Gladly S.W. a Pohár Country rádia 2012
Similar Posts
Omluva
Omlouváme se všem příznivcům a přispěvovatelům, ale opět se nezmůžeme dostat do pošty,
(už zase 2hý den).
Centrum v tom má asi nějaký Bo.del, tak prosíme, mějte trpělivost, chyba není na naší straně.
Náhradní kontakt je: vandrtorna@seznam.cz
Vandrtorna.
Parmazán 21.2.2011
Dnes slaví své narozeniny, Ivan Parmazán Suchel.
Přejeme všechno nejlepší do Kalifornie a ať se Ti všechno vyplní, co si přeješ.
Charles „Charlie“ Ray McCoy
Charles “Charlie” Ray McCoy
V roce 1941, 28.března, se ve státě West Virginia, ve městě Oak Ridge narodil vynikající multiinstrumentalista Charlie McCoy. Proslavil se jako hráč na foukací harmoniku, na kterou začal hrát v osmi letech, to již rodina bydlela v Miami na Floridě. Tam začal Charlie vystupovat jako kytarista a zpěvák v místní rock and rollové skupině. Později se naučil na další nástroje, takže se v různých skupinách a studiových sestavách při natáčení desek uplatnil jako bubeník nebo basista, hraje také na saxofon, trubku, vibrafon, tubu i na klávesy.
Když mu bylo 18 let, autor mnoha písní a zpěvák Mel Tillis ho pozval do Nashville. McCoy během svého zhruba týdenního pobytu v tomto městě navštívil různá nahrávací studia a společnosti ale jeho snažení bohužel nepřineslo žádné výsledky, o mladého hráče nikde nestáli. McCoy se vrátil do Miami, hlásil se na universitu a byl rozhodnutý stát se učitelem hudby. Bohužel, psal se rok 1959 a tak kvůli svému členství v rock and rollové skupině nebyl na hudební universitu přijat.
Vrátil se tedy do Nashville a postupně hrál v několika doprovodných kapelách, nejdříve jako bubeník. Seznámil se tam časem s mnoha muzikanty a měl konečně příležitost předvést své umění na různé nástroje. Bohužel, Charlieho kariéra v různých kapelách a příležitostných sestavách nikdy neměla dlouhé trvání. Až agent Jim Denney mu poradil aby se soustředil na hru na foukací harmoniku a nahrál nějaké demo snímky. Ukázalo se, že to byl skutečně klíč k úspěchu. Nahrávky slyšel Chet Atkins a v květnu 1961 angažoval McCoye jako hráče na foukací harmoniku. Tak začala Charlieho dlouholetá hvězdná kariéra, která ho vynesla v roce 2009 až do síně slávy country music. Charlie McCoy je bezesporu jedním z nejlepších hráčů na foukací harmoniku na světě.
Charlie McCoy vydal jenom v USA celkem 24 vlastních alb a na desítkách dalších doprovázel ty největší hvězdy (nejenom country music) jako jsou například Johnny Cash, Kris Kristofferson, Elvis Presley, Bob Dylan, Roy Orbison, Joan Baezová, Paul Simon nebo Ringo Starr. Charlieho jsme mohli také několikrát vidět a slyšet v České republice. Koncertoval zde se skupinou Druhá Tráva, se kterou také natočil CD “Czech Mates – Live in Brno”, v roce 2007.
Charlie McCoy stále pilně nahrává a koncertuje nejenom v USA ale vydává se i na cesty po světě. Nás může jedině těšit, že v jeho koncertním programu je na letošní rok zařazena návštěva České republiky. V rámci svého turné po Francii a Rakousku má Charlie McCoy na programu koncert v Moravské Třebové, dne 23.července 2011. Nenechte si tento koncert ujít, určitě to bude stát za to!
Více o tomto skvělém muzikantovi se můžete dozvědět na jeho internetových stránkách www.charliemccoy.com .
Použitá fotografie je z archivu pořadu České televize “Na plovárně”, kde byl Charlie McCoy během jedné ze svých návštěv v minulosti hostem.
Pavel
Milan “Chroust” Svoboda
Seton, Milan “Chroust” Svoboda dnes zemřel
Zpráva Dnes 28.12.2013 nás bohužel navždy opustil kamarád, muzikant a skvělý člověk Milan “Chroust” Svoboda.
Míla.
Eduard Ingriš
Dnes je to 20 let, kdy odešel na poslední vandr, slavný a věčný tramp Eduard Ingriš.
Je to jeden z našich, nejslavnějších rodáků o kterých se nesmělo mluvit.
Převzato ze stránek: http://cs.wikipedia.org/wiki/Eduard_Ingriš
Eduard Ingriš (11. února 1905 Zlonice u Slaného – 12. ledna 1991 Reno, USA) byl český hudební skladatel, dirigent, cestovatel, filmový dokumentarista, kameraman a fotograf. Napsal šedesát operet, nejúspěšnější Rozmarné zrcadlo dosáhla 1600 repríz. Byl autorem mnoha písní, z nichž nejznámější je Teskně hučí Niagara (1931) a napsal hudbu k jedenácti filmům (např. k filmu The Gallant One). V roce 1947 odjel do Jižní Ameriky a po únoru 1948 se rozhodl, že se do vlasti už nevrátí. Usadil se v Peruánské Limě a stal se vyhledávaným fotografem a kameramanem. Oficiálně portrétoval peruánského prezidenta Manuela Pradu, vyhrával mezinárodní fotografické soutěže a jeho fotografie uveřejňovaly i tak významné časopisy, jako Time a Life. Ve vlastní produkci vyrobil tři celovečerní filmy. Spolupracoval s Ernestem Hemingwayem při natáčení filmové podoby jeho románu Stařec a moře, setkal se také se známými českými cestovateli Hanzelkou a Zikmundem. Ve svých 49 letech se seznámil s věhlasným norským etnologem Thorem Heyerdahlem a rozhodl se potvrdit jeho teorii o migraci původních obyvatel Peru do Polynésie. Po jednom neúspěšném pokusu na balsovém voru Kantuta I musela být posádka zachráněna americkou lodí. V roce 1959 plavbu úspěšně zopakoval na voru Kantuta II. V roce 1962 se z Peru přestěhoval do USA, kde se oženil a usadil v South Lake Tahoe. Jeho žena Nina, pocházela z Brna a s rodiči utekla z Československa již v květnu roku 1945. Její otec byl potomkem ruských kozáků a dobře věděl, co by ho od Rudé armády čekalo kdyby zůstal. Při jeho uplatnění v USA mu pomáhala i herečka českého původu Florence Marlyová a americký herec Grand Williams. V roce 1991 zemřel v nevadském Renu ve věku 86 let. Urna s jeho ostatky byla uložena v rodných Zlonicích. Byla to právě jeho žena paní Nina Ingrišová, která obrovský archív svého manžela věnovala po jeho smrti do České republiky. O převoz celé tuny Ingrišových písemností, notových náznamů, nahrávek, fotografií i filmů se v roce 2001 zasloužil Miroslav Zikmund. Jeho archiv zrevidoval v roce 2000 spolu s Petrem Horkým a Miroslavem Náplavou a poté bylo 1100 kg archiválií dopraveno do České republiky. Jeho unikátní fond byl zachráněn a nyní se nachází v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně, kde je fotografická část pozůstalosti digitalizována.
