Pro štěstí !!!

SVáTKY POD PSA

DEWI

Byly to dva dny po ,, Štědrém večeru”, když jsem se plácal po kluzkém, neposypaném kladenském chodníku a modlil se abych si nerozbil ,, raťafáka”, když jsem potkal svého dlouholetého kamaráda, nejstaršího člena naší osady Tramp Boys, Bátožníka.
,,Ahóój ! Šťastný a veselý, jak se máš?” zahalekal ,,Bátožník” ochraptělým hlasem a odfrkl nudli do kapesníku, na kterém byl červenou bavlnkou vyšitý jakýsi monogram. Na pozdrav mi po trampsku zalomil omrzlou ruku, až mi píchlo v pravé lopatce. Padla obvyklá slova, tak jak to většinou v tento sváteční čas bývá, když se náhodou setkají dva známí, kteří se delší dobu nepotkali.
Dozvěděl jsem se že pracuje v zahraničním obchodu, odjíždí brzy ráno do zaměstnání, že je ženatý a má dvě děti. Že už to není ono a tady a támhle ho občas píchá.
Vedle nás přešlapovala v mokré sněhové břečce kostnatá paní středního věku, zmalovaná jako obrázek od malíře Jóži Úprky, s malým psíkem v náručí a dívala se do osvětlené výkladní skříně.
,,No a co vánoce, jaké byly?” doráží Bátožník.
,,Jako každý rok”, povídám. Letos jsem si koupil štěně, ale dlouho nevydrželo. Ani pes neštěk a bylo po něm. To víš kamaráde, když jsou k němu takové knedlíky se zelím a zastavěj se klucí z osady…..
,,Vy nestydo!” ozvala se za našimi zády zmalovaná kostnatá fuchtle s psíkem. ,,Že se nestydíte žrát psy! To na mojí Fifinku kdyby se jen někdo špatně podíval tak bude mít co dělat se mnou!” řičela až jí hlas přeskakoval do fistule. Pokročila ke mě a vystrčila bojovně bradu.
,,Kašlu vám na vašeho pitomýho čokla, co je mi do něj” celkem klidně povídám. Bátožník se raději nenápadně odporoučel.
,,Je to možný! Lidi slyšeli jste to? On sežere vlastní štěně a ještě je na mě drzej spratek!” Ječela jako papiňák na plotně. Dav se srocoval. ,,Zasloužil by pár facek” ozval se statečný anonym ukrytý v davu. ,,Ty rasíku”, zaječela znovu kostnatá paní, ,,Ty budeš ubližovat pejskům?” a přetáhla mě přes hlavu nákupní taškou, až se mi před očima zajiskřilo. Zachránil mě až příslušník policie, kterého zavolal za rohem statečně přihlížející Bátožník, který celý incident z povzdálí pozoroval.
Za nějaký čas jsem dostal obsílku k soudu.
,,Žaloba uvádí pane Dewi, nebo jak vám ti vaší kamarádi říkají, že jste zkonzumoval vámi zakoupené štěně. Je to pravda?” položil mi otázku předseda soudu. ,,Nezdá se vám, že jste to trochu přehnal?” ,,Uznávám pane předsedající,” odpovídám kajícně. ,,Zkonzumovat štěně je i pro trampa trochu moc. Mě už to říkala i manželka Bobina”. Rostl jsem do země a hrozně jsem se styděl!
,,No vidíte, pane trampe, žena měla pravdu,” povídá předseda soudní stolice.
,,A co to bylo za štěně?”
,,To byl prosím Kozel pane předsedo”
,,To byl kozel?” nedělejte si z nás blázny, to by vás mohlo mrzet! Uvědomte si že jste u soudu a né někde v lese u ohníčku!”
,,Ale to byl opravdu Kozel. A byl moc dobrej. Takový štěně ,, Velkopopovického kozla” pane předsedo to je někdy lepší pivíčko než Plzeňský. Já tomu rozumím, věřte mi! Já jinak moc nepiju, ale když byly ty svátky…..

( Tato moje povídka je pouhou fikcí a Bátožník jistě promine, že jsem v ní užil jeho jméno )

Tramp:

V překladových slovnících se dočteme například.

Poutník, potulovat se, vandrovat, pěší výlet,kráčet,cestovat pěšky,plahočit se,

Šlapat po :světě, či konvencích.Pozn.autora

Parníky jezdící bez pravidelné trasy.

To je z anglického překladu.

Z němčiny:tulák, stopař, auto stopař.

V jiných jazycích je nenajdete. Ty už mají své specifické výrazy pro tuláky a trampy.

Pro českého trampa se hodí snad všechny zde zmíněné překlady.

Počátek trampingu u nás se traduje kolem roku 1918-20. I když, někteří tvrdí i dříve.

“V roce 1931 došlo dokonce k zásadnímu konfliktu se státní mocí. To je Kubátův zákon. Tehdy údajně až 15.000 trampů dokonce demonstrovalo v Praze. Co to bylo ten Kubátův zákon?”

Co byl je úplně jedno, ale do češtiny přeloženo, podmanit, ovládnout, znásilnit, zaškatulkovat.

Něco, co prostě zařadit nejde. Jako pozdější různé trampské unie začleněné do národní fronty. Kde jsou? To prostě nejde. Tramping, je o volnosti a svobodě. Například: “kam jedeš na čundr” odpověď “ještě nevím”.

Z různých zdrojů jsem zjistil, ať z knih, či od pamětníků. Pravdě podobně se jedná, o tramping, jak jej známe dnes.

Když si vezmeme, různé trubadúry, jak se jim tehdy říkalo, potulné rytíře, není to podobnost čistě náhodná? Oni se přece také toulali bez, zdánlivého cíle. A většinou došli až tam, kam potřebovali.

Skutečnost je ale asi trochu jinde. V dřívější době bylo přeci běžné, že se chodilo vandrem. Nebo jak se říkalo na zkušenou. To až noví moci páni zavedli hranice a jazykové bariery. Po českých zemích se mluvilo snad všemi jazyky světa. Tak tovaryš nebo umělec nějakého řemesla bez problémů mohl jít vandrem do Vídně, Paříže čí Londýna.

Myslím si, že krajánek byl daleko užitečnější než tisíce úředníku. On prošel svět ,tu, něco odposlech, tu se něco naučil a šířil to dál. A tak se šířila kultura, umění, řemesla, proto je většina vládců pronásledovala. To byla jakási osvěta a tu žádný vládce bez svého dohledu nepotřebuje.

Vždycky to nemuseli být nutně darebáci a lapkové a z vlastní zkušenosti, za ta léta trampování jsem potkal pěknou řádku slušných a poctivých trampů.

A že mezi nimi byli lékaři, inženýři, umělci, zedníci, tesaři, zámečníci, atd. A pak ,vznikaly zajímavé slovní spojení. Jdeme na čundr. A kdo jede Franta “Podejcihlu, Doktor, Indža, Tarantule(kulhal), Prcek,Bludička, Vejrostek, Kristus,Muslim,Kudlanka”. A mnozí jsme ani nevěděli jejich pravá jména.

Ono to mělo něco do sebe, když v zájmu boje proti nedovolenému shromažďování mládeže(rozuměj trampingu), přišla VB a ptala se po panu XY, nemuseli jste lhát,protože jste skutečně nevěděli, kdo to je.Nemohu nevzpomenout paradoxu ,když nám rozehnali řádně hlášenou akci Dědkův Škrpál,kde se do mládeže započítal Mařena z Rujany,tehdy požehnaných 70 let věku, Patrik z Indiana a mnoho dalších,kteří by určitě rádi vzali za své, Tu mládež.

Jenom trampové dokázali podpálit les. A né , lesní dělnici, kteří tam pálili chvojí.

Vyhláška o zákazu rozdělávání ohně do 50m od lesa. Sedmdesátá léta.

Většinou jsme se s hajnými znali a tak nebyl problém.

Zpátky k trampům. To, že pražská smetánka z tohoto fenoménu udělala módu, ještě neznamená vznik trampingu. Trampové, byli, jsou a budou. Bez ohledu na vlády a politická uskupení.

Dnes potkáte trampa, který prošel celý svět a ani nevíte, že je tramp. Je normálně oblečený a hlavně slušný k přírodě. Nedává okázale na odiv lidem, že je členem jakési asociace, či jiného nesmyslu.

Má prostě domovenku, pokud ji má, pokud ji nemá, tak je to Tramp bez domovenky.

Ale duchem je tramp a mnohdy ani neví, že by ho tam někdo rád zaškatulkoval, aby se musel řídit, různými příkazy a zákazy osadní radou a nevím čím ještě.

O tom TRAMPING skutečně není!!!

Od toho jsou jiné instituce, jako strany, sdružení a organizace různých typů.

Proto se považuji za trampa, abych toto nemusel absolvovat.

Ahoj kluci, fantastická videa. A mimochodem díky za to že jsme mohli, hrát ve čtvrtek na akci COUNTRY PŮDA, bylo nám velkou ctí a též bych rád poděkoval ne jenom organizátorům akce, ale též vám posluchačům.

Za 3 & ½ BAND Jaryn

Může to být názor, ale připomíná to Marfiho zákony.

1.Lhostejnost je polovina zdraví.

2.Co můžeš udělat hned, můžeš klidně udělat i zítra.

3.To, že jiní pracují, není ještě důvod ke tvé vlastní práci.

4.Spis, který se během týdne nevyřídí sám, si nezasluhuje, aby se s ním někdo dále zabýval.

5.Ztracený čas a pracovní elán není třeba hledat.

6.Kdo nepracuje, nemůže udělat chybu.

7.K práci se stav tak, aby zbylo místo i pro druhé.

8.Úroveň tvé práce, nechť se řídí úrovní tvého platu.

9.Pracoviště není hospoda, abys tam vysedával celý den.

10.Práce šlechtí, ale naše vlast nepotřebuje šlechtice.

14.7.2012

Festiválek na Setonu u Žloukovic se skutečně vydařil. Účast byla hojná, ať ze strany účinkujících, tak z řad diváků. Organizace vynikající, ceny mírné, proto hodnotím Zlatou hvězdou.

Dorazily i zástupci cizích velmocí. Na zabránění případného konfliktu dohlížela naše bdělá “Veselá Bezpečnost”.

Par nových fotek je v rubrice: Seton