnes již nežijící Bogan Příhoda, známý tramp a tchán Pepi Fouska.
Dewi

Osada FAR-WEST Přerov

Osada Far-West byla založena v roce 1955.Čtyři kamarádi ,Juzi(Alois Smetana),ády(Vladimír Horáček),Baček(Zdeněk Smýkal),Fous(Miloslav Dohnal) se rozhodli založit osadu Far-West.
Zalíbilo se jim místo poblíž Přílep v Hostýnských horách.V blízkosti skaliska zvaného Hrádek našli příhodné místo pro osadu.Postupně do osady přibývali noví členové:Andulka(pozdější manželka sherifa Juziho),Hans,Charli,Rudy(Rudolf Valášek) připojil se i Sahir(Josef Horáček) bratr Adyho z osady T.O. TULáK,Jiří Drábek(Jack).
Osada byla několikrát vypálena,lesáky,kteří v té době nepřáli trampingu a trampům.Přesto byly podsady znovu opraveny.Až přišel den kdy byla celá osada dynamitem srovnána se zemí.Na místě osady postavil Sam (Václav Malina) malou chatku kam časem jezdíval.Přesto byla i tato chatka zničena ale místo původní osady je stále navštěvováno.Osada měla i svou kapelu Špunt :Bob(Jiří Novodomský),Prcek(Jaroslav Votruba),Jarka (Ludvová),Fous(Mil. Dohnal),Míla(Miloslav Dohnal mladší).Postupně se z osadní kapely stala kapela ŠPUNT,dnes již známá folková kapela.Dnes se kapela úspěšně zúčastňuje různých akcí a je již celkem pojmem v trampské muzice.Na Mohelnickém Dostavníku pravidelně hrává Fousovu píseň:POZDRAV PO HVĚZDáCH,jako vzpomínku na mrtvé kamarády,kterou věnoval na přání Aligátora(Pavel Venkovský) Mohelnickému dostavníku.
Dnes osada zanikla a jen čtyři její členové mají chaty na Trojáku v Hostýnských horách.
far-west1
far-west

T.O. Stříbrné Údolí-část 1.

Založena byla v roce 1955 nedaleko Žloukovic , na Staré řece (Berounce).
Založili si ji kamarádi se společným zájem, o hudbu.
Stříbrné Údolí
Dějiny:
Jak o vzniku osady vyprávěl její šerif, Zdeněk Paťar Velíšek.
V roce 1955 se vrátil z vojny,(tam také složil známou písničku “Berounko má“).
Ve fabrice kam nastoupil do dílny, pracoval jeho pozdější, ač starší kamarád Rudla Michálek a jako druhý, kamarád se kterým se učil. Rudla byl o 20 let starší, měl již v té době tři děti a chatu na Berounce.
Jako muzikanti se brzy domluvili, přizvali pár kamarádů a založili trampskou osadu.
Jejich první vandr směřoval na Starou řeku, a jak sám říkal: “Dodnes na něj rádi vzpomínáme”.
Nabrali směr z Kladna a podle Berounky pod hrad Týřov u Skryjí, kde se jim zalíbilo.
Tam potom často chodili a dělali muziku.
T.O.Sovy-Tejřov 1959
Mějte dobrou náladu.Dobrá nálada sice vaše problémy nevyřeší,ale naštve tolik lidí kolem,že stojí za to si ji užít.
Jan Werich

Rujana-Kdo na nich je?

Nedá mi to, abych se nevrátil k článku o osadě RUJANA, který vyšel ve ,,Vandrtorně” dne 14. července 2011. A to k dnes již vzácným fotkám z roku 1935, které článek doprovázejí. Na 1. snímku drží jeden z borců volejbalového družstva Rujany vlajku. Určitě nejde o osadní vlajku klasickou, ale o parádní vlajku zhotovenou pravděpodobně k volejbalové soutěži ( možná Blechův memoriál ?), ručně vyšívanou na sametové látce, podle mého názoru, mezi trampy velmi vzácnou! Cením si toho, že podobná zdobí i mojí sbírku trampských trofejí! Na důkaz přikládám barevnou fotku.

vlajka_rujana
Tyto snímky vznikly pár let před tím, než jsem se já a moji kamarádi vyklubali na tento svět. Ale ještě se nám podařilo osobně zastihnout tuto generaci zakladatelů osady Rujana. Kovaříka, bratry Míky, Hálka, Urbana, Buška zvaného Mařena a další. Poznali jsme je již jako o generaci starší pardy a tak si marně lámu hlavu, který z nich je na těch fotkách?! Za ta léta od vzniku těchto snímků se jejich obličeje strašně změnily!
Zdá se mi pravděpodobné, že na snímku č.1.druhý z leva a na snímku č. 2. první z leva, je výborný volejbalista a smečař osady Rujana, kovaný tramp, dlouholetý kamarád naší osady ,,Tramp boys” Zdeněk Bušek ( porovnával jsem podobu z pozdější doby- fota stránka Vandrtorna- Tramp boys), známý mezi trampy pod přezdívkou ,,Mařena”. Tento ,,dlouhán”, ještě jako starý trampský kmet s ,,usárnou” na zádech s námi, tehdy ještě mladíky jezdil pod ,,širák”.
Rujana 1935_1Rujana 1935_2
Je pravděpodobné, že většina pamětníků této slavné doby Rujany již nežije, ale je možné, že si některý z nich poznamenal tato jména na zadní stranu fota a možná právě teď je prohlíží některý z potomků.
Pokuste se dát vědět!
Ahoj!
Dewi

T.O. Somráci

Z Dewiho archivu

T.O. Somráci

Hudební těleso Žízeň

Klikatými cestami došla ke svému vzniku T.O. Somráci a její hudební těleso ,,Žízeň!”
6. května roku 1966, kamarádi Dědek, Ďuzna, Šury a Lepa zakládají trampskou osadu ,,Sitting Bull”. V pozdější době se osada rozšiřuje o další kamarády. Osada jezdí převážně na ,,Kamenitý camp” nad ,,Starou řeku” u Žloukovic, kde navazuje styk s T.O. Šestáci.
Ve stejném roce se osada seznamuje s kamarádem Dewim, šerifem tehdy již známé osady ,,Tramp Boys”,založené v r. 1959. Po čase polovina členů osady Sitting Bull přechází pod vlajku ..Tramp Boys.” Šerif Dewi hraje na banjo a společně s Ajťou na vandrech hrají se ,,Šestáky”.
Každý čtvrtek se ve švermovské restauraci (,,U Petříků”apod.) konaly trampské večery, které pořádala ,,Tramp colona Alkazar”.
Protože řada kluků z ,,Tramp Boys” hrála slušně na kytary a když Dewi po usilovném pátrání sehnal starší krásnou okrovou basu, kterou pro svojí kapelu vybíral sám známý kapelník Vobruba a které se od začátku říkalo ,,Bloncka”. byla skupina na světě!
Skupina posílená o výborného houslistu Jardu Šulce z libušínské skupiny Šlé-pěje zkouší v dubské kantýně na Vysokém a poprvé hraje ve složení:
Jaroslav Šulc-Šuli – housle
Václav Černý-Dewi – 5 th banjo
Stanislav Fridrich-Ďuzna – kytara
Václav Eisenstein-Ajťa – kytara
Pepa Beneš-Mazavka – kytara
Zdeněk Amcha-Sexík – kontrabas
V té době často hostují u skupiny bratři Kostkové(Kotasové) ze skupiny Rodeo a Jarda Hliňák. Skupina hraje často v restauraci ve Žloukovicích, kam jezdí na ,,Kamenitý camp”.
V říjnu roku 1970 odchází Ďuzna, Sexík a Šuli na ,,Velký zelený vandr” a těleso se rozchází.
Po návratu Ďuzny, Sexíka a Šuliho z vojny, je v roce 1972 založena osada ,,Somráci” a její hudební těleso ,,Žízeň”hraje ve složení:
Jarda Šulc-Šuli – housle
Míla Řezníček-Krajánek – 5 th banjo
Pepa Beneš-Mazavka – mandolina
Vašek Míchal-Kraťas -12 th kytara
Standa Fridrich-Ďuzna – 6 th kytara
Zdeněk Amcha-Sexík – kontrabas
U skupiny občas hostuje Pavel Jícha- Čimon (Močálové) a na pravidelných slezinách ve vrapické restauraci ,,Cech” se objevují bratří Kostkové, Zdeněk Čerpl- Čárlí, Mirek Frolík-Fous, Jiří Blecha-Begi a Ríša Jenčík.
Po odchodu některých hudebníků hraje skupina v nové sestavě:
Jarda Šulc-Šuli – housle
Ríša Jenčík-Hříva – banjo
Pepa Beneš-Mazavka – mandolina
Béďa Kostka-Kotas – harmonika, mandolina
Zdeněk Kostka-Kotas-Mazec – solo kytara
Zdeněk Čerpl-Čarlí – 12 th a solo kytara
Stanislav Fridrich-Ďuzna – kytara
Později je zařazena i trubka Ladislava Moutelíka a Sexíkův klarinet.
Ve skupině začíná hrát na kytaru Zdeněk Pajskr-Dědek, na banjo jako host vypomáhá Pavel Pánek-Meďák ze skupiny ,,Fechtýři”, Láďa Pešek-Slída na kytaru a občas Dewi na bicí.
Zbečno1970
Ajťa,Ďuzna,Krajánek,Dewi,Sexik a Kraťas.