Prdítka z Kalifornie

S Houlou po Brdech

K tomu, abych se dvě hodiny prohraboval v něčem chaotickém a nepřehledném jako je můj archív a hledal pár vzpomínek na mé, již dávno zapomenuté putování po brdských kopcích, mě inspirovala písnička ,,Mravenci Brďáci“, kterou jsem zaslechl na Radiu Country!

Bylo to někdy koncem šedesátých let, možná začátkem let sedmdesátých, již si na to přesně nevzpomínám, když mě v té době ještě neznámý tramp Houla z T.O. Ribabi-Bo-Hosama pozval k sobě domů. Do Zdic. Jestli si dobře vzpomínám, na dvoře domku byla kůlna, ve které mi ukazoval svoje básničky. A zřejmě je tenkrát v té kůlně i tvořil, nebo dotvářel. A odtud jsem sním prvně vyrazil na tramp do brdských lesů.

On Brdy miloval, znal tam snad každý strom. Cestou po brdských hřebenech jsme prošli kolem několika malých primitivních ,,sroubků“, ve kterých se našla i konzerva pro chudý pocestný a téměř vždy suché dřevo na rozdělání ohně. On mi o nich vyprávěl, já poslouchal. V jednom takovém ,,sroubku“ jsme strávili noc. Druhý den ráno jsme vyrazili na další cestu tichými brdskými lesy. Za celé dva dny našeho putování, jsme nepotkali ani človíčka! Jen občas nám přes cestu přeběhl vyplašený jelenec. Nevím, komu ty ,,sroubky“ tenkrát vadily. Ale když jsme zavítali na Brdy později, nalezli jsme z nich již jen trosky. Byli na něčí příkaz za použití náloží zbořeny!

S Houlou, který se později stal trampskou legendou, jsem na Brdy zavítal ještě několikrát a seznámil se i s partou jeho kamarádů, kteří jezdili do těchto končin. S Rebelkou, Čvachtou, Marvanem a řadou dalších, jejichž jména mi již vypadla z paměti.

Pár Houlových psaníček z vojny, pár novoročních přání a dvě již letité, ne moc kvalitní fotky z našeho putování, jsem nalezl i ve svém archivu.

levné letenky Ale mě víc než Brdy, lákala údolí Berounky,Vltavy, Kocáby a Kačáku. Snad i pro to, že jsem zde měl řadu svých starých dobrých kamarádů, se kterými jsem prožil řadu krásných dnů a náš camp! A tak jsem se rád vrátil na stará známá místa!

Tak pardon a ahoj!

Motto: 

Trampové jsou zatracená banda, nechtěj

do Sokola. Kašlou na předvojenská komanda,

když je vlast zavolá…

Neznámý autor

Vyhláška zemského presidenta v Praze ze dne 9.dubna 1931 č.180236 ia 1931, 16-ai 1930, kterou se vyhlašují opatření proti výstřelkům campingu a trampingu.

Na základě ustanovení článků 2 a 3 odst. 1., zákona ze dne 14.července 1927 č. 125 Sb.z. a n. o organisaci správy zakazují při campingu a trampingu: Všeliké nepřístojné jednání nebo chování na místech veřejných, nebo veřejně dostupných, kterým se ruší neb ohrožuje veřejný pořádek, klid, bezpečnost, dobrý mrav nebo slušnost nebo se vzbuzuje veřejné pohoršení zejména:

společné táboření osob různého pohlaví v přírodě i ve stanech, chatách a srubech – vyjímaje táboření rodinné -, pobíhání v nedostatečném úboru koupacím mimo obvod vykázaných koupališť, zpívání popěvků obsahu nemravného, dále nošení zbraní, zvláště zbraní zakázaných bez platného zbrojního pasu a koupání na místech zakázaných.

Přestupky této vyhlášky, jejíž účinnost počíná dnem vyhlášení, trestati budou – bez újmy soudního stíhání – politické úřady I. stolice tresty na penězích od 10 Kč do 5000 Kč nebo na svobodě od 12 hodin do 14 dnů.

Málokdo už dneska ví, že krátce po vzniku Československa prosazovala Sokolská obec povinný tělocvik pro muže do 24 a u žen do 21 let. Ministerstvo pro zdravotnictví a tělesnou výchovu pak za přispění dalších organizací jako Skaut a Orel mělo na konci 20. let připraveno návrh zákona dokonce na povinnou předvojenskou výchovu. Trampům se to samozřejmě nelíbilo, proto ho kritizovali. Snahy dostat tramping pod kontrolu vyvrcholily vydáním vyhlášky, které se říkalo Kubátův zákon. Je zajímavé, že platil pouze v Čechách, na Moravě a Slovensku ne. Ačkoliv odpůrci trampingu tvrdili, že namířen pouze proti jednotlivým výtržníkům, bylo jasné, že jde o snahu trampování zlikvidovat nebo alespoň znechutit. O tom svědčí fakt, že společné táboření bylo zakázáno bez ohledu na plnoletost.

Kubátův zákon

 Wabi Ryvola napsal:

Na vznik a vývoj trampingu měly vliv podstatě tři okolnosti: hned po první světové válce rozmach skautingu, z něhož odpadávali jednotlivci, nespokojení s jeho uniformitou (tkzv. Divocí skauti), dále rostoucí vliv západních filmů a literatury a z nich pramenící touha po dobrodružství a napodobení hrdinů a konečně rostoucí racionalizace výroby, nezaměstnanost a zhoršující se životní podmínky. Tramping, zpočátku výrazně městská záležitost, se stal poznenáhlu módou, jeho proletářský charakter se měnil, začali trampovat i studenti, inteligence, venkov. Proti trampingu se rozjela tisková kampaň a množily se policejní zákony. Trampům se připisovalo všechno možné, od znásilňování až po vraždy, jejich život v přírodě se líčil jako jediná orgie alkoholu, sexu a zločinů. Celá kampaň vyvrcholila v dubnu1931 vydáním tkzv. Kubátova zákona. Zakazoval volný tramping, táboření mladých lidí bez oddacího listu atd. V té době se rozpoutala pravá bitva mezi trampy a československou policií. Tramping však už dosáhl takového rozmachu, že jeho odpůrci posléze změnili taktiku a začali si trampy předcházet, aby rozložili hnutí zevnitř. V časopisech se začaly objevovat trampské rubriky, pochvaly apod. Kubátův zákon byl však zrušen až Nejvyšším soudem v roce 1935.

Pro doplnění ke Kubátovu zákonu.  Proti Kubátovu zákonu se vzbouřila celá nejen trampská veřejnost a sešla se na protest na Letné v Praze. Tvrdí se, že hrstka trampů v počtu mezi dvaceti až třiceti pěti tisíci kusů a na základě toho, byl ten zákon teprve zrušen.

Jardocka