Podobné příspěvky

  • BEZEJMENÁ

    Z Dewiho archivu

    BEZEJMENá

    V roce 1972 několik kamarádů začalo jezdit na tramp do okolí Kladna. Byli to: Radovan Kavka zvaný Kendy, Ivana Kavková, Jiří Hošek (Gaston), Václav Dundr, Jiří Bartoš (Jimmi) a Miloš Kolář (Gosudar). Často jezdili do Kokořínského údolí na osadu ,,Bílé skály“, do lesů v okolí Řevníčova a postupně po celých Čechách.
    Protože v partě byli tři kytaristé a všichni ostatní dobří zpěváci, byli všude vítáni jako nositelé dobré nálady. Nějaký čas byli členy pěvecké části kladenské osady ,,Sever“. V té době vystupovali na večerech této osady ,,U Konvalinků“ a ,,U Kozlů“ a zúčastnili se křtu chaty ,,Margarety“ na Berounce.
    V roce 1965 založili vlastní osadu ,,Bezejmená“, s domovským campem na Rudě, kde pořádali slavné potlachy za účasti osad z Čech a Moravy. To již byli členy osady i Vladimír Pešata (Long), Karel Strnad, Vlasta Strnadová, Věra Kolářová (Ztracenka) a přestali jezdit Václav Dundr a Jiří Hošek (Gaston).
    Postupně s touto osadou začaly jezdit i někteří kamarádi z jiných kladenských osad a všichni se scházeli na pravidelných slezinách ,,U Studničků“ a později ,,na konečné“ ve Vrapicích.
    Pěvecký soubor trampské osady ,,Bezejmená“ zpíval tradiční trampskou píseň a měl i několik vlastních písní, které stvořil kamarád Pešata (Long).
    Osada ,,Bezejmená“ úspěšně zpívala v Brně, Sokolově, Teplicích, Jižních Čechách a samozřejmě v okolí Kladna.
    Hrála a zpívala ve složení: Radomír Kavka (Kendy) – kytara
    Vladimír Pešata (Long) – kytara, mandolína
    Věra Kolářová (Ztracenka) – zpěv
    Karel Strnad – zpěv
    Ivana Kavková – zpěv Bezejmená
    V roce 1966 přichází do souboru Ivan Kšír, který hraje na 12 th kytaru a tenorové banjo.
    ,,Když nad kaňonem vyšla hvězda“, ,,Častokrát toužebně zírám“, ,,Bílé kánoe“, ,,Koleje jsou krásný“ byly nejúspěšnější písně repertoáru.
    V pozdějších létech se ještě skupina sešla ve složení:
    Radovan Kavka (Kendy) – kytara
    Ivan Kšír – 12 th kytara
    Antonín Kaigr (Pegy) – kytara
    Karel Strnad – zpěv
    Jiří Sixta (Ajbich) – banjo

  • Doplnění k ,,KDO NA NICH JE!“

    K ČLÁNKU PUBLIKOVANÉMU NA VANDRTORNĚ 25.11.2011

    POD NÁZVEM ,,KDO NA NICH JE!“

    Rujana-Kdo na nich je?

     Šlo o dvě dobové fotografie z tradičního ,,Blechova memoriálu“ pořádaného osadou Rujana v roce 1935, které článek doprovázejí.

    Mylně jsme se domnívali, že jde o snímky mužstva pořádající osady. Pátral i šerif Rujany, ale marně!

    V článku jsem požádal čtenáře Vandrtorny, zda některý z dosud žijících pamětníků, či rodinných příslušníků, by nemohl podat bližší informaci.

    Téměř po dvou letech, se ozval kamarád Fido ( Michálek ) ze skupiny ,,Padouši“, za což mu děkuji!

    Píše: Ahoj Dewi! Na té fotce s vlajkou Rujany, první zprava je můj otec Rudla Michálek a to družstvo by mělo být JPT Hnidousy ( Jednota Proletářské Tělovýchovy ). Na zadní straně  fotky  ( přečetl jsem lupou ) je napsáno: Upomínka na Blechův memoriál 9.-10. VI. 35. u Ďedkova mlýna, za účasti 14 družstev. Dobyta III.cena.

    A nakonec poznámka: Starý tramp Rudla Michálek, otec Fida a kamarád ,,Paťara Velíška, Žáka, Nešvery atd. byl dlouholetým členem T.O. Stříbrné údolí na ,,Staré řece.“

                                                                                                                       Dewi  

     

     

          

  • Pár řádků k T.O.Blesk

    Pár řádků k T.O.Blesk. Před několika desítkami let jsem od jednoho (jméno si bohužel nepamatuji) osadníka Blesku dostal poměrně přesné údaje o této osadě! Uvádí se, že osada Blesk byla založena v roce 1936 a v roce 1947 se rozchází. Trampík držící ,,dvoukrkou“ kytaru by mohl být Jarda Velc zvaný Špelec.
    Na ,,Vandrtornu“ jsem poslal obsáhlejší článek o této osadě, který vyšel (osady) 19. června 2011.
    Dewi

  • T. O. DAKOTA

    Z Dewiho archivu

    T. O. DAKOTA

    I když trvání této kladenské osady bylo velmi krátké, stojí za to jí zaznamenat na stránkách Vandrtorny.

    Osada Dakota vznikla v létě roku 1967. Své jméno zdědila po srubu kamaráda Eifella, jehož rodiče jej kdysi koupili od party trampů která se rozešla.
    Zakládajícími členy osady byli: Eifell, Zdeněk a Kraťas. Později přichází do osady ještě Kadlas.
    Osada prožívá dvě krásná léta, kdy kamarádi jezdí hlavně na Kačák do okolí ,,Dědkova mlýna“.
    Na jaře roku 1969 však odchází nikdy nezvolený, ale přes to všemi uznávaný šerif Zdeněk na ,,Velký zelený vandr“, Eifell a Kadlas přestávají jezdit a Kraťas přechází do mladé kladenské osady Sitting Bull.
    A tak dochází k zániku osady Dakota.
    Dakota

  • T.O. Stříbrné Údolí-část 1.

    Založena byla v roce 1955 nedaleko Žloukovic , na Staré řece (Berounce).
    Založili si ji kamarádi se společným zájem, o hudbu.
    Stříbrné Údolí
    Dějiny:
    Jak o vzniku osady vyprávěl její šerif, Zdeněk Paťar Velíšek.
    V roce 1955 se vrátil z vojny,(tam také složil známou písničku „Berounko má„).
    Ve fabrice kam nastoupil do dílny, pracoval jeho pozdější, ač starší kamarád Rudla Michálek a jako druhý, kamarád se kterým se učil. Rudla byl o 20 let starší, měl již v té době tři děti a chatu na Berounce.
    Jako muzikanti se brzy domluvili, přizvali pár kamarádů a založili trampskou osadu.
    Jejich první vandr směřoval na Starou řeku, a jak sám říkal: „Dodnes na něj rádi vzpomínáme“.
    Nabrali směr z Kladna a podle Berounky pod hrad Týřov u Skryjí, kde se jim zalíbilo.
    Tam potom často chodili a dělali muziku.
    T.O.Sovy-Tejřov 1959
    Mějte dobrou náladu.Dobrá nálada sice vaše problémy nevyřeší,ale naštve tolik lidí kolem,že stojí za to si ji užít.
    Jan Werich

  • Nemilé překvapení na Rujaně!

    Nemilé překvapení na Rujaně!

    V loňském roce, jsme s manželkou Bobinou a kamarádem Bátožníkem prošli trampskou osadou Rujana. Jen tak! Oživit si vzpomínky na léta dávno minulá, na doby našeho mládí, kdy jsme tam často jezdili do chaty jednoho z prvních osadníků, výborného volejbalisty a kytaristy Mařeny.
    Prošli jsme kolem pěkné osadní chaty, potkali několik osadníků, ale známá místa jsme nepoznávali! Zmizely krásné romantické sruby a chaty, zato vyrostly drátěné ploty.
    Smutnou vzpomínku v nás vzbudila opuštěná chata Mařeny, našeho o mnoho let staršího kamaráda, posledního opravdového a nejznámějšího trampa z Rujany, který ještě v kmetském věku, ač majitel chaty, jezdil s námi pravidelně pod širák!
    Navštívili jsme i pomníček, věnovaný památce těm osadníkům, kteří odešli tam, odkud není návratu. Jejich jména, jsou na paměť vryta do kovových destiček. K našemu údivu, jméno Zdeněk Bušek – Mařena, jsme tam nenašli!
    Možná, že již došlo k nápravě ( mluvil jsem o tom z Láďou Braunem ). Jestli se tak nestalo, zkuste to napravit. On si to Mařena zaslouží! Fakt!

    DEWI

    Bátožník_a_Dewi_na_Rujaně