Bob Hurikán 16.4.2010

Dnes bychom rádi připomněli 103.výročí narození Josefa Peterky, známějšího pod přezdívkou
Bob Hurikán a pod pseudonymem Bob Peters. Přezdívalo se mu také český Jack London.
Byl to cestovatel, tramp, sportovec, spisovatel, publicista, redaktor, partyzán, historik trampingu a trampský písničkář .
Nejznámější písnička je Rikatádo a další méně známé,jsou Hvězdička na nebíčku,Marry,Starý šerif,Jednou nashledanou,Poplujeme spolu,Zelený Lučištník,Hořící prérie.
Jako spisovatel se proslavil psaním kovbojek, Pobožný střelec, Návrat Pobožného střelce, Průkopníci Arizony, Děs Wyomingu, Jmenují se Toronto, Texasští střelci, Šest šilinků a další.
Tento průkopník českého trampingu, po vystoupení ze skautské organizace, v pouhých 13 letech,
už pořádal výpravy divokých skautů,(jak sám nazval trampy), na Sázavu kde založil i několik osad, mnohé dnes již neexistují.
Nutno ještě dodat, že Bob Huríkán ,ve svých 26 letech, se jako první pokusil popsat dějiny trampingu, které poprvé vyšly již roku 1933 jako Trampské zkazky. V úplnosti pak roku 1940.
Ze vzpomínek Boba Hurikána. „Jednou si to šlapu na nádraží na Posázavský Pacifik a potkám kamaráda a ten měl namířeno úplně jinam. Slovo dalo slovo a za pár týdnů ode mne Anka dostala pohlednici až z Bagdádu.“ A takhle vznikla kniha „Trampem do Orientu“, kam se skutečně vydal v letech 1930-31. Další z jeho výprav mířila do Laponska.
Za druhé světové války, založil a vedl Trampskou partyzánskou odbojovou skupinu Zimní brigáda, která se brzy, díky známostem mezi trampy, rozšířila po velkém množství trampských osad naší vlasti. Bohužel, celá řada těchto kamarádů, zabitých a mnohdy umučených, upadla v zapomnění, jen na pár osadách se ještě udržují pomníčky padlých kamarádů,kteří bojovali za svobodu této země.
Také Bob Hurikán, byl na udání zatčen v zimě 1945, za ukrývání ruského vojáka a odsouzen k trestu smrti. Tento úžasný český Jack London Peterka, měl skončit na Pankráckém popravišti, právě 9.května 1945 a k jeho velkému štěstí, místo popravčího, v ten den otevřel celu už ruský voják.Oprava: Vězni byli osvobozeni lidem českým 5.5.1945, tedy v počátcích Pražského povstání.
A tak mohl tento trampský král, dál jezdit na své, tehdy už zase, dost zakazované trampské výpravy.
Přestože zemřel v pouhých 58 letech, dokázal proslavit a udělat pro český tramping obrovský kus práce.
Budiž dána čest jeho památce!

Podobné příspěvky

  • MARKO ČERMÁK

    Marko Čermák
    MARKO ČERMáK – VýSTAVA, CD A KNIHA „POSLEDNí ROMANTIK“
    Letos v únoru oslavil své 70.narozeniny Marko Čermák. Jsem přesvědčen, že chtít představovat tohoto trampa, legendárního průkopníka hry na pětistrunné banjo,
    skladatele, textaře a zpěváka a hlavně výtvarníka a kreslíře Rychlých Šípů
    je na těchto stránkách úplně zbytečné. Jestli se mezi kamarády „Vandrtorny“ najde jediný který by neznal Marko Čermáka tak „sežeru z kojota syrový ucho“ nebo „sním svůj klobouk“.
    Pro ty kterým toto výročí trošičku uniklo – tak jako mně – mám dobré zprávy :
    CD „POSLEDNí ROMANTIK“
    Vydavatelství Supraphon vydalo k Markovu jubileu 55 písní na 2CD. Jedná se o výběr z repertoárů skupin White Stars, Greenhorns a Paběrky, ve kterých působil, respektive působí právě Marko Čermák. Najdete zde množství instrumentálek ve kterých dominovalo Markovo pětistrunné banjo, stejně jako zpívané písně s banjovými sóly nebo přímo Čermákovy autorské písničky.
    KNIHA „POSLEDNí ROMANTIK“
    Počátkem dubna vychází knižní memoáry Marko Čermáka. Kniha pojednává o Markových životních hodnotách, o jeho zájmech a životním stylu spjatém s přírodou, trampingem, kreslením a muzikou. Autor v knize popisuje vše podstatné co ve svém životě prožil,
    vyznává se z obdivu ke svým vzorům a také vysvětluje jak se on sám snažil ovlivnit
    své okolí, kamarády a přátele. V knize jsou také ukázky Markových písňových textů
    a reprodukce jeho obrázků.
    VýSTAVA „POSLEDNí ROMANTIK“
    V Muzeu Karlova mostu (Křižovnické náměstí 3, Praha 1 – Staré Město)
    se koná v době od 13.4.2010 do 6.7.2010 výstava k životnímu jubileu Marko Čermáka.
    Otevřena je denně v dubnu od 10 do 18 hodin, v květnu – červenci od 10 do 20 hodin.
    Ve čtyřech místnostech jsou zde umístěny exponáty které představují návštěvníkům průřez životem a tvorbou kreslíře i hudebníka Marko Čermáka. Mnohé z těchto exponátů jsou vystaveny veřejnosti po dlouhých letech nebo dokonce vůbec poprvé.
    Takže kamarádi nezoufejme, nic nám neuniklo. Výstava potrvá až do 6.července
    a zároveň tam lze zakoupit knihu, pravděpodobně i CD a také kalendář na rok 2011 nakreslený Marko Čermákem.
    Chtěl bych poděkovat organizátorům a sponzorům celého projektu za tohle všechno co pro nás v rámci Markova životního jubilea připravili. Jedinou malou výhradu mám k názvu projektu. Věřím, že nás skautingem, trampingem a country muzikou odkojených romantiků je na světě ještě mnoho a že tedy Marko Čermák určitě není tím posledním !

  • Waldemar Matuška 30.5.2010

    Dnes je to právě rok,kdy nás opustil, tento fantastický člověk a muzikant.
    Na jeho památku, bych chtěl zde zveřejnit jednu příhodu, kterou mám zapsánu hluboko v srdci.
    Na jedné z našich výprav na hrad Okoř , jsme se setkali s panem Waldemarem Matuškou.
    Nikdo si nedovede představit, ty mladý kluky, kterými jsme v tu dobu, byli my.(12-13 let).
    Otevřené huby, vyvalené oči a jak jinak, když potkáte svého skoro Boha.
    Pan Matuška tam hrál s jakýmisi trampi, tak očumujeme a najednou kamarád Luďek povídá,
    řekneme si o Canc.
    Jdeme za NíM, „pane Matuška, cacnete nám do cancáku“.
    Teď přišel šok, že jsme si málem cinkli do trenek. On odpověděl,“Já jsem Walda“ a podával nám ruku. Potom cancnul,“Luďkovi Walda“, bohužel nevíme,kde ten cancák skončil,Luděk zemřel před 6ti lety.
    No něco neskutečného od takové celebrity, za jakou jsme ho považovali.
    Potom jsme se dočetli v novinách, jaké se pořádají orgie, na Okoři, u paní Hermanové ve mlejně.
    My jsme samozřejmě věděli, že to není pravda, Walda byl srdcem tramp a to se tehdy nesmělo.
    Pak se dočtete, proč si zničil karieru, že začal zpívat se skupinou KTO, proč tito radílkové,
    neporadí třeba paní Peckové, že by jí seděl, třeba Hip-hop.
    Já jsem bral Waldu, jako muzikanta, člověka a trampa.
    Tím pro mě zůstane a na vždy!
    Díky Waldo!
    Walda

  • Památeční

    Od Milana Nor Špacíra ze skupiny Gladly S.W. nám přišla krásná fotka skupiny „Rujany“
    do památečních.
    Jsou na ní: Pupajz, Boban (v kleče), Večerníček (banjo), Lada Hora, Futrák (basa),
    Pepíček a Milan Nor Špacír.
    Díky Milane!
    Rujana

  • Jarka Mottl

    Dnes je tomu 24let, kdy odešel na poslední vandr , jeden z Velikánů Československého trampingu,
    Jarka Mottl.
    Byl tvůrcem stovek písní, které se objevily v desítkách filmů. Podílel se také na filmových scénářích.
    V roce 1919 se uvedl textem písně „V záři červánků“, na melodii Rudolfa Piskáčka, který je považován za začátek trampských písní v tehdejším Československu.
    Málokdo ví,že ve většině, dodnes uváděných filmů pro pamětníky, zaznívá jeho krásná hudba.
    Připojil se k osadě Ztracená naděje a brzy začal kromě textů také skládat vlastní hudbu. Jeho písně se rychle rozšířily. Vytvořil sbor Ztracenkáři, s nímž v roce 1929 nahrál desítky vlastních písní pro německou firmu Parlophon. Ve stejném roce s týmž sborem pojmenovaným ovšem Mottlova parta začal spolupracovat s Osvobozeným divadlem a orchestrem Jaroslava Ježka, který také jezdil jako host na osadu Ztracená naděje. Ztracenkáři dále nahrávali například se Settlery.
    V roce 1969 vydala firma Supraphon dlouhohrající desku „Ztracenka si zpívá“ s Mottlovými písněmi interpretovanými různými skupinami a zpěváky (Settleři, Kamarádi táborových ohňů, Eva Olmerová a další). Na osadu Mottl zajížděl i v pozdním věku.
    Výběr jeho písní: Bessie,Škuner,Cariboo ,Hledám děvče na neděli ,Na osadě hráli ,Ztracenka zpívá ,Marta ,Maminko mámo ,Námořník,Kapitán ,Hvězdičky vzplály,Neříkej, děvče, nikdy ne ,Pirát ,Kajak ,Můj koníčku ,Margaretta ,Osamělý rváč ,Můj milý se vrátil, Čajová růže.
    Jarka Mottl