Porta Kladno 8.2. 1977

I taková bývala doba. Všechno pěkně pod nějakou hlavičkou čehosi.
Přesto trampská i C & W hudba na Kladensku a nejen zde, přes nepřízeň mocných jen kvetla.
Na obrázku je skupina Fechtýři z Brandýska. Omluvte prosím kvalitu výstřižku, je to přeci už nějaká doba.
Porota byla složena z kulturního referenta Městského Národního Výboru a operní pěvkyně.
Jako jejich kontrast, byl předsedou poroty Bóra Kříž světoznámý, kladenský, jazzman a skladatel.
Nechci komentovat skupiny a muzikanty, kteří se nesměli účastnit, ať z důvodu závadného názvu skupiny (PADOUŠI), nebo jiné prkotiny, která se neslučovala s tehdejší morálkou.
Věřím, kdyby měli skupiny zmíněné ve článku ty možnosti , jako jsou dnes, vypadala by česká scéna C&W úplně jinak. Jako příklad lze zmínit naši kladenskou skupinu Gladly S.W.Ta vyhrává, kam přijde a určitě díky příznivcům i z vašich řad vyhraje další cenu, kterou je “HUDEBNí POHáR COUNTRY RáDIA“.
Jejich melodické a smysluplné písničky vracejí kladenskou, trampskou hudbu, tam kam patří, k líbivé a o něčem vypovídající písni.Ty hodnotíte především Vy posluchači a ne již výše zmíněná odborná porota.
Závěrem co dodat?
Přesto to bylo krásné a řečeno slovy klasika: ” Bouřili jsme se a říkali jsme tomu tramping”.
Porta Kladno 1977

Zásady, pro zdraví a dlouhověkost

Může to být názor, ale připomíná to Marfiho zákony.
1.Lhostejnost je polovina zdraví.
2.Co můžeš udělat hned, můžeš klidně udělat i zítra.
3.To, že jiní pracují, není ještě důvod ke tvé vlastní práci.
4.Spis, který se během týdne nevyřídí sám, si nezasluhuje, aby se s ním někdo dále zabýval.
5.Ztracený čas a pracovní elán není třeba hledat.
6.Kdo nepracuje, nemůže udělat chybu.
7.K práci se stav tak, aby zbylo místo i pro druhé.
8.Úroveň tvé práce, nechť se řídí úrovní tvého platu.
9.Pracoviště není hospoda, abys tam vysedával celý den.
10.Práce šlechtí, ale naše vlast nepotřebuje šlechtice.

Akce jižní Čechy 4.9.2010

Ahoj všichni kamarádi,

dovoluji si vám zaslat postřeh z reportáže z našeho tažení na Jižní
Čechy respektive Píseckou Smoleč tak jak to viděl Náš reportér Paňák.
viz příloha.
Děkuji ti Petře

p.s. Děkuji samo sebou všem zúčastněným
Jaroslav Peltán

Akce jižní Čechy – 4.9.2010.
Tudlenc, když sedíme v Pastýřce, povídá kapelník Jaryn, že podzimní turné po vlastech Českých začínáme v Písecké Smolči.

Na naše pozdvižené obočí oznamuje, že to je v jižních Čechách a že má kousek odtud chalupu ve Slabčicích, a tam jako že můžeme bivakovat. Vzhledem k tomu, že v obci neplatí za odvoz odpadu, kapela chápe a souhlasí. Rejpal Dědek okamžitě nahodí otázku ” Dobrá a jak se tak dostanem? Koleje tam nevedou a letiště je ještě v plenkách”. Houslista Čahoun zděšen dálkou okamžitě tvrdí, že jeho škodovka trucuje a nejede, nemá kola a vlastně ani motor. Věříme mu to a tak záchrana přichází od Dana co dobro obsluhuje, že prý povoz má a koně k němu nepotřebuje. Kukymu naštěstí prý přední kolo jen vibruje ale ještě neupadlo a tak tam snad všici dojedem. Souhlasíme! Ale náhle Kuky vece – musím přibrat svého “Mimineka”, máma poručila a Dan že má v pátek ještě rozdělanou nějakou práci a tak se pojede až v sobotu. Navigátorem je pověřen basista Jizva což nás v zápětí dovedlo k myšlence, že asi ke hraní zřejmě nedojde. Není zbytí, opět souhlasíme a objednáváme kořalku.
V pátek tak vyráží Kuky, sním Miminek, zvukařka Stará větev a moje maličkost směr Slabčice, kde večer v místní Osvěžovně se přehoupne do brzkého rána. Čekáme na zbytek, tedy na podstatnou část kapely. Desátá, jedenáctá a už i dvanáctá hodina odbila a nikdo nikde. Čekaní vyplňujeme prací na zahradě a štípáním dříví, přeci jen je v chalupě neteplo. A Dědek rád topí v kamnech dřívím, které někdo připraví. Začínáme pochybovat o navigačních schopnostech Jizvy – a skutečně, po dvanácté se hoši telefonicky ozývají z Benátek a že prý si to již uhánějí na Tábor. Po upozornění, že na Písek nemusí přes České Budějovice, mění směr a do půl hoďky sou tu, co by dup. To bylo radosti a objímání, všichni melou pátý přes devátý, jedině Dědek nakládá do kamen a v očích má podivný lesk. Začínáme mít obavu o chalupu a táhneme ho ven, kde Jizva zrovna vypráví jak opět vyhozen
z baráku, jsa na nuceném vandru, vařil sekyrkovou polévku. Když se od omastku, brambor a krup dostal k té sekyrce, Dědek vytřeštil oči a hnán asociací vyhrkl ” Kamna, kamna, musím honem přiložit”. A jsme zase tam, kde jsme byli.
Nastává porada, jak se vlastně do Smolče přesuneme, když máme nástroje a komba. Nikdo nechce šoférovat, tedy spíše abstinovat. Prý jestli nemá Jaryn nějaký vozík, a co myslíte? Má! Starej vozejk na trávu, s kolama obitýma obručema, byl okamžitě zařazen do vozového parku Tři a půl Bandu. Je provedena zběžná kontrola brzd a sbíhavosti a určen dvoutaktní motor Dědek – Jizva. Lepení na pneu nabylo nalezeno, ale i tak to risknem. Dědek chodí po zahradě s banjem a preluduje, ostatní nakládají Bandvůz proprietami ke hraní, a tak Jaryn vyrušuje Dědka s prosbou, zda by také nepomohl a alespoň si ze stodoly přinesl klobouk. Za vzdalujícím se Dědkem se nese jeho hudrování – hraje na banjo “Černý muž pod bičem otrokáře žil”. Konečně je pátá hodina, vše naloženo a můžeme vyrazit. Vozík na silni dělá takovej randál, že lidé vycházejí ze vrat s nadějí, že do obce zavedli vlak. U Slabčického kostela vybíhá farář a že prý mu z toho rámusu ten přibitej spadl s krucifistu. Přezíráme jeho nářky a smekaje klobouky na pozdrav všech přihlížejících, rázně míříme i s povozem do místní Osvěžovny. Po doplnění paliva vyrážíme směr Písečná Smoleč. Danovy těžkne dobro při sdělení, že je to pouhých necelých osm kilometrů. Zapřažení šimlové však vědí své a tak po ostré chůzi jsme za dvacet minut na místě, kde se dovídáme, že hospodskej Josef vyvěsil plakáty teprve včera večer – prý z obavy, že by mu do hospody chodili lidi. Postavíme ozvučení, dáme pivko a úderem šesté začínáme hrát pro tři lidi, sedících v hospodě z kterých je jeden nahluchlí děda hospodského. Neházíme flintu do žita a skutečně naše muzika začíná lákat kolemjdoucí lidičky. Nejprve strkají do dveří jenom hlavu ale později i nohy. V půl sedmé dorazí horda z chatové oblasti nedaleké Vltavy a atmosféra se rázem mění na příjemné hraní s příjemnými lidičkami. Postupně se zapojují do zpěvu a v osm hodin s námi řve celá hospoda Rikatádo. Hospodský jako tornádo roznáší zlatavý mok a začíná se i usmívat – náhle mu lidé nevadí. Čahoun málem zavařil housle a nemaje strach z odjezdu popíjí
s námi pivko. Časem se od něj dovídáme, že ty Krušovice se fakt hodně zlepšili a to pivko je opravdu moc dobré. Vysvětlujeme mu, že pivko je fakt skvělé, ale že on nemá Krušovice, ale desítku Zlatého bažanta. Nereptá, nasává dál a chutná mu stále skvěle. Hospodský Pepa v deset dává k dobru přeuzenou koninu a tak nálada stále stoupá. Když k tomu o půlnoci přidá topinky nemá to vůbec chybu. Lidičkám se nechce domů takže je musíme vyhodit, nemáme totiž už co hrát. Ukončení lidičkám zřejmě nevadí, chtějí se s námi hromadně vyfotit. Přání plníme a vyrážíme noční krajinou zpět do Slabčic. V polovině cesty nám klekl motor, Dědek s Jizvou si zadřeli písty a tak nám s povozem pomáhají místní. Za půl hodinky již sedíme v naší stodole a s námi i starosta obce s přáteli. Dovídáme se, že se šli juknout jen na chvíli, ale už zůstali do až konce. Plánujeme akci na příští rok. Prý na dožínky. Jaryn hned navrhuje složit koňskej povoz z dílů co má rozvěšený po stodole. Krotíme ho, loučíme se s přáteli a jdeme bivakovat. Byl to fakt pěknej den a ještě hezčí večer. Škoda, že jste nebyli s námi.

Paňák, dokumentarista.

Pro další fotky klikni zde: Třiapůl Band Fotogalerie
Cesta na Smoleč

Ledovce Juneau.

Patrová loď pod ledovcem. Najdi ji!
Dostali jsme další várku fotek z vandru na Aljašku.
Původně jsem nechtěl komentovat, ať si každý najde, co se mu líbí.
Ty fotky jsou tak úchvatné, že nepotřebují komentář.
Ale pří pohledu na tuto fotografii, se mi vybavil jeden velmi moudrý citát.
“Co jsi, člověče, ve své velikosti? H….!”
Děkujeme Ivě a Bédovi.
Patrová loď pod ledovcem. Najdi ji!
U jedné takové lodi je Béda vyfocen.

Totemy Ketchikan

Dostali jsme další příděl fotografií z vandru na Aljašku.
Jsou tam krásné obrázky ledovců a totemů. Možná, že by to byla dobrá inspirace, pro tvůrce osadních totemů a nebo, pro české indiány.
Děkujeme Ivě a Bédovi!!!
Totemy Ketchikan

Od 3 & 1/2 Band

Ahoj kluci, fantastická videa. A mimochodem díky za to že jsme mohli, hrát ve čtvrtek na akci COUNTRY PŮDA, bylo nám velkou ctí a též bych rád poděkoval ne jenom organizátorům akce, ale též vám posluchačům.
Za 3 & ½ BAND Jaryn

Prdítka z Kalifornie

Velmi zajímavý a užitečný vynález. Je to sice anglicky, ale při troše pozornosti, pochopí i neznalec.

Vandr na Aljašku

Krásné fotky z 10ti denního vandru na Aljašku nám poslal Béda a jeho paní.
Je opravdu na co se dívat a bude jich více.
Mne osobně zaujala fotografie, kde Iva stojí v zahradě plné květin. Ptal jsem se Bédy, kde se tam vzalo tolik květů. On mi vysvětlil, že kdysi se tam sesul nějaký kopec, který pohřbil nějaké domy a les.
Později tento pozemek koupil nějaký člověk, a když jej vyklízel, jeden strom se mu vzpříčil a postavil se kořeny nahoru, tak ho napadlo, ty mrtvé stromy tam zasadit obráceně a do koruny, vlastně kořenů
zasadil květiny a tím vznikla tato unikátní zahrada.
Zbývá jen tiše závidět.
Stromy naruby

Gladly S.W. v Horníku

Dne 28.5.2010 vystupovala skupina Gladly S.W. v kladenské restauraci Horník.
Přes počáteční potíže s elektřinou,(nebyla to chyba skupiny), se velmi rychle rozjel koncert, na který budu rád vzpomínat.
Perfektně připravený program. Hudba nádhera. Texty jak od Josefa Kainara, no , Koncert!
Jirka Fejtek basa, nádhera. Pepík Mareček sólová kytara, paráda. Milan Procházka doprovodná kytara a úžasný zpěv. Honza Šmejkal na harmoniku, prostě UMí. To všechno, když dáte do hromady a přidáte jejich vokály, tak to je Gladly S.W.
Ti kluci si dali načas a hledali se, až se našli.
Jak jsem vyposlechl od okolních posluchačů,” kluci zrají, jako víno” a to je pravda.
To co je slyšet z radia, nebo z CD, to je hodně slabý odvar, toho co
Gladly S.W. dokáže.
Tahle skupina, bude určitě důstojným pokračovatelem tradice trampské hudby na Kladně.
Po skupině Hoboes a Hop-Trop, je to další vynikající kladenská skupina, se svým neotřelým repertoárem, která se určitě zapíše do srdcí, mnoha posluchačů.
Jediná výtka. Kluci, nic nemám proti “Horníku”, ale začíná vám být malý. Bylo mi jen líto těch, kteří se prostě nevešli a museli odejít, pro nedostatek míst.
Co takhle, příště ve “Dřeváku”?
Fotky jsou v rubrice “Sleziny” : Z Honíku a dodal nám je Fidel s Janou. Děkujeme.
Díky za krásný zážitek!
Jardočka
Gladly S.W.