Konec jedné legendy?

Tím bych rád oslovil všechny,kteří můžou a chtějí přispět,nějakým příspěvkem či fotografií,
abychom, se mohli zasmát,nebo i zavzpomínat.
Na doby minulé, kamarádky a kamarády.
Na dávno zapomenuté příhody a podobně.
Je to skutečně konec jedné legendy, nebo by stálo zato oprášit,Meku(Mecca) kladenského trampingu,
kterou Černá Máry bezesporu byla.

Podobné příspěvky

  • Kamarádi z Vyšehradu

    Když jsem viděl novoročenku Kamarádů z Vyšehradu, kde přejí Suchou Stezku, hned jsem si vzpomněl na Skupinu Močálové. Tato skupina nedávno oslavila 40. výročí založení.
    Na Vyšehradě se scházela velká parta kamarádek a kamarádů z různých osad a koutů Kladenska.
    Začínali tam i „PADOUŠI“ dnes je známe, jako“ P.A.Douši“,(z donucení úředníků,kterým se nelíbil jejich název „PADOUŠI“, protože se neslučoval s tehdejším světovým názorem a byli by špatným příkladem pro mládež).
    Sleziny se pořádaly většinou ve čtvrtek, kde se domlouvaly příští vandry a potlachy.
    Kdo chtěl někam vyrazit na čundr, zastavil se na Vyšehradě a věděl, kam se kdo a kdy chystá.
    Byla to taková trampská ústředna. Tak nebylo divu, že lidí přibývalo.
    V roce 1969 tam obsluhovala starší paní neurčité národnosti, někdo říkal Jugoslávka a někdo Bulharka, nevím. Podstatné je, že se hospoda zaplnila a milá hostinská musela běhat. Jednou při jedné takové větší sešlosti, to nevydržela, a protože neuměla dost dobře česky, začala nadávat po svém, „vy chlasčíte, jako, jako ten močál“.
    Tak když byla další slezina a kamarádi přišli, ozývalo se “ á Močál přišel“. Protože jich chodilo více
    uchytil se název Močálové a tak si říkají dodnes.
    Proto mě zaujala ta „Suchá stezka“ z Vyšehradu.
    Močál
  • S Houlou po Brdech

    S Houlou po Brdech

    K tomu, abych se dvě hodiny prohraboval v něčem chaotickém a nepřehledném jako je můj archív a hledal pár vzpomínek na mé, již dávno zapomenuté putování po brdských kopcích, mě inspirovala písnička ,,Mravenci Brďáci“, kterou jsem zaslechl na Radiu Country!

    Bylo to někdy koncem šedesátých let, možná začátkem let sedmdesátých, již si na to přesně nevzpomínám, když mě v té době ještě neznámý tramp Houla z T.O. Ribabi-Bo-Hosama pozval k sobě domů. Do Zdic. Jestli si dobře vzpomínám, na dvoře domku byla kůlna, ve které mi ukazoval svoje básničky. A zřejmě je tenkrát v té kůlně i tvořil, nebo dotvářel. A odtud jsem sním prvně vyrazil na tramp do brdských lesů.

    On Brdy miloval, znal tam snad každý strom. Cestou po brdských hřebenech jsme prošli kolem několika malých primitivních ,,sroubků“, ve kterých se našla i konzerva pro chudý pocestný a téměř vždy suché dřevo na rozdělání ohně. On mi o nich vyprávěl, já poslouchal. V jednom takovém ,,sroubku“ jsme strávili noc. Druhý den ráno jsme vyrazili na další cestu tichými brdskými lesy. Za celé dva dny našeho putování, jsme nepotkali ani človíčka! Jen občas nám přes cestu přeběhl vyplašený jelenec. Nevím, komu ty ,,sroubky“ tenkrát vadily. Ale když jsme zavítali na Brdy později, nalezli jsme z nich již jen trosky. Byli na něčí příkaz za použití náloží zbořeny!

    S Houlou, který se později stal trampskou legendou, jsem na Brdy zavítal ještě několikrát a seznámil se i s partou jeho kamarádů, kteří jezdili do těchto končin. S Rebelkou, Čvachtou, Marvanem a řadou dalších, jejichž jména mi již vypadla z paměti.

    Pár Houlových psaníček z vojny, pár novoročních přání a dvě již letité, ne moc kvalitní fotky z našeho putování, jsem nalezl i ve svém archivu.

    levné letenky Ale mě víc než Brdy, lákala údolí Berounky,Vltavy, Kocáby a Kačáku. Snad i pro to, že jsem zde měl řadu svých starých dobrých kamarádů, se kterými jsem prožil řadu krásných dnů a náš camp! A tak jsem se rád vrátil na stará známá místa!

    Tak to byla malá vzpomínka na mé vandrování po Brdech a na kamaráda, který již řadu let není mezi námi. Jak jsem již napsal v úvodu. Za tyto řádky můžou ty zatracení mravenci Brďáci!

    Tak pardon a ahoj!

    Dewi
    Na_Brdech-v_klobouku_Houla_zady_Dewi
    Na_Brdech-v_klobouku_Houla_zady_Dewi
  • Totemy Ketchikan

    Dostali jsme další příděl fotografií z vandru na Aljašku.
    Jsou tam krásné obrázky ledovců a totemů. Možná, že by to byla dobrá inspirace, pro tvůrce osadních totemů a nebo, pro české indiány.
    Děkujeme Ivě a Bédovi!!!
    Totemy Ketchikan
  • Ekologie, kouzelné slovo

    Ekologie.
    O tomto fenoménu bylo napsáno snad všechno, ale stačí se na to podívat pozorněji a zjistíte, že.
    Jak říkal vodník Čochtan (krásně to namluvil Jan Werich),“když se díváte,semhle, ona stojí tůhle, po kolena ve vodě,má na hlavě břemeno, je šero a padá mlha,tak by jste si mohli myslet,že táámhle, by mohla stát, docela pěkná ženská“.
    To přesně vystihuje podstatu věci.
    Samozřejmě vybíjení velryb není v pořádku, ale také není v pořádku, že se kácí naše lesy, v zájmu jakési plánovitosti, těžby, nebo snad 5letého plánu? Stromy u silnic, protože by se někdo mohl zranit.
    Že umírají, na stojato, to určitě není jejich vina, ale tun svinstva, které sypou silničáři.
    Na polích nám rostou dočasné továrny, skladiště na nic a ekologické solární elektrárny. Do toho skla, betonu a plechu se jistě bude lépe vsakovat dešťová voda, než do lesa, nebo obdělaného pole.
    A pak, že ubývá spodních vod. ODBORNíCI VARUJí!!!
    Když se kouknu po ránu na nebe, místo červánků vidím stopy letadel, které rozvážejí humanitární pomoc, asi těm, kteří dopadli, jak co nevidět dopadneme my.
    Hned vidím, že musím začít u sebe,přestat plýtvat vodou,energií,kouřit,jíst,chodit do lesa,abych snad nepoškodil mech, a nebo, neviděl ,ta zvěrstva,která tam ti hospodáři páchají, v zájmu lidstva.
    Čáry Máry EKOLOGIE a co budeme jíst a pít?
    To je přece jasné. Sojový chleba, sojové párky, sojové mléko, sojové maso.
    Typické české jídlo, sójoknedlo,sójozélo a sójomaso.
    ODBORNíCI již jistě zpracovávají studie, o kolik let se nám prodlouží život.
    Nedávno, prošlo tiskem, že nějaké ekologické hnojivo, kterým se sója, u nich hnojí, když zafoukal vítr, otrávilo půl vesnice, ze které, tuto kvalitní, výživnou potravinu dovážíme.
    Navždy, Ekologioptimista Jardočka.
  • Stará moudrost

    Starý muž vypráví svému vnukovi o boji,který se odehrává uvnitř každého člověka.
    Jsou to dva bojovníci,kteří bojují na život a na smrt.
    Jeden je dobrý a druhý zlý.
    Zlý je: Zlost,chamtivost,násilí,nenávist,lež,domýšlivost.
    Dobrý je: Laskavost,štědrost,soucit,láska,věrnost,pokora.
    Vnuk dědu přeruší a ptá se:
    „A který vyhraje?“
    A on mu odpoví: „Ten , kterého více krmíš!“