|

Rudla Michálek 40 let.

Dnes si připomínáme smutné 40. výročí, kdy odešel na věčný vandr kamarád Rudla Michálek.
Byl to jeden ze zakladatelů kladenské trampské osady Stříbrné Údolí .
Známý Tramp a Muzikant tělem i duší. Kdo jste ho znali věnujte mu prosím aspoň malou vzpomínku nad dobovými fotografiemi v galerii “ T.O. Stříbrné Údolí“.  http://vandrtorna.galerie.cz/5765904-t-o-stribrne-udoli
Rudla Michálek 1972

Podobné příspěvky

  • Korbely od Mařeny

    Starého trampa „Mařenu z Rujany“, mi připomínají i dva dřevěné korbely, které před léty vlastnoručně vyrobil a které mi věnoval. Ten větší k 29 narozeninám.

    Dewi

  • OSADA SUPOVÉ

    OSADA SUPOVé
    založena 11.září 1993
    tábořiště Račice nad Berounkou ( středočeský kraj )
    šerif 1993,1994 – Láda Krob – SUP, od roku 1994 – 2012 Míra Hurt – Fík
    Osada vznikla 11. září 1993 na potlachu osady Bílý racek v Panenském Týnci, po neshodách vevedení osady KÚB z této osady na vlastní žádost odcházejí členové osadní rady Láda Krob- SUP, Míra Hurt – Fík,Míra Jež – Bodro,Jirka Břicháček – Pupík a Jarka Hurtová,zakládají novou osadu, které dali název SUPOVé.
    Již na příští potlach do Týřovice na Fialového poustevníka vyjíždí osada s nově vyšitými domovenkami,zde se zúčastňuje soutěže v nohejbale ( vyhrává ji) a také nově vzniklé hudební těleso ve složení Bodro( kytara), Pupík ( banjo ) a Romana ( kytara a sólový zpěv ) zanechává u večerního ohně dobrý dojem což se jeví jako příslib do budoucnosti. Během roku 94 – 95 projevují zájem vstoupit do osady další kamarádi a kamarádky, kteří posilují akceschopnost osady jak po sportovní tak i kulturní stránce. Na konci roku 1995 jezdí osada na potlachy v plném počtu tj.18 členů.V současné době tj. v roce 2012 má osada jen 6 členů. I přes tento malý počet osadníků pořádá osada Supové každý rok vždy první sobotu v měsíci červnu výroční oheň a v měsíci březnu kolem 21.března pořádá v restauraci U Meisnerů „Vítání jara“.
    Současní členové osady: šerif Míra Hurt – Fík, Jarka Hurtová – Supačka – hospodářka,Jirka Huml-Humlík- propagace osady( zvadla,videonahrávky, DVD atd. ) Jarda Hrachovec – Mlynář -ohnivec,Maruš a Míra Hlavničkovi – členové.
  • T. O. DAKOTA

    Z Dewiho archivu

    T. O. DAKOTA

    I když trvání této kladenské osady bylo velmi krátké, stojí za to jí zaznamenat na stránkách Vandrtorny.

    Osada Dakota vznikla v létě roku 1967. Své jméno zdědila po srubu kamaráda Eifella, jehož rodiče jej kdysi koupili od party trampů která se rozešla.
    Zakládajícími členy osady byli: Eifell, Zdeněk a Kraťas. Později přichází do osady ještě Kadlas.
    Osada prožívá dvě krásná léta, kdy kamarádi jezdí hlavně na Kačák do okolí ,,Dědkova mlýna“.
    Na jaře roku 1969 však odchází nikdy nezvolený, ale přes to všemi uznávaný šerif Zdeněk na ,,Velký zelený vandr“, Eifell a Kadlas přestávají jezdit a Kraťas přechází do mladé kladenské osady Sitting Bull.
    A tak dochází k zániku osady Dakota.
    Dakota
  • 79. narozeniny Zdeňka Paťara Velíška

    Stříbrné Údolí 2
    Dnes u příležitosti nedožitých 79. narozenin Zdeňka Paťara Velíška zveřejňujeme jeho výpověď o vzniku a životě na trampské osadě Stříbrné Údolí 2.
    Kde se na Staré řece něco dělo, tam jsme samozřejmé nemohli chybět. Nechali jsme si udělat domovenky, osady nás začaly zvát na své potlachy.
    V roce 1959 se nám vrátil do osady Míra Žák, výborný hráč na mandolínu, kterého zavřeli za politické delikty. Tak do naší osady přišel poslední člen.
    V té době jsme hodně jezdili na T.O. Kamarád Choceň.
    T.O.Kamarád 1961
    T.O.Kamarád 1961
    T. O. Sovy Praha, T.O. Údolí hříchů, na Okoř, Bílý Obláček Česká Třebová, Krkanku,to je nejkrásnější úsek Chrudimky, na Nežárku, Sázavu, do Ledečka a samozřejmě na Kačák, kde je spousta osad. T.S. Samotář Ota Kučera, Rujana, Údolí oddechu, Lone Star, Udolí děsu a tak to šlo po celá léta dál.
    Potom však nastaly rodinné záležitosti a my se začali pomalu, ale jisté rozcházet. Já se však z rodinné krize vzpamatoval brzy a počal stavět chatu v údolí Berounky a kluci se opět dali do kupy a pomáhali, jak mohli. Rukou společnou jsme tak postavili osadní chatu, i když byla moje vlastní. Tam jsme pak začali opět jezdit až do doby, kdy jeden z kamarádů odešel na Šumavu – Mirek – Žid zemřel na následky vězení a tak jsem zůstal sám pouze se svou ženou a dcerou a s kamarádem Jardou, který má chatu nade mnou.
    Na Šumavě vznikly nové osady, které nás často zvou na svoje akce. T.O. Blanice, T.O. Vápený kaňon -Pazour, T.O. Čikleros, Č.B. Smolaři.
    Na Kladensku, pak T.O. Návrat, T.O. Staří vlci, T.O. Špatňáci, T.O. Albatros, T.O. Věrný tulák atd.
    Jezdíme i na Ostravsko na T.O. Luňák Opava.
    I když v dnešní době nejsme takoví, jak jsme bývali, tak si stejně rádi zajedeme mezi dobré a upřímné kamarády a držíme se zásady, o které se zpívá v jedné písni… „Kdo to nezná, ten to nepochopí“.
    Co já a moje osada považujeme za životní krédo? Je mít upřímné a dobré kamarády a žít životem takovým, který jsme si zvolili. Vše, co máme, o to se rádi rozdělíme s poctivým a upřímným kamarádem. Tak žijeme a chceme tak i dožít.
    Závěrem této zpovědi o naší osadě, Vám Všem, poctivým kamarádům, kteří tyto řádky budou číst, přeji stale modrou oblohu a suchou stezku za poznáním naší tak krásné země.
    Berounko, milenko v závoji bílém, v údolí milém stulená, k Tobě se vracím, když náruč je prázdná i když jsi pro mě vzdálená. Když slunce pozlatí vlnky Tvé, snad mě na březích svých nalezne. Berounko, milenko v závoji bílém, v údolí milém, které znám, zůstal jsem opuštěn ve světě širém, své srdce i lásku Ti dám.
    Šerif osady Stříbrné údolí Zdeněk Velíšek – Paťár