Mira Ignác Ježek

Vážení,

v horalském nakladatelství Country Home právě vychází nová knížka, na kterou si Vás dovolujeme upozornit …

Martin Žák

„Zápisky osamělého poutníka s autoharfou“

Po výpravné knize „Banjo dávných horalů…“ představuje autor (opět trochu nezvykle, tentokrát však skromněji) jiný hudební nástroj blízký svému srdci – autoharfu, se kterou se vydává přes Atlantik pátrat po dalších drobných střípcích z osadnických časů.

Kniha je nejen osobní zpovědí jednoho osamělého poutníka narozeného ve znamení věčného hledání, ale obsahuje i mnohá fakta dosud opomíjená a souvislosti zřídka vyslovované.

Všudypřítomná autoharfa, jediná společnice a svědkyně poutníkova, zaznívá pak v každém z drobných příběhů a oživuje časy své dávno zašlé slávy…

Více informací zde: http://www.martinzak.cz/publikac.htm#chah101

Pro celou trampskou veřejnost, prostě Pedrák.

Je tomu již neuvěřitelných 18 let, kdy odešel na věčný vandr.

Přesto mi pokaždé při vzpomínce na tohohle kamaráda napadne.

Jak s těmi kraťounkými prsty může tak nádherně basovat,(a to na normální kytaru). Asi je to dáno tím, že mám zafixováno, každý muzikant musí mít dlouhé a štíhlé prsty. U Pedráka to neplatilo, a nic mu nebránilo, aby dodal svými charakteristickými basy, neopakovatelný punc Hobousárnám, a tím se i nesmazatelně zapsal do dějin naší hudby.

Záměrně neříkám, kterého žánru, protože pořád to jsou „JEN“ Hobousárny.

Kdo chce, může si dnes vzpomenout na toho hodného a skromného kamaráda.

A říci: Ahoj Pedráku.

Na to „ON“ to slyšel.

Dnes by oslavil své 73. Narozeniny kamarád Eda Müller .

Mnozí jej jistě znali z Račic nad Berounkou, kam řadu let jezdil k Supovi na chatu.