Ledovce Juneau.

Patrová loď pod ledovcem. Najdi ji!
Dostali jsme další várku fotek z vandru na Aljašku.
Původně jsem nechtěl komentovat, ať si každý najde, co se mu líbí.
Ty fotky jsou tak úchvatné, že nepotřebují komentář.
Ale pří pohledu na tuto fotografii, se mi vybavil jeden velmi moudrý citát.
„Co jsi, člověče, ve své velikosti? H….!“
Děkujeme Ivě a Bédovi.
Patrová loď pod ledovcem. Najdi ji!
U jedné takové lodi je Béda vyfocen.

Podobné příspěvky

  • Kalifornští Kanonýři

    Ahoj Dědkové.26.1.2010
    Máme tady takovou bandu lidí, co se zajímá o střelbu z kanónu.
    Většina z těch kanonů je samo domo, kámoši jsou soustružnici
    a tak si je dělají sami.
    Zhruba jednou ročně vyrazíme na střelby. Jedeme poměrně daleko,
    je to tady odtud něco přes 300 mil, ale stoji to za to.
    Střelnice je na louce v lese, no prostě paráda. Jedem vždycky alespoň na tři dni
    a kempujeme přímo tam.
    První den si každý najde místo na palebné čare a muže si vystřelit několik
    zkušebních nábojů. Druhý den začíná soutěž do terčů.
    Jsou tam tři kategorie :
    Kanóny s vrtanou hlavni střílí na 200 metrů do terče.
    Kanóny s hladkou hlavní střílí na 100 metrů do terče.
    Hmoždíře střílí na 150 metrů ke kolíku.
    Každý střílí deset ran a potom jdou porotci zkontrolovat terče, změřit jak daleko
    nebo blízko, dopadli střely z hmoždířů.
    Potom se vyhodnotí vítězové, rozdají se ceny a dokonce dne se střílí ze všeho, co kdo
    přinesl.
    To by jste kolikrát nevěřili, co se tam sejde za zbraně.
    Večer se pak pije a veselí. Ta banda kamarádů, se kterýma střílím, jsou taky kytaristi
    a tak si sebou vždy bereme nástroje a večer hrajeme. Prostě, jako na vandru.
    S heslem „HLAVNĚ ČISTý HLAVNĚ“ se loučím.
    Čau Béda.
    Na palebné čáře
    Střelba
    Ten byl hodně hlučný
    Zátiší
    To je Dělo
    Zlatý kanón
    Parádní záběr
  • Seton 12- Hraní na louce

    14.7.2012
    Festiválek na Setonu u Žloukovic se skutečně vydařil. Účast byla hojná, ať ze strany účinkujících, tak z řad diváků. Organizace vynikající, ceny mírné, proto hodnotím Zlatou hvězdou.
    Začátek
    Dorazily i zástupci cizích velmocí. Na zabránění případného konfliktu dohlížela naše bdělá „Veselá Bezpečnost“.
    Veselá Bezpečnost
    Par nových fotek je v rubrice: Seton
    Třeba někdo pošle další postřehy a fotky!?
  • Vandr na Aljašku

    Krásné fotky z 10ti denního vandru na Aljašku nám poslal Béda a jeho paní.
    Je opravdu na co se dívat a bude jich více.
    Mne osobně zaujala fotografie, kde Iva stojí v zahradě plné květin. Ptal jsem se Bédy, kde se tam vzalo tolik květů. On mi vysvětlil, že kdysi se tam sesul nějaký kopec, který pohřbil nějaké domy a les.
    Později tento pozemek koupil nějaký člověk, a když jej vyklízel, jeden strom se mu vzpříčil a postavil se kořeny nahoru, tak ho napadlo, ty mrtvé stromy tam zasadit obráceně a do koruny, vlastně kořenů
    zasadil květiny a tím vznikla tato unikátní zahrada.
    Zbývá jen tiše závidět.
    Stromy naruby
  • Pro štěstí !!!

    Tento vzkaz jsme dostali do pošty a je velice hezký, trefný, vtipný a zároveň moudrý. Proto se s Vámi velice rádi podělíme. Na Titaniku byla celá řada těch, kteří měli zdánlivě všechno, chybělo jim jenom to podstatné a jediné.

  • Ahoj kamarádi a trempové.

    Vzpomínka na velkého Trempa Paťara (Zděnka Velíška)
    Našla jsem vaše stránky díky kamarádům z osady Staří Vlci z Kladna, kteří na památku hrají píseň Berounku od Paťara, kterou tolik miloval. Byl trempem tělem i duší miloval trempink přírodu i vůni táborových ohňů. Kdekoliv se hrály trempské písně nesměl chybět a vždy si s láskou jakoukoliv písničku zahrál. Měl plno kamarádů, se kterými trempoval po celé republice. Nyní se na nás dívá z trempského nebe.
    Chtěly bychom poděkovat kamarádům za milou vzpomínku dcera Veronika a Paťarka.
    Děkujeme za krásný příspěvek na „Vaše Forum“. Byla by věčná škoda jej nezveřejnit i pro ostatní.
    Protože máme jen tu jednu fotografii Paťara, pokusíme se to napravit obrázkem z mého prastarého cancáku,kde je celá řada jmen kamarádek a kamarádů, kteří se nám ztratili z očí a o kterých by zde
    na našem blogu, měla být také řeč. Je velká škoda,že je celá řada kamarádek a kamarádů , které si nemůžeme připomenout,protože neznáme ani jejich pravá jména a iniciále narození,případně i úmrtí.
    Jména nejsou až tak na závadu, protože se stejně známe většinou přezdívkami, ale připomenout něčí významné výročí je příjemné a určítě potěší.
    Stříbrňák
    Třeba jen takovou vzpomínkou.
    Na potlachu Starých Vlků na Podholí, někdy 1992, tuším 5.oheň.
    Jeden kamarád spěchal přiložit na oheň a nebýt duchapřítomnosti Dědka, tak měl Paťar po hůlce.
    Dědek volá, „hej, to je hůl Paťara“.
    Kamarád povídá ,“ si děláš srandu, je nějaká zlomená,podívej se, jak je krátká“.
    Dědek odpověděl,“ však on je Paťar taky krátkej“.
    To jsou takové střípky, které si člověk pamatuje i po mnoha letech a ty sem určitě patří.