Kubátův zákon

Motto: 

Trampové jsou zatracená banda, nechtěj

do Sokola. Kašlou na předvojenská komanda,

když je vlast zavolá…

Neznámý autor

Vyhláška zemského presidenta v Praze ze dne 9.dubna 1931 č.180236 ia 1931, 16-ai 1930, kterou se vyhlašují opatření proti výstřelkům campingu a trampingu.

Na základě ustanovení článků 2 a 3 odst. 1., zákona ze dne 14.července 1927 č. 125 Sb.z. a n. o organisaci správy zakazují při campingu a trampingu: Všeliké nepřístojné jednání nebo chování na místech veřejných, nebo veřejně dostupných, kterým se ruší neb ohrožuje veřejný pořádek, klid, bezpečnost, dobrý mrav nebo slušnost nebo se vzbuzuje veřejné pohoršení zejména:

společné táboření osob různého pohlaví v přírodě i ve stanech, chatách a srubech – vyjímaje táboření rodinné -, pobíhání v nedostatečném úboru koupacím mimo obvod vykázaných koupališť, zpívání popěvků obsahu nemravného, dále nošení zbraní, zvláště zbraní zakázaných bez platného zbrojního pasu a koupání na místech zakázaných.

Přestupky této vyhlášky, jejíž účinnost počíná dnem vyhlášení, trestati budou – bez újmy soudního stíhání – politické úřady I. stolice tresty na penězích od 10 Kč do 5000 Kč nebo na svobodě od 12 hodin do 14 dnů.

Málokdo už dneska ví, že krátce po vzniku Československa prosazovala Sokolská obec povinný tělocvik pro muže do 24 a u žen do 21 let. Ministerstvo pro zdravotnictví a tělesnou výchovu pak za přispění dalších organizací jako Skaut a Orel mělo na konci 20. let připraveno návrh zákona dokonce na povinnou předvojenskou výchovu. Trampům se to samozřejmě nelíbilo, proto ho kritizovali. Snahy dostat tramping pod kontrolu vyvrcholily vydáním vyhlášky, které se říkalo Kubátův zákon. Je zajímavé, že platil pouze v Čechách, na Moravě a Slovensku ne. Ačkoliv odpůrci trampingu tvrdili, že namířen pouze proti jednotlivým výtržníkům, bylo jasné, že jde o snahu trampování zlikvidovat nebo alespoň znechutit. O tom svědčí fakt, že společné táboření bylo zakázáno bez ohledu na plnoletost.

Kubátův zákon

 Wabi Ryvola napsal:

Na vznik a vývoj trampingu měly vliv podstatě tři okolnosti: hned po první světové válce rozmach skautingu, z něhož odpadávali jednotlivci, nespokojení s jeho uniformitou (tkzv. Divocí skauti), dále rostoucí vliv západních filmů a literatury a z nich pramenící touha po dobrodružství a napodobení hrdinů a konečně rostoucí racionalizace výroby, nezaměstnanost a zhoršující se životní podmínky. Tramping, zpočátku výrazně městská záležitost, se stal poznenáhlu módou, jeho proletářský charakter se měnil, začali trampovat i studenti, inteligence, venkov. Proti trampingu se rozjela tisková kampaň a množily se policejní zákony. Trampům se připisovalo všechno možné, od znásilňování až po vraždy, jejich život v přírodě se líčil jako jediná orgie alkoholu, sexu a zločinů. Celá kampaň vyvrcholila v dubnu1931 vydáním tkzv. Kubátova zákona. Zakazoval volný tramping, táboření mladých lidí bez oddacího listu atd. V té době se rozpoutala pravá bitva mezi trampy a československou policií. Tramping však už dosáhl takového rozmachu, že jeho odpůrci posléze změnili taktiku a začali si trampy předcházet, aby rozložili hnutí zevnitř. V časopisech se začaly objevovat trampské rubriky, pochvaly apod. Kubátův zákon byl však zrušen až Nejvyšším soudem v roce 1935.

Pro doplnění ke Kubátovu zákonu.  Proti Kubátovu zákonu se vzbouřila celá nejen trampská veřejnost a sešla se na protest na Letné v Praze. Tvrdí se, že hrstka trampů v počtu mezi dvaceti až třiceti pěti tisíci kusů a na základě toho, byl ten zákon teprve zrušen.

Jardocka

Reakce na článek „Novinka pro trampy“.

Fantastické!

Kubátův zákon postaven na hlavu!
Radujte se trampové!

Vyhláška inspirovaná požadavky pražských intelektuálů…
( A sakra, trampové mají kastu intelektuálů, tak to jsem nevěděl. Já tam chci taky!)
Přijďte s občankama. Kdo je pravý tramp ( posoudí komise ) dostane razítko!
Řeší právnička Zrzka!

Škoda, že si autor ten fór nenechal až na to 100 výročí trampského hnutí.
Dlouho jsem se tak nezasmál!

,,Dneska bych radostí brečel jako želva“, říká 71 letý šerif T.O. Mladé sny, ing. Bohumil Kříž, v komunitě známý pod přezdívkou Bill Stín.
Přezdívka a jméno osady jsou fajn! A to ing. tomu dává váhu! Autor tohoto fóru zřejmě čítal dobrodružnou literaturu pro mládež. A pro příště – slovo komunita trampové pokud vím, nikdy neužívali.
,,Stín“ říká: …dnes můžu jít dolů do osady s hlavou hrdě vztyčenou a silným, pevným hlasem říct ženě ,,Marry sbal mi usárnu, jedu do lesa, protože jsem tramp!
Tady jsem se teda fakt zasmál!
Kdybys byl ,,Stíne“ tramp a nebyl línej, tak bys neřval na Marry a usárnu by sis zabalil sám, ovšem pokud to umíš?! A pozor na hlavu! Neudělej si bouli o větev!
        Dewi

Děkujeme za krásný a výstižný příspěvek.

Pro štěstí !!!

Tento vzkaz jsme dostali do pošty a je velice hezký, trefný, vtipný a zároveň moudrý. Proto se s Vámi velice rádi podělíme. Na Titaniku byla celá řada těch, kteří měli zdánlivě všechno, chybělo jim jenom to podstatné a jediné.

Jedna rána stačí!

Z knížky ,,Jak jsme dělali tramping“
Jednoho pátečního dne roku 1969, se opět vypravili do ,,Kvelbu“ na Podkozí. Jenom oni dva, neboť Tom, třetí z dnešní party, měl za nimi ten den z pracovních důvodů přijet až večer.
Stěny ,,Kvelbu“ krom parůžků lesní havěti zdobily hlavně vzácní vycpaní ptáci. Jestřáb, káně myšilov, poštolka, dokonce i vzácný sokol stěhovavý a různé druhy sov a výrů, chlouba Tomova interiéru, dědictví po jeho předcích!
Nad starou postelí, která přinejmenším pamatovala první republiku a která zabírala čtvrtinu ,,Kvelbu“, vysel obraz vyvedený v oleji, výstavní to kýč znázorňující říjícího jelena od neznámého autora, na mnoha místech prostřílen kulemi Tomovými! Nikdy jsem se nedozvěděl, jestli ten jelen na tom obraze ,,řval proto, že do něj Tom střílel, nebo pro to, že ho ten ,,umělec“, tak ,,zmršil!“
Důvod střelby byl prostý! Když se Tom na ,,oko“ naštval, Kaňkura se ukryl za masivní pelest postele. Tom zahájil palbu ze své pistole, na ten obraz nad jeho kudrnatou hlavou! Takhle občas spolu ,,blbli!“ Byla to jen taková hra. Oni dva, to byla dvojka k pohledání!
Ta pistolka byl malý ,,poplašňák“, který měl odvrtanou hlaveň, dávala se do něho poplašná patronka a brok. Průbojnost na krátkou vzdálenost byla až překvapivě dobrá.
A teď ležela tato pistolka smutně a opuštěně na dubovém stole.
Dewi jí vzal do ruky, chvíli si jí prohlížel a pak jen tak z legrace zamířil na vycpanou sovu ušatou. ,,Ustřelím jí ucho“ povídá v žertu. ,,Tím se netrefíš ani do vrat, má to krátkou hlaveň a nemá to mušku“ odpoví Kaňkura.
Dewi položí pistolku zpátky na stůl a oba pokračují v klábosení a v očekávání příjezdu kamaráda Toma.
Náhle třesk必利勁
ne rána! Kaňkura strne!
Dewi drží v ruce tu malou pistolku a jedno ucho sovy ušaté pomalu klesá k podlaze.
,,Proboha, Tom se posere, fakt posere!“ zahořekuje Kaňkura. Sebere pírko z podlahy a zasune ho sově zpět, odkud bylo násilím vyrváno!
Když se objevil Tom, oba kluci se poťouchle usmívali a nápadně pokukovali na trofejní stěnu. Tom zavětřil jako ohař. Pojal podezření a začal prohlížet ony zděděné památeční trofeje. Snad nějakým nadpřirozeným vnuknutím zatahal sovu ušatou za obě uši. Když mu jedno ucho ostalo v ruce ztuhl. Potom nám chvíli nadával, potom se tomu dlouho smál!
Celý večer si ho Kaňkura dobíral: ,,Ale stejně to byla mistrovská rána, co říkáš Tome!
,,To byla! Uznávám volové!
( Štěstím pro oba kluky bylo, že Tom nezahájil palbu. Za pelest postele by se oba nevešli!)
Co mi vyprávěl kamarád Tom 28.6 ,,U Kašáků“
K příběhu z roku 1969 o kterém hovoří článek ,,Jedna rána stačí“, se váže tato zajímavost!
V loňském roce, po 43 letech od oné události, kamarád Tom zcela náhodně navštívil výstavu v Policejním muzeu České republiky v Praze na Karlově.
V jedné vitríně, pod názvem ,,Vyrobili si sami“, objevil onu malou poplašnou pistolku o které se v článku píše, kterou si kdysi jako kluk předělal na brok. Pod ní byl nápis:,,Tvůrce chtěl dodat nápisem světovosti…“
On totiž Tom tenkrát na tu pistolku ještě vyryl ,,honosný“ nápis, podle kterého jí po letech identifikoval!
Kdysi jí věnoval jednomu svému kamarádovi, Marvanovi. Jaký byl další osud této pistolky a proč se objevila právě v této expozici nemá tušení!
Dewi

Seton 12- Hraní na louce

14.7.2012
Festiválek na Setonu u Žloukovic se skutečně vydařil. Účast byla hojná, ať ze strany účinkujících, tak z řad diváků. Organizace vynikající, ceny mírné, proto hodnotím Zlatou hvězdou.
Začátek
Dorazily i zástupci cizích velmocí. Na zabránění případného konfliktu dohlížela naše bdělá „Veselá Bezpečnost“.
Veselá Bezpečnost
Par nových fotek je v rubrice: Seton
Třeba někdo pošle další postřehy a fotky!?

S Houlou po Brdech

S Houlou po Brdech

K tomu, abych se dvě hodiny prohraboval v něčem chaotickém a nepřehledném jako je můj archív a hledal pár vzpomínek na mé, již dávno zapomenuté putování po brdských kopcích, mě inspirovala písnička ,,Mravenci Brďáci“, kterou jsem zaslechl na Radiu Country!

Bylo to někdy koncem šedesátých let, možná začátkem let sedmdesátých, již si na to přesně nevzpomínám, když mě v té době ještě neznámý tramp Houla z T.O. Ribabi-Bo-Hosama pozval k sobě domů. Do Zdic. Jestli si dobře vzpomínám, na dvoře domku byla kůlna, ve které mi ukazoval svoje básničky. A zřejmě je tenkrát v té kůlně i tvořil, nebo dotvářel. A odtud jsem sním prvně vyrazil na tramp do brdských lesů.

On Brdy miloval, znal tam snad každý strom. Cestou po brdských hřebenech jsme prošli kolem několika malých primitivních ,,sroubků“, ve kterých se našla i konzerva pro chudý pocestný a téměř vždy suché dřevo na rozdělání ohně. On mi o nich vyprávěl, já poslouchal. V jednom takovém ,,sroubku“ jsme strávili noc. Druhý den ráno jsme vyrazili na další cestu tichými brdskými lesy. Za celé dva dny našeho putování, jsme nepotkali ani človíčka! Jen občas nám přes cestu přeběhl vyplašený jelenec. Nevím, komu ty ,,sroubky“ tenkrát vadily. Ale když jsme zavítali na Brdy později, nalezli jsme z nich již jen trosky. Byli na něčí příkaz za použití náloží zbořeny!

S Houlou, který se později stal trampskou legendou, jsem na Brdy zavítal ještě několikrát a seznámil se i s partou jeho kamarádů, kteří jezdili do těchto končin. S Rebelkou, Čvachtou, Marvanem a řadou dalších, jejichž jména mi již vypadla z paměti.

Pár Houlových psaníček z vojny, pár novoročních přání a dvě již letité, ne moc kvalitní fotky z našeho putování, jsem nalezl i ve svém archivu.

levné letenky Ale mě víc než Brdy, lákala údolí Berounky,Vltavy, Kocáby a Kačáku. Snad i pro to, že jsem zde měl řadu svých starých dobrých kamarádů, se kterými jsem prožil řadu krásných dnů a náš camp! A tak jsem se rád vrátil na stará známá místa!

Tak to byla malá vzpomínka na mé vandrování po Brdech a na kamaráda, který již řadu let není mezi námi. Jak jsem již napsal v úvodu. Za tyto řádky můžou ty zatracení mravenci Brďáci!

Tak pardon a ahoj!

Dewi
Na_Brdech-v_klobouku_Houla_zady_Dewi
Na_Brdech-v_klobouku_Houla_zady_Dewi

Přání Mikimu od T.O. Tramp Boys

Ahoj Miki!
K tvému životnímu výročí Ti přejeme mnoho tvůrčích úspěchů, hlavně zdraví a krásných slunečních dnů!
Dewi a Bátožník za T.O. Tramp Boys