Korbely od Mařeny

V roce 1972 několik kamarádů začalo jezdit na tramp do okolí Kladna. Byli to: Radovan Kavka zvaný Kendy, Ivana Kavková, Jiří Hošek (Gaston), Václav Dundr, Jiří Bartoš (Jimmi) a Miloš Kolář (Gosudar). Často jezdili do Kokořínského údolí na osadu ,,Bílé skály“, do lesů v okolí Řevníčova a postupně po celých Čechách.

Protože v partě byli tři kytaristé a všichni ostatní dobří zpěváci, byli všude vítáni jako nositelé dobré nálady. Nějaký čas byli členy pěvecké části kladenské osady ,,Sever“. V té době vystupovali na večerech této osady ,,U Konvalinků“ a ,,U Kozlů“ a zúčastnili se křtu chaty ,,Margarety“ na Berounce.

V roce 1965 založili vlastní osadu ,,Bezejmená“, s domovským campem na Rudě, kde pořádali slavné potlachy za účasti osad z Čech a Moravy. To již byli členy osady i Vladimír Pešata (Long), Karel Strnad, Vlasta Strnadová, Věra Kolářová (Ztracenka) a přestali jezdit Václav Dundr a Jiří Hošek (Gaston).

Postupně s touto osadou začaly jezdit i někteří kamarádi z jiných kladenských osad a všichni se scházeli na pravidelných slezinách ,,U Studničků“ a později ,,na konečné“ ve Vrapicích.

Pěvecký soubor trampské osady ,,Bezejmená“ zpíval tradiční trampskou píseň a měl i několik vlastních písní, které stvořil kamarád Pešata (Long).

Osada ,,Bezejmená“ úspěšně zpívala v Brně, Sokolově, Teplicích, Jižních Čechách a samozřejmě v okolí Kladna.

Hrála a zpívala ve složení: Radomír Kavka (Kendy) – kytara

Vladimír Pešata (Long) – kytara, mandolína

Věra Kolářová (Ztracenka) – zpěv

Karel Strnad – zpěv

Ivana Kavková – zpěv

V roce 1966 přichází do souboru Ivan Kšír, který hraje na 12 th kytaru a tenorové banjo.

,,Když nad kaňonem vyšla hvězda“, ,,Častokrát toužebně zírám“, ,,Bílé kánoe“, ,,Koleje jsou krásný“ byly nejúspěšnější písně repertoáru.

V pozdějších létech se ještě skupina sešla ve složení:

Radovan Kavka (Kendy) – kytara

Ivan Kšír – 12 th kytara

Antonín Kaigr (Pegy) – kytara

Karel Strnad – zpěv

Jiří Sixta (Ajbich) – banjo

V loňském roce, jsme s manželkou Bobinou a kamarádem Bátožníkem prošli trampskou osadou Rujana. Jen tak! Oživit si vzpomínky na léta dávno minulá, na doby našeho mládí, kdy jsme tam často jezdili do chaty jednoho z prvních osadníků, výborného volejbalisty a kytaristy Mařeny.

Prošli jsme kolem pěkné osadní chaty, potkali několik osadníků, ale známá místa jsme nepoznávali! Zmizely krásné romantické sruby a chaty, zato vyrostly drátěné ploty.

Smutnou vzpomínku v nás vzbudila opuštěná chata Mařeny, našeho o mnoho let staršího kamaráda, posledního opravdového a nejznámějšího trampa z Rujany, který ještě v kmetském věku, ač majitel chaty, jezdil s námi pravidelně pod širák!

Navštívili jsme i pomníček, věnovaný památce těm osadníkům, kteří odešli tam, odkud není návratu. Jejich jména, jsou na paměť vryta do kovových destiček. K našemu údivu, jméno Zdeněk Bušek – Mařena, jsme tam nenašli!

Možná, že již došlo k nápravě ( mluvil jsem o tom z Láďou Braunem ). Jestli se tak nestalo, zkuste to napravit. On si to Mařena zaslouží! Fakt!