Galerie

Letos v únoru oslavil své 70.narozeniny Marko Čermák. Jsem přesvědčen, že chtít představovat tohoto trampa, legendárního průkopníka hry na pětistrunné banjo,

skladatele, textaře a zpěváka a hlavně výtvarníka a kreslíře Rychlých Šípů

je na těchto stránkách úplně zbytečné. Jestli se mezi kamarády „Vandrtorny“ najde jediný který by neznal Marko Čermáka tak „sežeru z kojota syrový ucho“ nebo „sním svůj klobouk“.

Pro ty kterým toto výročí trošičku uniklo – tak jako mně – mám dobré zprávy :

Vydavatelství Supraphon vydalo k Markovu jubileu 55 písní na 2CD. Jedná se o výběr z repertoárů skupin White Stars, Greenhorns a Paběrky, ve kterých působil, respektive působí právě Marko Čermák. Najdete zde množství instrumentálek ve kterých dominovalo Markovo pětistrunné banjo, stejně jako zpívané písně s banjovými sóly nebo přímo Čermákovy autorské písničky.

Počátkem dubna vychází knižní memoáry Marko Čermáka. Kniha pojednává o Markových životních hodnotách, o jeho zájmech a životním stylu spjatém s přírodou, trampingem, kreslením a muzikou. Autor v knize popisuje vše podstatné co ve svém životě prožil,

vyznává se z obdivu ke svým vzorům a také vysvětluje jak se on sám snažil ovlivnit

své okolí, kamarády a přátele. V knize jsou také ukázky Markových písňových textů

a reprodukce jeho obrázků.

V Muzeu Karlova mostu (Křižovnické náměstí 3, Praha 1 – Staré Město)

se koná v době od 13.4.2010 do 6.7.2010 výstava k životnímu jubileu Marko Čermáka.

Otevřena je denně v dubnu od 10 do 18 hodin, v květnu – červenci od 10 do 20 hodin.

Ve čtyřech místnostech jsou zde umístěny exponáty které představují návštěvníkům průřez životem a tvorbou kreslíře i hudebníka Marko Čermáka. Mnohé z těchto exponátů jsou vystaveny veřejnosti po dlouhých letech nebo dokonce vůbec poprvé.

Takže kamarádi nezoufejme, nic nám neuniklo. Výstava potrvá až do 6.července

a zároveň tam lze zakoupit knihu, pravděpodobně i CD a také kalendář na rok 2011 nakreslený Marko Čermákem.

Chtěl bych poděkovat organizátorům a sponzorům celého projektu za tohle všechno co pro nás v rámci Markova životního jubilea připravili. Jedinou malou výhradu mám k názvu projektu. Věřím, že nás skautingem, trampingem a country muzikou odkojených romantiků je na světě ještě mnoho a že tedy Marko Čermák určitě není tím posledním !

Dnes by oslavil své 67 narozeniny báječný člověk,muzikant,kamarád,

duchovní vůdce a zakladatel skupiny Močálové.

Dnes bychom rádi připomněli 103.výročí narození Josefa Peterky, známějšího pod přezdívkou

Bob Hurikán a pod pseudonymem Bob Peters. Přezdívalo se mu také český Jack London.

Byl to cestovatel, tramp, sportovec, spisovatel, publicista, redaktor, partyzán, historik trampingu a trampský písničkář .

Nejznámější písnička je Rikatádo a další méně známé,jsou Hvězdička na nebíčku,Marry,Starý šerif,Jednou nashledanou,Poplujeme spolu,Zelený Lučištník,Hořící prérie.

Jako spisovatel se proslavil psaním kovbojek, Pobožný střelec, Návrat Pobožného střelce, Průkopníci Arizony, Děs Wyomingu, Jmenují se Toronto, Texasští střelci, Šest šilinků a další.

Tento průkopník českého trampingu, po vystoupení ze skautské organizace, v pouhých 13 letech,

už pořádal výpravy divokých skautů,(jak sám nazval trampy), na Sázavu kde založil i několik osad, mnohé dnes již neexistují.

Nutno ještě dodat, že Bob Huríkán ,ve svých 26 letech, se jako první pokusil popsat dějiny trampingu, které poprvé vyšly již roku 1933 jako Trampské zkazky. V úplnosti pak roku 1940.

Ze vzpomínek Boba Hurikána. „Jednou si to šlapu na nádraží na Posázavský Pacifik a potkám kamaráda a ten měl namířeno úplně jinam. Slovo dalo slovo a za pár týdnů ode mne Anka dostala pohlednici až z Bagdádu.“ A takhle vznikla kniha „Trampem do Orientu“, kam se skutečně vydal v letech 1930-31. Další z jeho výprav mířila do Laponska.

Za druhé světové války, založil a vedl Trampskou partyzánskou odbojovou skupinu Zimní brigáda, která se brzy, díky známostem mezi trampy, rozšířila po velkém množství trampských osad naší vlasti. Bohužel, celá řada těchto kamarádů, zabitých a mnohdy umučených, upadla v zapomnění, jen na pár osadách se ještě udržují pomníčky padlých kamarádů,kteří bojovali za svobodu této země.

Také Bob Hurikán, byl na udání zatčen v zimě 1945, za ukrývání ruského vojáka a odsouzen k trestu smrti. Tento úžasný český Jack London Peterka, měl skončit na Pankráckém popravišti, právě 9.května 1945 a k jeho velkému štěstí, místo popravčího, v ten den otevřel celu už ruský voják.Oprava: Vězni byli osvobozeni lidem českým 5.5.1945, tedy v počátcích Pražského povstání.

A tak mohl tento trampský král, dál jezdit na své, tehdy už zase, dost zakazované trampské výpravy.

Přestože zemřel v pouhých 58 letech, dokázal proslavit a udělat pro český tramping obrovský kus práce.

Dnes by také oslavil své 66. narozeniny vynikající básník s kytarou Karel Kryl.

Jeho básně a písničky není třeba představovat.

Není však bez zajímavosti, že studoval na stejné keramické škole, jako o dva roky starší Miki Ryvola.

Karel Kryl byl velký vyznavač trampingu a vždycky se k němu hlásil. Jak sám říkal, tak díky trampům začal hrát na kytaru a skládat písničky.

Jeho docela první písnička se jmenovala ,“Potkal jsem svou tchýni na mostě v Bechyni“ a tvrdil, že to byla jeho nejgeniálnější píseň, kterou kdy složil.

Potom se začal toulat „se svou Holkou“ – Kytarou Monikou, po českých klubech,

pořádal například „Country and Ostern music“, kde se začal svěřovat se svými trápeními a pocity.

Tam také vznikaly písně, jako Pieta, Smutné ráno, Bratříček a mnoho jeho dalších, dnes už LIDOVEK.

Tento český rebel a trubadúr se zapsal do dějin a srdcí mnoha lidí, proto si učitě zaslouží,

toto malé zavzpomínání.

Dnes slaví své narozeniny Miki Ryvola , vlastním jménem Mirko Ryvola.

Je to vynikající český trampský, písničkář, zpěvák, spisovatel, redaktor, malíř, keramik, sochař

a kytarista. Spolu s Bratrem Wabi Ryvolou založily, skupinu Hoboes, která se stala legendou.

Jeho nejznámější písničky jsou:

Bál v lapáku, Bedna od whisky, Blues blikavý lampy,Bodláky ve vlasech,Cesta na Island,Co zbývá,

Do ptačích ploutví a do rybích křídel,Drátěný ohrady,Dům smutný víly,Fajnová země,Já jsem tak línej,Jarní kurýr,K horám,Klekání,Mrtvej vlak,Noc královny Kristiny,Pane Bože vod tý lásky,Robinson Black,To zatracený vedro,Trail to Island,Tunel jménem čas,Vrbový houštiny,Září,

Ze všech chlapů nejšťastnější chlap, Země tří sluncí a mnoho dalších krásných písní.

Popřejeme mu do dalších let,hodně zdraví a aby mu to pořád, tak pěkně hrálo, zpívalo a skládalo.

Dnes slaví své kulatiny.

Antonín Linhart zvaný též Tony Linhart. Je český folkový a trampský kytarista, zpěvák a písničkář, zakladatel a dlouholetý umělecký vedoucí skupiny Pacifik. Působí také jako a moderátor v pražského Country radia, kde moderuje pravidelný pořad o trampské hudbě nazvaný Ozvěny osadních ohňů. Jedná se o velmi známého trampského autora, jenž za svoji píseň Poraněný koleno a Velká vlaková loupež již v roce 1974 získal autorské ocenění na festivalu Porta.

Je také autorem zpěvníků trampské hudby a trampských kuchařských knih.

Tolik z Wikipedie.

My známe Tonyho z Fučikárny,kde se v 70tých letech minulého století, pořádaly

„Trampské středy u srubu“.

Byly to takové, moc fajn čundrácké večery, kde vystupovaly skupiny Pacifik , Settleři,Červánek,Taxmeni, Schovanky,Ivan Mládek a celá řada dalších i začínajících,ale dnes již legendárních skupin.

Bývalo to venku,jako na nějakém skutečném potlachu.

Gratulujeme Tony a přejeme hodně zdraví a úspěchu, do dalších let.

Dnes je tomu 24let, kdy odešel na poslední vandr , jeden z Velikánů Československého trampingu,

Byl tvůrcem stovek písní, které se objevily v desítkách filmů. Podílel se také na filmových scénářích.

V roce 1919 se uvedl textem písně „V záři červánků“, na melodii Rudolfa Piskáčka, který je považován za začátek trampských písní v tehdejším Československu.

Málokdo ví,že ve většině, dodnes uváděných filmů pro pamětníky, zaznívá jeho krásná hudba.

Připojil se k osadě Ztracená naděje a brzy začal kromě textů také skládat vlastní hudbu. Jeho písně se rychle rozšířily. Vytvořil sbor Ztracenkáři, s nímž v roce 1929 nahrál desítky vlastních písní pro německou firmu Parlophon. Ve stejném roce s týmž sborem pojmenovaným ovšem Mottlova parta začal spolupracovat s Osvobozeným divadlem a orchestrem Jaroslava Ježka, který také jezdil jako host na osadu Ztracená naděje. Ztracenkáři dále nahrávali například se Settlery.

V roce 1969 vydala firma Supraphon dlouhohrající desku „Ztracenka si zpívá“ s Mottlovými písněmi interpretovanými různými skupinami a zpěváky (Settleři, Kamarádi táborových ohňů, Eva Olmerová a další). Na osadu Mottl zajížděl i v pozdním věku.

Výběr jeho písní: Bessie,Škuner,Cariboo ,Hledám děvče na neděli ,Na osadě hráli ,Ztracenka zpívá ,Marta ,Maminko mámo ,Námořník,Kapitán ,Hvězdičky vzplály,Neříkej, děvče, nikdy ne ,Pirát ,Kajak ,Můj koníčku ,Margaretta ,Osamělý rváč ,Můj milý se vrátil, Čajová růže.

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jarka_Mottl

Dnes má Svátek Skladatel,textař,písničkář,básník,spisovatel humorista,fotograf,filmový herec a jinak veselá kopa, Kamarád Pepa Fousek.

Který také 12.3.2010 oslavil své Xté narozeniny.Přejeme Všechno nejlepší, Hlavně zdraví a ještě hodně krásných a veselých knížek a písniček

Dnes, by oslavil své 67. narozeniny kamarád Jindra Pedrák Pitra.

Vynikající kytarista a muzikant ze skupiny Hoboes.

Svou hrou na kytaru, hlavně basováním, nádherně podbarvoval jejich muziku a tím ji vtiskl,nesmazatelně svůj rukopis.

Kdo zná písničku Mrtvej vlak, od skupiny Hoboes, ví o čem mluvím.

Wabi a Miki Ryvolovi s Pedrákem, v 60tých letech minulého století,dali naší trampské písni,

úplně nový styl, který je všeobecně znám, jako Hobousárny.

Za to jim patří, Velký Dík.

Dnes je to právě 15 let, kdy odešel na vždy do Nebeského Baru, Wabi Jiří Ryvola.

Protože jsme se s ním roky znali, můžeme říci bez nadsázky, odešel KAMARáD!

Wabi během svého, velmi plodného uměleckého života, spolu s bratrem Miki Ryvolou, složili stovky písní, napsali stovky článků, povídek, vydávali časopis, psali básně a knihy.

V líhni Kladenského trampingu U Petříků, dali se skupinou Hoboes, vznik nové, krásné, moderní,

trampské písni, která ale z počátku, u starých trampů, nebyla příliš v oblibě. Byla to pro ně moderna s prvky jazzu a to bylo nepřípustné.

Již dlouhá léta, si bez písniček od Hoboes, nedovedeme představit trampské potlachy, či sleziny, staly se již klasikou české písně a právem patří, do Zlaté Pokladnice české hudby.

V naší rubrice sleziny,si můžete nasát atmosféru, v jaké tyto písně vznikaly a kdo u toho byl.

Je to celá řada kamarádů, kteří už nejsou a často se na ně zapomíná.

Jsou to fota, od jejich dlouholetého kamaráda a spoluhráče Františka Tichého, který je pro nás zachránil ve svém archivu.

Za to mu patří VELKý DíK!!!

Dovolili jsme si na závěr citovat Wabiho písničku, jako ukázku jeho uměleckého genia.

Vodjíždím a za sebou mám babí léto

vodjíždím a barvy sbírám do vočí

vodjíždím a vůbec nevím k čemu je to

vodjíždím a nikdo se nevotočí

Vodjíždím a nemám ani zdání

co je tam kam supí ten můj vlak

vodjíždím a mám jediný přání

vrátit se zas zpátky jak na jaře pták.

Závěrem lze říci.

Wabi. Tvůj vlak jistě dosupěl do pravého Trampského NEBE.

To, že se nikdo nevotočí!?

S námi si toto velmi smutné výročí, jistě připomenou, dovolíme si říci,

DESETITISíCE kamarádek, kamarádů a příznivců na CELéM SVĚTĚ.

Díky Wabi,NEZAPOMENEME !