Rujana-Kdo na nich je?

Nedá mi to, abych se nevrátil k článku o osadě RUJANA, který vyšel ve ,,Vandrtorně“ dne 14. července 2011. A to k dnes již vzácným fotkám z roku 1935, které článek doprovázejí. Na 1. snímku drží jeden z borců volejbalového družstva Rujany vlajku. Určitě nejde o osadní vlajku klasickou, ale o parádní vlajku zhotovenou pravděpodobně k volejbalové soutěži ( možná Blechův memoriál ?), ručně vyšívanou na sametové látce, podle mého názoru, mezi trampy velmi vzácnou! Cením si toho, že podobná zdobí i mojí sbírku trampských trofejí! Na důkaz přikládám barevnou fotku.

vlajka_rujana
Tyto snímky vznikly pár let před tím, než jsem se já a moji kamarádi vyklubali na tento svět. Ale ještě se nám podařilo osobně zastihnout tuto generaci zakladatelů osady Rujana. Kovaříka, bratry Míky, Hálka, Urbana, Buška zvaného Mařena a další. Poznali jsme je již jako o generaci starší pardy a tak si marně lámu hlavu, který z nich je na těch fotkách?! Za ta léta od vzniku těchto snímků se jejich obličeje strašně změnily!
Zdá se mi pravděpodobné, že na snímku č.1.druhý z leva a na snímku č. 2. první z leva, je výborný volejbalista a smečař osady Rujana, kovaný tramp, dlouholetý kamarád naší osady ,,Tramp boys“ Zdeněk Bušek ( porovnával jsem podobu z pozdější doby- fota stránka Vandrtorna- Tramp boys), známý mezi trampy pod přezdívkou ,,Mařena“. Tento ,,dlouhán“, ještě jako starý trampský kmet s ,,usárnou“ na zádech s námi, tehdy ještě mladíky jezdil pod ,,širák“.
Rujana 1935_1Rujana 1935_2
Je pravděpodobné, že většina pamětníků této slavné doby Rujany již nežije, ale je možné, že si některý z nich poznamenal tato jména na zadní stranu fota a možná právě teď je prohlíží některý z potomků.
Pokuste se dát vědět!
Ahoj!
Dewi

Podobné příspěvky

  • Korbely od Mařeny

    Starého trampa „Mařenu z Rujany“, mi připomínají i dva dřevěné korbely, které před léty vlastnoručně vyrobil a které mi věnoval. Ten větší k 29 narozeninám.

    Dewi

  • Milan „Chroust“ Svoboda

    Seton, Milan „Chroust“ Svoboda dnes zemřel
    Zpráva Dnes 28.12.2013 nás bohužel navždy opustil kamarád, muzikant a skvělý člověk Milan „Chroust“ Svoboda.

    Míla.

  • T.O. Stříbrné Údolí-část 1.

    Založena byla v roce 1955 nedaleko Žloukovic , na Staré řece (Berounce).
    Založili si ji kamarádi se společným zájem, o hudbu.
    Stříbrné Údolí
    Dějiny:
    Jak o vzniku osady vyprávěl její šerif, Zdeněk Paťar Velíšek.
    V roce 1955 se vrátil z vojny,(tam také složil známou písničku „Berounko má„).
    Ve fabrice kam nastoupil do dílny, pracoval jeho pozdější, ač starší kamarád Rudla Michálek a jako druhý, kamarád se kterým se učil. Rudla byl o 20 let starší, měl již v té době tři děti a chatu na Berounce.
    Jako muzikanti se brzy domluvili, přizvali pár kamarádů a založili trampskou osadu.
    Jejich první vandr směřoval na Starou řeku, a jak sám říkal: „Dodnes na něj rádi vzpomínáme“.
    Nabrali směr z Kladna a podle Berounky pod hrad Týřov u Skryjí, kde se jim zalíbilo.
    Tam potom často chodili a dělali muziku.
    T.O.Sovy-Tejřov 1959
    Mějte dobrou náladu.Dobrá nálada sice vaše problémy nevyřeší,ale naštve tolik lidí kolem,že stojí za to si ji užít.
    Jan Werich
  • Nemilé překvapení na Rujaně!

    Nemilé překvapení na Rujaně!

    V loňském roce, jsme s manželkou Bobinou a kamarádem Bátožníkem prošli trampskou osadou Rujana. Jen tak! Oživit si vzpomínky na léta dávno minulá, na doby našeho mládí, kdy jsme tam často jezdili do chaty jednoho z prvních osadníků, výborného volejbalisty a kytaristy Mařeny.
    Prošli jsme kolem pěkné osadní chaty, potkali několik osadníků, ale známá místa jsme nepoznávali! Zmizely krásné romantické sruby a chaty, zato vyrostly drátěné ploty.
    Smutnou vzpomínku v nás vzbudila opuštěná chata Mařeny, našeho o mnoho let staršího kamaráda, posledního opravdového a nejznámějšího trampa z Rujany, který ještě v kmetském věku, ač majitel chaty, jezdil s námi pravidelně pod širák!
    Navštívili jsme i pomníček, věnovaný památce těm osadníkům, kteří odešli tam, odkud není návratu. Jejich jména, jsou na paměť vryta do kovových destiček. K našemu údivu, jméno Zdeněk Bušek – Mařena, jsme tam nenašli!
    Možná, že již došlo k nápravě ( mluvil jsem o tom z Láďou Braunem ). Jestli se tak nestalo, zkuste to napravit. On si to Mařena zaslouží! Fakt!

    DEWI

    Bátožník_a_Dewi_na_Rujaně
  • Doplnění k ,,KDO NA NICH JE!“

    K ČLÁNKU PUBLIKOVANÉMU NA VANDRTORNĚ 25.11.2011

    POD NÁZVEM ,,KDO NA NICH JE!“

    Rujana-Kdo na nich je?

     Šlo o dvě dobové fotografie z tradičního ,,Blechova memoriálu“ pořádaného osadou Rujana v roce 1935, které článek doprovázejí.

    Mylně jsme se domnívali, že jde o snímky mužstva pořádající osady. Pátral i šerif Rujany, ale marně!

    V článku jsem požádal čtenáře Vandrtorny, zda některý z dosud žijících pamětníků, či rodinných příslušníků, by nemohl podat bližší informaci.

    Téměř po dvou letech, se ozval kamarád Fido ( Michálek ) ze skupiny ,,Padouši“, za což mu děkuji!

    Píše: Ahoj Dewi! Na té fotce s vlajkou Rujany, první zprava je můj otec Rudla Michálek a to družstvo by mělo být JPT Hnidousy ( Jednota Proletářské Tělovýchovy ). Na zadní straně  fotky  ( přečetl jsem lupou ) je napsáno: Upomínka na Blechův memoriál 9.-10. VI. 35. u Ďedkova mlýna, za účasti 14 družstev. Dobyta III.cena.

    A nakonec poznámka: Starý tramp Rudla Michálek, otec Fida a kamarád ,,Paťara Velíška, Žáka, Nešvery atd. byl dlouholetým členem T.O. Stříbrné údolí na ,,Staré řece.“

                                                                                                                       Dewi  

     

     

          

  • 79. narozeniny Zdeňka Paťara Velíška

    Stříbrné Údolí 2
    Dnes u příležitosti nedožitých 79. narozenin Zdeňka Paťara Velíška zveřejňujeme jeho výpověď o vzniku a životě na trampské osadě Stříbrné Údolí 2.
    Kde se na Staré řece něco dělo, tam jsme samozřejmé nemohli chybět. Nechali jsme si udělat domovenky, osady nás začaly zvát na své potlachy.
    V roce 1959 se nám vrátil do osady Míra Žák, výborný hráč na mandolínu, kterého zavřeli za politické delikty. Tak do naší osady přišel poslední člen.
    V té době jsme hodně jezdili na T.O. Kamarád Choceň.
    T.O.Kamarád 1961
    T.O.Kamarád 1961
    T. O. Sovy Praha, T.O. Údolí hříchů, na Okoř, Bílý Obláček Česká Třebová, Krkanku,to je nejkrásnější úsek Chrudimky, na Nežárku, Sázavu, do Ledečka a samozřejmě na Kačák, kde je spousta osad. T.S. Samotář Ota Kučera, Rujana, Údolí oddechu, Lone Star, Udolí děsu a tak to šlo po celá léta dál.
    Potom však nastaly rodinné záležitosti a my se začali pomalu, ale jisté rozcházet. Já se však z rodinné krize vzpamatoval brzy a počal stavět chatu v údolí Berounky a kluci se opět dali do kupy a pomáhali, jak mohli. Rukou společnou jsme tak postavili osadní chatu, i když byla moje vlastní. Tam jsme pak začali opět jezdit až do doby, kdy jeden z kamarádů odešel na Šumavu – Mirek – Žid zemřel na následky vězení a tak jsem zůstal sám pouze se svou ženou a dcerou a s kamarádem Jardou, který má chatu nade mnou.
    Na Šumavě vznikly nové osady, které nás často zvou na svoje akce. T.O. Blanice, T.O. Vápený kaňon -Pazour, T.O. Čikleros, Č.B. Smolaři.
    Na Kladensku, pak T.O. Návrat, T.O. Staří vlci, T.O. Špatňáci, T.O. Albatros, T.O. Věrný tulák atd.
    Jezdíme i na Ostravsko na T.O. Luňák Opava.
    I když v dnešní době nejsme takoví, jak jsme bývali, tak si stejně rádi zajedeme mezi dobré a upřímné kamarády a držíme se zásady, o které se zpívá v jedné písni… „Kdo to nezná, ten to nepochopí“.
    Co já a moje osada považujeme za životní krédo? Je mít upřímné a dobré kamarády a žít životem takovým, který jsme si zvolili. Vše, co máme, o to se rádi rozdělíme s poctivým a upřímným kamarádem. Tak žijeme a chceme tak i dožít.
    Závěrem této zpovědi o naší osadě, Vám Všem, poctivým kamarádům, kteří tyto řádky budou číst, přeji stale modrou oblohu a suchou stezku za poznáním naší tak krásné země.
    Berounko, milenko v závoji bílém, v údolí milém stulená, k Tobě se vracím, když náruč je prázdná i když jsi pro mě vzdálená. Když slunce pozlatí vlnky Tvé, snad mě na březích svých nalezne. Berounko, milenko v závoji bílém, v údolí milém, které znám, zůstal jsem opuštěn ve světě širém, své srdce i lásku Ti dám.
    Šerif osady Stříbrné údolí Zdeněk Velíšek – Paťár