Od 3 & 1/2 Band

I taková bývala doba. Všechno pěkně pod nějakou hlavičkou čehosi.

Přesto trampská i C & W hudba na Kladensku a nejen zde, přes nepřízeň mocných jen kvetla.

Na obrázku je skupina Fechtýři z Brandýska. Omluvte prosím kvalitu výstřižku, je to přeci už nějaká doba.

Porota byla složena z kulturního referenta Městského Národního Výboru a operní pěvkyně.

Jako jejich kontrast, byl předsedou poroty Bóra Kříž světoznámý, kladenský, jazzman a skladatel.

Nechci komentovat skupiny a muzikanty, kteří se nesměli účastnit, ať z důvodu závadného názvu skupiny (PADOUŠI), nebo jiné prkotiny, která se neslučovala s tehdejší morálkou.

Věřím, kdyby měli skupiny zmíněné ve článku ty možnosti , jako jsou dnes, vypadala by česká scéna C&W úplně jinak. Jako příklad lze zmínit naši kladenskou skupinu Gladly S.W.Ta vyhrává, kam přijde a určitě díky příznivcům i z vašich řad vyhraje další cenu, kterou je „HUDEBNí POHáR COUNTRY RáDIA„.

Jejich melodické a smysluplné písničky vracejí kladenskou, trampskou hudbu, tam kam patří, k líbivé a o něčem vypovídající písni.Ty hodnotíte především Vy posluchači a ne již výše zmíněná odborná porota.

Závěrem co dodat?

Přesto to bylo krásné a řečeno slovy klasika: “ Bouřili jsme se a říkali jsme tomu tramping“.

Většina přispěvovatelů do “ Téma Týdne“ se zabývá otázkou, zda jde vydělat poctivé peníze.
Proč ti, co mají hodně, chtějí ještě víc, i když to nemohou ani utratit.
Že peníze jsou špatné a nutí lidi dělat špatnosti, podvádět a podobně.
Jedno zvrhlé pořekadlo, říká že:“Zloděj není ten, co krade, ale ten, který se nechá chytit“!
Protože jsem vychován v duchu: „S poctivostí nejdál dojdeš!“
I když, jak říkal vodník Čochtan:“Ona s ní nedošla, ani na kraj lesa“.
Mrzí mne, že mnozí s úmyslem, či nepozorností, přehlédli toto upozornění.

Co je téma týdne?
Každý týden vyhlašujeme téma, na základě kterého můžete napsat článek. Tento článek je potom propagován na titulní stránce Blog.cz spolu s ostatními články, které byly na toto téma napsány ostatními uživateli. Aktuální téma se zobrazuje v administraci při psaní článku vlevo nahoře. Pokud se rozhodnete psát článek na toto téma, pak musíte kliknout na související odkaz. Prosím neoznačujte takto vaše běžné články.
Pokud je to úmysl,tak se jedná o podvod,abych bez námahy, získal větší návštěvnost svého blogu a to je důvod k zamyšlení. K čemu, proč a nač?

Děkujeme Pavlovi za nádherný článek, který vysvětluje různé třenice, kolem této písně.

Na LP desce „Greenhorns ´71“ je na straně „A“ v pořadí jako poslední – šestá skladba –

zařazena písnička „Oranžový Expres“. Pojďme se na chvíli podívat do historie a dozvědět se o téhle písničce více. Za text dostal Jan Vyčítal na 2.ročníku Folk a Country festivalu cenu. Jedná se samozřejmě o českou verzi celosvětově známé a dnes již legendární americké skladby „Orange Blossom Special“.

Je považována za nejznámější „houslovou“ countryovou písničku 20.století a hráli či natočili ji stovky, možná tisíce zpěváků, zpěvaček a skupin na celém světě. Písničku „Orange Blossom Special“ složil v roce 1938 houslista Ervin Thomas Rouse (1917 – 1981) a text napsal spolu se svým bratrem Gordonem Rousem. Společně ji také v roce 1939 poprvé nahráli. Děti E.T.Rouse vzpomínají, že jejich otec byl vynikající houslista ale také velmi dobrý kytarista a písničky skládal právě s kytarou. Píseň dosáhla obrovské popularity, dalo by se říci, že v USA téměř „zlidověla“. Je známá pod „familierní“ zkratkou „The Special“. „Otec Bluegrassu“ Bill Monroe se svou skupinou z ní udělali hit již v roce 1941 a hodně ji proslavil také Johnny Cash, který podle ní pojmenoval své album vydané v roce 1965. V roce 2008, na památku 70.výročí od vzniku písničky, byla v blízkosti rodného domu E.T.Rouse v Craven County v Severní Karolíně umístěna pamětní deska s informací, že se zde narodil autor této písničky.

Ervin Thomas Rouse měl sklony k alkoholismu a trpěl schizofrenií. Na sklonku života žil na jihu Floridy (v oblasti Everglades) a hrával na housle po klubech a po ulicích za pár drobných, přestože měl v bance uložen poměrně velký balík peněz. Nestaral se ani o to, že jeho přítel z mládí, jiný známý countryový houslista Robert Russell Wise přezdívaný „Chubby“ (1915 – 1996) si začal přisvojovat autorství „Oranžového Expresu“. Rouse a Wise dříve často pobývali spolu. Wise, který hrál postupně v mnoha různých skupinách, například v kapele Billa Monroea, s Flattem a Scruggsem, v doprovodné skupině Hanka Snowa a později ve skupině Grateful Dead, později neustále opakoval historku, podle které složil „Oranžový Expres“ on, ve spolupráci s Rousem. Jednou v noci v Jacksonville byli údajně opilí a šli se společně podívat na nádraží na luxusní rychlík s novou dieselovou lokomotivou. Byl to tak silný zážitek, že se domluvili, že o tom napíšou písničku, která prý vznikla krátce poté, asi během dvaceti minut, Chubbyho bytě.

Teď jenom pro zajímavost trochu odbočíme k faktům: Oranžový expres byl název rychlíkového vlaku který pravidelně jezdil na trase z New Yorku do Miami. Historické údaje hovoří o tom, že Orange Blossom Special byl provozován ve spolupráci dvou železničních společností: Sea Board Air Line Railroad a Pennsylvania Railroad. Oranžový Expres jel poprvé 21.listopadu 1925 a naposledy 12.dubna 1953. Byl to velice luxusní vlak s těžkými spacími a jídelnímy vozy značky Pullman. V tomto vlaku nebyly nikdy zařazeny moderní stříbrné aerodynamické vagony. Jestliže Chubby vyprávěl, jak právě tyhle vagony udělaly na oba houslisty obrovský dojem, museli by vidět nejspíše jiný rychlík, jménem „Silver Meteor“. Ten také stavěl ve stanici „Jacksonville Seaboard Railroad Station“, kam se na něj šli údajně té noci podívat.

Johnny Cash, který písničku také hodně proslavil, se zajímal o historii jejího vzniku. Když se ho ptali na výsledky jeho pátrání, řekl v jednom rozhovoru, že Chubby je vynikající houslista a jeho verze „Orange Blossom Special“ je skvělá ale že autorem byl skutečně E.T.Rouse. Podle Johnny Cashe v 60-tých letech tuhle písničku hráli a nahrávali v USA snad všichni, mnoho lidí si připisovalo její autorství a nikdo nevěděl kdo ji vlastně složil. Cashovi o tom vyprávěla jeho tchyně Maybelle Carter, která na jeho otázku odpověděla, že ví naprosto jistě, že autory jsou bratři Ervin a Gordon Rousovi. Johnny Cash později oba bratry na Floridě vyhledal, představil je dokonce publiku na jednom ze svých koncertů a dal Ervinovi příležitost si společně Oranžový Expres zahrát. S Cashem hrál mnohokrát tuhle skladbu také Chubby Wise. Spisovatel Randy Noles se o život E.T.Rouse také zajímal a vše co zjistil o písničce popsal ve své knize „Fiddler´s Curse“. Napsal, že nepravdivou historku o spoluautorství písničky vyprávěl Chubby Wise lidem kolem sebe ve svém životě tolikrát, až jí snad i sám uvěřil. Celou historii popsal Randy Noles znovu podrobně v roce 2002 v knize „Orange Blossom Boys: The Untold Story of Ervin T. Rouse, Chubby Wise and the World´s Most Famous Fiddle Tune“.

Ale teď již dost historie, nejlepší bude když si tuhle krásnou skladbu v jejím až neskutečném počtu verzí poslechneme. Stránky „YouTube“ Vám na dotaz „Orange Blossom Special“ nabídnou přes 4.500 výsledků

a při hledání českého „Oranžového expresu“ máte také velký výběr různých verzí. Anebo si pusťte některou z nahrávek z „domácích zdrojů“. Věřím, že „Oranžový expres“ má na nějakém „hudebním nosiči“ ve své sbírce doma snad každý tramp! Přeji příjemný poslech!

Pavel.

Z knížky ,,Jak jsme dělali tramping“

Jednoho pátečního dne roku 1969, se opět vypravili do ,,Kvelbu“ na Podkozí. Jenom oni dva, neboť Tom, třetí z dnešní party, měl za nimi ten den z pracovních důvodů přijet až večer.

Stěny ,,Kvelbu“ krom parůžků lesní havěti zdobily hlavně vzácní vycpaní ptáci. Jestřáb, káně myšilov, poštolka, dokonce i vzácný sokol stěhovavý a různé druhy sov a výrů, chlouba Tomova interiéru, dědictví po jeho předcích!

Nad starou postelí, která přinejmenším pamatovala první republiku a která zabírala čtvrtinu ,,Kvelbu“, vysel obraz vyvedený v oleji, výstavní to kýč znázorňující říjícího jelena od neznámého autora, na mnoha místech prostřílen kulemi Tomovými! Nikdy jsem se nedozvěděl, jestli ten jelen na tom obraze ,,řval proto, že do něj Tom střílel, nebo pro to, že ho ten ,,umělec“, tak ,,zmršil!“

Důvod střelby byl prostý! Když se Tom na ,,oko“ naštval, Kaňkura se ukryl za masivní pelest postele. Tom zahájil palbu ze své pistole, na ten obraz nad jeho kudrnatou hlavou! Takhle občas spolu ,,blbli!“ Byla to jen taková hra. Oni dva, to byla dvojka k pohledání!

Ta pistolka byl malý ,,poplašňák“, který měl odvrtanou hlaveň, dávala se do něho poplašná patronka a brok. Průbojnost na krátkou vzdálenost byla až překvapivě dobrá.

A teď ležela tato pistolka smutně a opuštěně na dubovém stole.

Dewi jí vzal do ruky, chvíli si jí prohlížel a pak jen tak z legrace zamířil na vycpanou sovu ušatou. ,,Ustřelím jí ucho“ povídá v žertu. ,,Tím se netrefíš ani do vrat, má to krátkou hlaveň a nemá to mušku“ odpoví Kaňkura.

Dewi položí pistolku zpátky na stůl a oba pokračují v klábosení a v očekávání příjezdu kamaráda Toma.

Náhle třeskne rána! Kaňkura strne!

Dewi drží v ruce tu malou pistolku a jedno ucho sovy ušaté pomalu klesá k podlaze.

,,Proboha, Tom se posere, fakt posere!“ zahořekuje Kaňkura. Sebere pírko z podlahy a zasune ho sově zpět, odkud bylo násilím vyrváno!

Když se objevil Tom, oba kluci se poťouchle usmívali a nápadně pokukovali na trofejní stěnu. Tom zavětřil jako ohař. Pojal podezření a začal prohlížet ony zděděné památeční trofeje. Snad nějakým nadpřirozeným vnuknutím zatahal sovu ušatou za obě uši. Když mu jedno ucho ostalo v ruce ztuhl. Potom nám chvíli nadával, potom se tomu dlouho smál!

Celý večer si ho Kaňkura dobíral: ,,Ale stejně to byla mistrovská rána, co říkáš Tome!

,,To byla! Uznávám volové!

( Štěstím pro oba kluky bylo, že Tom nezahájil palbu. Za pelest postele by se oba nevešli!)

K příběhu z roku 1969 o kterém hovoří článek ,,Jedna rána stačí“, se váže tato zajímavost!

V loňském roce, po 43 letech od oné události, kamarád Tom zcela náhodně navštívil výstavu v Policejním muzeu České republiky v Praze na Karlově.

V jedné vitríně, pod názvem ,,Vyrobili si sami“, objevil onu malou poplašnou pistolku o které se v článku píše, kterou si kdysi jako kluk předělal na brok. Pod ní byl nápis:,,Tvůrce chtěl dodat nápisem světovosti…“

On totiž Tom tenkrát na tu pistolku ještě vyryl ,,honosný“ nápis, podle kterého jí po letech identifikoval!

Kdysi jí věnoval jednomu svému kamarádovi, Marvanovi. Jaký byl další osud této pistolky a proč se objevila právě v této expozici nemá tušení!

To je především o umu. Naše babičky říkávaly, že řemeslo má zlaté dno.

Dnes se každý zaměstnavatel ptá, co jsi, na co máš papír a pak to dopadá, jak to vypadá.

Dnešní školy chrlí, stovky inženýrů, mistrů a doktorů, ale od koho se naučí, co a jak, se má dělat?

Všechno se za Českou Normu nenechá schovat. Do dnes platí, dobrý řemeslník a špatný řemeslník.

Jak se potom může stát, že se prodávají potraviny, které jsou nepoživatelné, sice odpovídají normě.

Asi je něco špatně? Norma, anebo výrobce.

Učitelé chtějí zvednout platy, mají pravdu, je to hanba, že člověk, který má v rukách budoucnost národa, má živořit z platu, na který nedosáhne mnohý průměrný občan.

Je to k nevíře, ale i já jsem chodil do školy. Je to sice dávno, ale do dnes, mám v živé paměti učitele, kterých jsem si vážil a rád na ně vzpomínám. Mezi ně patřil Pan Václav Novotný, který nás učil Český jazyk.

Je to asi 45 let, když do třídy vešel jakýsi žák a řekl: „žák Ten A Ten má jít do ředitelny“.

To, co se událo, jsem pochopil až mnohem později. Pan učitel vyskočil od stolu a milého žáčka vypohlavkoval ze třídy se slovy,“když tak do ŘIDITELNY, protože tam sedí pan ŘíDíCí, který tuto školu ŘíDí“.

Díky tomuto zážitku, dnes vím, že Ředitel je jen od toho, aby ředil mzdy a tím pádem, jsme měli vysoký platový průměr.

Mám si potom takového učitele, Ředitele vážit, když jeho název, pochází někde z lakovny, proč se jim neříká, třeba Aceton?

Samozřejmě pravidla českého jazika hovořý jasně? ŘEDITEL!!!

A pak to vypadá, jak to vypadá.

Člověk potřebuje peníze, k pokrytí nákladů na domácnost a vůbec pro přežití.

Místo toho obdrží,konto,kredit,dividendy,požitky,služné,žold,poplatky,daně,Dph,SIPO,5 kaprů,

všimné a nevím, jak se to dál jmenuje. A na konec, když vám to někdo, nevhodně neproinvestuje,

nebo nedej Bože, nějaký Šibal nevytuneluje, můžeme hovořit o jakési sumě, která se odrazí na vaší životní úrovni.

Peníze,to je sprosté slovo a basta.

Mluví o nich hlavně ti, kteří ač je hrabou, jsou hluboce přesvědčeni,

o tom, že nejsou všechno.

Co by k penězům ještě potřebovali, by mohlo být další: „Téma Týdne“.

Dostali jsme další příděl fotografií z vandru na Aljašku.

Jsou tam krásné obrázky ledovců a totemů. Možná, že by to byla dobrá inspirace, pro tvůrce osadních totemů a nebo, pro české indiány.