BEZEJMENÁ

Z Dewiho archivu

BEZEJMENá

V roce 1972 několik kamarádů začalo jezdit na tramp do okolí Kladna. Byli to: Radovan Kavka zvaný Kendy, Ivana Kavková, Jiří Hošek (Gaston), Václav Dundr, Jiří Bartoš (Jimmi) a Miloš Kolář (Gosudar). Často jezdili do Kokořínského údolí na osadu ,,Bílé skály“, do lesů v okolí Řevníčova a postupně po celých Čechách.
Protože v partě byli tři kytaristé a všichni ostatní dobří zpěváci, byli všude vítáni jako nositelé dobré nálady. Nějaký čas byli členy pěvecké části kladenské osady ,,Sever“. V té době vystupovali na večerech této osady ,,U Konvalinků“ a ,,U Kozlů“ a zúčastnili se křtu chaty ,,Margarety“ na Berounce.
V roce 1965 založili vlastní osadu ,,Bezejmená“, s domovským campem na Rudě, kde pořádali slavné potlachy za účasti osad z Čech a Moravy. To již byli členy osady i Vladimír Pešata (Long), Karel Strnad, Vlasta Strnadová, Věra Kolářová (Ztracenka) a přestali jezdit Václav Dundr a Jiří Hošek (Gaston).
Postupně s touto osadou začaly jezdit i někteří kamarádi z jiných kladenských osad a všichni se scházeli na pravidelných slezinách ,,U Studničků“ a později ,,na konečné“ ve Vrapicích.
Pěvecký soubor trampské osady ,,Bezejmená“ zpíval tradiční trampskou píseň a měl i několik vlastních písní, které stvořil kamarád Pešata (Long).
Osada ,,Bezejmená“ úspěšně zpívala v Brně, Sokolově, Teplicích, Jižních Čechách a samozřejmě v okolí Kladna.
Hrála a zpívala ve složení: Radomír Kavka (Kendy) – kytara
Vladimír Pešata (Long) – kytara, mandolína
Věra Kolářová (Ztracenka) – zpěv
Karel Strnad – zpěv
Ivana Kavková – zpěv Bezejmená
V roce 1966 přichází do souboru Ivan Kšír, který hraje na 12 th kytaru a tenorové banjo.
,,Když nad kaňonem vyšla hvězda“, ,,Častokrát toužebně zírám“, ,,Bílé kánoe“, ,,Koleje jsou krásný“ byly nejúspěšnější písně repertoáru.
V pozdějších létech se ještě skupina sešla ve složení:
Radovan Kavka (Kendy) – kytara
Ivan Kšír – 12 th kytara
Antonín Kaigr (Pegy) – kytara
Karel Strnad – zpěv
Jiří Sixta (Ajbich) – banjo

Podobné příspěvky

  • Osada Rujana

    Z Dewiho archivu

    RUJANA
    PRVNí KLADENSKá OSADA

    Již v roce 1924 byl dán základ k vzniku této osady, neboť asi třicet chlapců organizovaných ve Skautech práce, objevilo pro sebe malebné údolí říčky Kačák. Zpočátku jezdí na Červený mlýn, Dědkův mlýn, Suchý mlýn, Křivoklát, Karlův Týn, Bucek, Punčochu, ke Skrčenýmu a jinam. V roce 1927 staví na Dědkově mlýně svojí první chatu, které dali jméno Kostelík.
    O dva roky později stavějí na zcela jiném místě dvě chaty – populární Rujanu a Arkonu.
    Oficiální vznik kladenské osady Rujana je datován rokem 1929 a zakládajícími členy jsou: Vyšín, Kovařík, bratří Mikové, Benák, Smetana, Chalupa, Táborský, Hájek, Anděl, Rosnička, Žižka, Spousta, Blecha a Sedlák. K nim pak přibývají Bušek zvaný Mařena, Urban a další. Ve třicátých letech, v době rozmachu trampingu osada čítala přes čtyřicet členů!
    V té době již stojí na Dědkově mlýně chaty El Paso, Devět volů, Lachance a Alkazar.
    Rujana vstupuje do trampské volejbalové ligy, staví tři družstva a začíná si získávat respekt na všech volejbalových hřištích. Mužstvo Rujany poráží i přední ligové celky!
    Osada navazuje přátelské styky s osadami Lone Star, Údolí oddechu, Batalion a White Star.
    Roku 1933 zesnul zakladatel osady Pepa Blecha. Od roku 1935 pořádají kamarádi z Rujany jeden z nejpopulárnějších volejbalových turnajů – Blechův memoriál, jako vzpomínku na zesnulého prvního šerifa.
    Osada Rujana pořádala za dobu svého trvání řadu trampských potlachů a večerů.

    T.O.Rujana 1935_1
    T.O.Rujana 1935

  • 79. narozeniny Zdeňka Paťara Velíška

    Stříbrné Údolí 2
    Dnes u příležitosti nedožitých 79. narozenin Zdeňka Paťara Velíška zveřejňujeme jeho výpověď o vzniku a životě na trampské osadě Stříbrné Údolí 2.
    Kde se na Staré řece něco dělo, tam jsme samozřejmé nemohli chybět. Nechali jsme si udělat domovenky, osady nás začaly zvát na své potlachy.
    V roce 1959 se nám vrátil do osady Míra Žák, výborný hráč na mandolínu, kterého zavřeli za politické delikty. Tak do naší osady přišel poslední člen.
    V té době jsme hodně jezdili na T.O. Kamarád Choceň.
    T.O.Kamarád 1961
    T.O.Kamarád 1961
    T. O. Sovy Praha, T.O. Údolí hříchů, na Okoř, Bílý Obláček Česká Třebová, Krkanku,to je nejkrásnější úsek Chrudimky, na Nežárku, Sázavu, do Ledečka a samozřejmě na Kačák, kde je spousta osad. T.S. Samotář Ota Kučera, Rujana, Údolí oddechu, Lone Star, Udolí děsu a tak to šlo po celá léta dál.
    Potom však nastaly rodinné záležitosti a my se začali pomalu, ale jisté rozcházet. Já se však z rodinné krize vzpamatoval brzy a počal stavět chatu v údolí Berounky a kluci se opět dali do kupy a pomáhali, jak mohli. Rukou společnou jsme tak postavili osadní chatu, i když byla moje vlastní. Tam jsme pak začali opět jezdit až do doby, kdy jeden z kamarádů odešel na Šumavu – Mirek – Žid zemřel na následky vězení a tak jsem zůstal sám pouze se svou ženou a dcerou a s kamarádem Jardou, který má chatu nade mnou.
    Na Šumavě vznikly nové osady, které nás často zvou na svoje akce. T.O. Blanice, T.O. Vápený kaňon -Pazour, T.O. Čikleros, Č.B. Smolaři.
    Na Kladensku, pak T.O. Návrat, T.O. Staří vlci, T.O. Špatňáci, T.O. Albatros, T.O. Věrný tulák atd.
    Jezdíme i na Ostravsko na T.O. Luňák Opava.
    I když v dnešní době nejsme takoví, jak jsme bývali, tak si stejně rádi zajedeme mezi dobré a upřímné kamarády a držíme se zásady, o které se zpívá v jedné písni… „Kdo to nezná, ten to nepochopí“.
    Co já a moje osada považujeme za životní krédo? Je mít upřímné a dobré kamarády a žít životem takovým, který jsme si zvolili. Vše, co máme, o to se rádi rozdělíme s poctivým a upřímným kamarádem. Tak žijeme a chceme tak i dožít.
    Závěrem této zpovědi o naší osadě, Vám Všem, poctivým kamarádům, kteří tyto řádky budou číst, přeji stale modrou oblohu a suchou stezku za poznáním naší tak krásné země.
    Berounko, milenko v závoji bílém, v údolí milém stulená, k Tobě se vracím, když náruč je prázdná i když jsi pro mě vzdálená. Když slunce pozlatí vlnky Tvé, snad mě na březích svých nalezne. Berounko, milenko v závoji bílém, v údolí milém, které znám, zůstal jsem opuštěn ve světě širém, své srdce i lásku Ti dám.
    Šerif osady Stříbrné údolí Zdeněk Velíšek – Paťár

  • Skupiny a Osady

    Na radu kamarádů, jsme založili rubriku, „Skupiny“ a „Osady„, kam budeme přidávat data, domovenky, umělce hudebních skupin a osad na Kladensku.
    Pokud má někdo nějakou zajímavost nebo informace o vzniku osady nebo skupiny.
    Pošlete laskavě na, „Zpráva autorovi“ a obratem dostanete odpověď s adresou kam je zaslat.
    Toto opatření je nutné z důvodu SPAMU (nevyžádaný mail), který nám v minulosti zaneřádil celou poštu.
    O Viagru a podobné věci, skutečně nemáme zájem.
    Kdo má zájem, zviditelnit svojí osadu, nebo skupinu, dáváme malý návod, co by asi měl napsat.
    Název Osady/Skupiny:
    Datum a místo vzniku, skupina, třeba v hospodě XY, osada Motyčín:
    Případně obrázek domovenky:
    Zakládající členové (stačí přezdívky, nejsme ouřad!):
    Osadní umělci (hudebníci, řezbáři a podobně):
    Stručné dějiny osady:
    Foto,video,audio můžete posílat, na naší adresu (popsánu nahoře).

  • Nemilé překvapení na Rujaně!

    Nemilé překvapení na Rujaně!

    V loňském roce, jsme s manželkou Bobinou a kamarádem Bátožníkem prošli trampskou osadou Rujana. Jen tak! Oživit si vzpomínky na léta dávno minulá, na doby našeho mládí, kdy jsme tam často jezdili do chaty jednoho z prvních osadníků, výborného volejbalisty a kytaristy Mařeny.
    Prošli jsme kolem pěkné osadní chaty, potkali několik osadníků, ale známá místa jsme nepoznávali! Zmizely krásné romantické sruby a chaty, zato vyrostly drátěné ploty.
    Smutnou vzpomínku v nás vzbudila opuštěná chata Mařeny, našeho o mnoho let staršího kamaráda, posledního opravdového a nejznámějšího trampa z Rujany, který ještě v kmetském věku, ač majitel chaty, jezdil s námi pravidelně pod širák!
    Navštívili jsme i pomníček, věnovaný památce těm osadníkům, kteří odešli tam, odkud není návratu. Jejich jména, jsou na paměť vryta do kovových destiček. K našemu údivu, jméno Zdeněk Bušek – Mařena, jsme tam nenašli!
    Možná, že již došlo k nápravě ( mluvil jsem o tom z Láďou Braunem ). Jestli se tak nestalo, zkuste to napravit. On si to Mařena zaslouží! Fakt!

    DEWI

    Bátožník_a_Dewi_na_Rujaně

  • KTERÁ BYLA PRVNÍ

    Je RUJANA první Kladenskou osadou?
    Jako řada věcí, i Český tramping má svojí historii. Tak jako v roce 1918 byla založena legendární a mýty opředená Ztracená Naděje, první osada v Čechách, tak jako první ostravská osada Hobo, kterou v roce 1929 založil ,,táta ostravských trampů“ Hoban, tak i kladenský tramping má svojí historii. Má své průkopníky trampského hnutí, svoje první osady.
    Pokud vím, za první Kladenskou osadu se vždy považovala Rujana na Kačáku u Dědkova mlýna, založená v roce 1929. Ale již v roce 1928, ve stráni nad restaurací Okrouhlík, postavila parta pozdějších osadníků Rujany první chatu. Dali jí jméno Kostelík (evidována pod č. 2, číslo 1 měla chata El Paso). Kostelík za rok prodali a postavili na novém místě dvě chaty. Arkonu a Rujanu (pod č. 3 a 4). Datum oficiálního založení 1929 má osada na výročních vlajkách, pozvánkách i v uveřejněných článcích. Datum se uvádí jak v brožurce ,,Historie osady Rujana“ tak i v soukromě psané (po letech, spíše subjektivní názor) kronice Antonína Urbana, čestného člena osady, který vykonával funkci šerifa v letech 1934 – 1935 a 1937 – 1943. Tyto údaje, se dochovaly pouze v paměti starých osadníků, neboť původní kronika se ztratila!!!
    Bob Hurikán ve svých ,,.Dějinách trampingu“, ve skromné části o trampingu na Kladensku píše: ,,Osada Rujana, je první osadou na Kladensku…! Na téže stránce však představuje další Kladenskou osadu Camp Baiting, ležící mezi Lány, Křivoklátem a Zbečnem. Její pěvecký sbor ve složení Zdeněk Novák, Emil Hnětkovský, Franta Kopp a E. Sedláček, se sólistou Boganem Příhodou, spolu s osadou Yukonem, vystoupili na prvním Trampským večeru pořádaným osadou Rujana v roce 1932. Osada Camp Baiting, byla založena Bohoušem Beránkem, ádou Košťálkem, Emilem Hnětkovským zvaným Pyskoun, Rudolfem Sýkorou, Josefem Karfusem a Oldou Heříkem, na jaře téhož roku jako Rujana, 1929!
    Na vedlejší stránce pak Bob Hurikán seznamuje s trampskou sportovní osadou Yukon. Osadu založili chlapci z Kladna a Kročehlav – Zdeněk Šimon, Jarka Čap, Pepík Snop, Karel Kundl, Standa Černý, Toník Pošmourný, Ferry From a Urban již v roce 1928! Aby toho nebylo dost, v seznamu osad, které na internetu publikuje ,,Náš tramp“, se nachází osada Yukon – Kladno, Kročehlavy, založená dokonce v roce 1927! Je to tatáž osada, jako ta založená v roce 1928 a jeden z údajů je uveden chybně, nebo shoda jmen? Jak to vlastně je?
    Která Kladenská osada byla ta první? Rujana, Camp Baiting, nebo Yukon?
    Bogan_Příhoda_repro
    Toto je dnes již nežijící Bogan Příhoda, známý tramp a tchán Pepi Fouska.
    Dewi

  • Rujana-Kdo na nich je?

    Nedá mi to, abych se nevrátil k článku o osadě RUJANA, který vyšel ve ,,Vandrtorně“ dne 14. července 2011. A to k dnes již vzácným fotkám z roku 1935, které článek doprovázejí. Na 1. snímku drží jeden z borců volejbalového družstva Rujany vlajku. Určitě nejde o osadní vlajku klasickou, ale o parádní vlajku zhotovenou pravděpodobně k volejbalové soutěži ( možná Blechův memoriál ?), ručně vyšívanou na sametové látce, podle mého názoru, mezi trampy velmi vzácnou! Cením si toho, že podobná zdobí i mojí sbírku trampských trofejí! Na důkaz přikládám barevnou fotku.

    vlajka_rujana
    Tyto snímky vznikly pár let před tím, než jsem se já a moji kamarádi vyklubali na tento svět. Ale ještě se nám podařilo osobně zastihnout tuto generaci zakladatelů osady Rujana. Kovaříka, bratry Míky, Hálka, Urbana, Buška zvaného Mařena a další. Poznali jsme je již jako o generaci starší pardy a tak si marně lámu hlavu, který z nich je na těch fotkách?! Za ta léta od vzniku těchto snímků se jejich obličeje strašně změnily!
    Zdá se mi pravděpodobné, že na snímku č.1.druhý z leva a na snímku č. 2. první z leva, je výborný volejbalista a smečař osady Rujana, kovaný tramp, dlouholetý kamarád naší osady ,,Tramp boys“ Zdeněk Bušek ( porovnával jsem podobu z pozdější doby- fota stránka Vandrtorna- Tramp boys), známý mezi trampy pod přezdívkou ,,Mařena“. Tento ,,dlouhán“, ještě jako starý trampský kmet s ,,usárnou“ na zádech s námi, tehdy ještě mladíky jezdil pod ,,širák“.
    Rujana 1935_1Rujana 1935_2
    Je pravděpodobné, že většina pamětníků této slavné doby Rujany již nežije, ale je možné, že si některý z nich poznamenal tato jména na zadní stranu fota a možná právě teď je prohlíží některý z potomků.
    Pokuste se dát vědět!
    Ahoj!
    Dewi

2 Komentáře

  1. Nechci nic komentovat, spíš se zeptat na text Longovy písničky „Hvězda“,
    … v zemi velký jak má touha …
    poradíte mi ?
    Ahoj Arnošt

    1. Ahoj Arnošte,
      díky za dotaz, jsme rádi, protože Longovi písně si zaslouží pozornost.
      Máme živou nahrávku z jeho CD „Ty útěky z města“, tak jedině odposlouchat.
      Píseň je od ohně, tak je i ta kvalita trošku….

Komentáře jsou uzavřeny.