Gladly S.W. a Pohár Country rádia 2012

Dnes je to právě 15 let, kdy odešel na věčný vandr.

Kamarád z osady „Happy Boys“,

Eda Müller.

Omlouvám se za zpoždění, byl menší problém s PC, už je to OK.

Kuky poslal odkaz na foto z akce Pěší zóna Kladno a Country Steak House.

Prohlížet můžete zde:

Chtěl bych opět připomenout dobu před rokem 1989. Protože jsem nepatřil k těm šťastným fanouškům country music kteří měli nějaký „kanál“ na získávání nahrávek ze zahraničí, byl jsem vždycky nadšený když se něco objevilo ke koupi u nás. Tyhle nahrávky (tenkrát ještě výhradně na vinylových LP deskách) jsem potom poslouchal doslova až do jejich zničení. Takhle mi udělal radost Supraphon v roce 1977 licenční LP deskou „Kris Kristofferson“.

Kristoffer Kristofferson se narodil 22.června 1936 v Brownsville v Texasu. V době kdy chodil do školy, přestěhoval se s rodiči do Kalifornie a vysokou školu pak studoval na Oxfordské universitě v Anglii. Už ve škole byl velice aktivní na poli sportovním (úspěšný mimo jiné v boxu a v rugby) a také na poli literárním a hudebním. Psal povídky a skládal své první písně. Po ukončení studií se poprvé oženil, vstoupil po vzoru otce a dědečka do armády, absolvoval i proslulou „Ranger school“, stal se pilotem vrtulníku a byl odvelen do Německa. Dál psal vlastní písně a začal vystupovat v Německu v klubech. V roce 1965 ukončil službu v armádě a rodina se odstěhovala do Nashville, kde Kris vystřídal různá zaměstnání. Dělal znovu nějaký čas komerčního pilota vrtulníku a také vrátného ve studiu firmy Columbia records. V té době nabídl své písně Johnny Cashovi, který je ale nepoužil. Postupně si však některé Krisovy písně našly svou cestu ke zpěvákům country music a dostaly se i na desky. Začali je nahrávat umělci jako Jerry Lee Lewis, Dave Dudley, Ray Stevens, Roy Drusky a Roger Miller. Právě Roger Miller zaujal posluchače Kristoffersonovou písní „Me And Bobby McGee“ (u nás zpívá Pavel Bobek „Chvíle, kdy jsem byl s ní“).

Vypráví se historka, že Kristofferson tenkrát přiletěl bez ohlášení vrtulníkem na pozemek Johnny Cashe a přinesl mu nahrávky svých písní, mezi kterými byla i píseň „Sunday Morning Coming Down“ (známá opět od Pavla Bobka jako „Nedělní ráno“) kterou již nazpíval a vydal Ray Stevens. Tahle píseň prý Cashe zaujala natolik, že se rozhodl ji nazpívat, Kristoffersona navíc uvedl na podium a představil na akci „Newport Folk Festival“ a pomohl mu k vydání prvního alba (1970), ke kterému napsal na obal průvodní text.

Tak začala velice bohatá kariéra Krise Kristoffersona. Píseň „Me And Bobby McGee“ se stala v podání Janis Joplin hitem číslo 1 v USA, „Sunday Morning Coming Down“ v podání Johnnyho Cashe byla také velmi úspěšná a dalším hitem se stala píseň „Help Me Make It Trough The Night“ (jistě známe všichni jako „Sundej z hodin závaží“ v podání Michala Tučného) v nahrávce Sammi Smithové.

Kristoffersonovo první manželství se ale rozpadlo, nějaký čas žil s Janis Joplin, potom také s Barbrou Streisandovou a v roce 1973 se oženil se zpěvačkou Ritou Coolidge. Věnovali se dále oba svým vlastním projektům ale navíc vydali dvě alba spolu. Zkusili to také před kamerou, hráli ve filmech, oba se například objevili ve slavném snímku „Pat Garret and Billy the Kid“ (1973). Kris Kristofferson tady našel další obrovské pole působnosti, hrál již celkem asi v devadesáti filmech.

Dalším mezníkem bylo Krisovo partnerství s Willie Nelsonem a následně projekt „The Highwayman“, kde spojili své síly Johnny Cash, Willie Nelson, Kris Kristofferson a Waylon Jennings. Vydali LP desku, později další dvě a s koncertním programem objeli svět. Tato formace, nazývaná „country superskupina“ byla aktivní v letech 1985 – 1995.

Kris Kristofferson je potřetí ženatý a má celkem osm dětí. Z prvního manželství má syna a dceru, syn se jmenuje Kris Kristofferson. S Ritou Coolidge má syna a se svojí třetí ženou, Lisou Meyersovou, mají čtyři syny a dceru. Jednomu z těchto čtyř synů dali jméno Johnny Cash Kristofferson.

Kris Kristofferson vydal celkem 25 sólových desek, tu zatím poslední připravuje na letošní rok, bude mít název „Please Don´t Tell Me How The Story Ends!“. Kris Koncertuje po celém světě. Svým fanouškům se představil i v Praze, bylo to poprvé (a doufejme, že ne naposled) a koncertoval v Kongresovém centru dne 8.3.2007. Letos, v období od 7.července do 18.srpna potěší své evropské fanoušky koncerty ve Švédsku, Norsku, Dánsku, Německu (Tuttlingen, Mnichov, Norimberk), Rakousku (Villach) Anglii, Skotsku a Irsku.

Další informace můžete najít na stránkách www.kriskristofferson.com, odkud je také použitá fotografie.

Díky Kuky za odkaz na vaše fotografie.3 & 1/2 Band

I taková je možnost, jak se podělit s kamarády o zážitky, nejen z hraní, ale třeba z vandrů a podobně.

Možná to bude inspirace i pro ostatní, kteří nám mají a chtějí něco předvést.

Kapely a muzikanti, kteří budou mít zájem o hraní v novém „Country Clubu“ v kladenské Holandské ulici (U Medvídků,Bajkal), se mohou kontaktovat

na telefonním čísle : 731 175 988, pan Darko

Ti co hrají přes aparaturu, musí mít vlastní!

Již tato sobota je volná!

Kamarádi, kladeňáci i nekladeňáci, všichni, kdož máte rádi Country, Folk, ale i obyčejnou trampskou písničku, do které se snaží každý autor i interpret vložit kus sebe, svých citů a srdce.
Jsem pověřen i zbytkem kapely Gladly S.W., abych Vám všem tady na Vanrtorně moc a moc poděkoval. Uplynul rok od našeho vítězství v Talentu Country rádia 2010 a Hudebního poháru Country rádia 2010 a co se změnilo? Mnohé! Stali jsme se známou kapelou už daleko nad rámec Kladna, prakticky po celé republice, protože jsem měli dva koncerty i na Vysočině a i tam jsme byli překvapeni, že naše písničky znají. Udělali jsme obrovský kus práce. Za necelý rok jsme napsali 26 písniček a žádná z nich není posluchači přijímána „jen jako kus“, ale všechny mají své příznivce. To jsme potvrdili vydáním našeho debutového autorského alba – Za 5 minut dvanáct, které jsme šili horkou jehlou, pod tlakem mailů, SMS, ale hlavně slibu, který jsme dali posluchačům v pořadech Country rádia. Totiž, že vydáme CD do konce roku 2010. A to se nám podařilo. CD je obrazem doby, tehdejší úrovně sehranosti, aranží atd. Všechny písničky jsme před vstupem do studia hráli jen několikrát a mnohé dohody na schématech jsme tvořili až právě naostro, ve studiu. Nicméně vše jsme stihli a myslím, že se nemáme za co stydět. Dnes už se písničky usazují, přidáváme hlasy, nápady a v příštím roce, zhruba v březnu začne nahrávání našeho 2. CD, na které už máme sponzorský příslib od Ing. Vladimíra Drába, který nám velice velkoryse pomohl i k prvnímu.
Rok 2011 byl ve znamení zúročovaní těchto úspěchů a na nás byl úkol všude, kde jsme vystupovali potvrdit, že nejsme kapela jedné písně a i to se nám velice dařilo. Odehráli jsme bezpočet významných, ale i menších, útulných festivalů a samostatných koncertů a všude jsme zaznamenali vesměs velice pozitivní reakce publika. Jejich výčet je v kalendáři akcí na našich nových stránkách, které jsme spustili 1. května 2011 a máme na ně velice kladné ohlasy. Samozřejmě, že budou stále zdoknalovány.
Natočili jsme ke svým písničkám tři videoklipy. Jejich autorem je náš kamarád Olda Vyavi Pokorný. Vítr nad Berounkou, Charlie a nejnovější Poslední výstup.
Country rádio hraje naše písničky víc, než jsme sami čekali, posluchači si o ně hodně píší a se samotným rádiem máme vynikající vztahy. Úplnou novinkou jsou pravidelné videoreporty, které pro nás natáčí můj dlouholetý kamarád, člověk všestranně nadaný RNDr. Petr Dvořák. Povoláním je letecký meteorolog a v současné době i tiskový mluvčí ČHMÚ. V nich Vás informuje touto zajímavou formou o novinkách okolo naší kapely.
Zkoušíme nové a nové písničky a postupně je nabízíme na našich koncertech na Kladně i ve vzdálenějších místech. Navázali jsme spolupráci s několika služebně staršími, ale stejně „zelenými“ kapelami jako jsme my. Například se Standou Čermákem a skupinou Dreams, pražskou skupinou Sekvoj s třicetiletým trváním a plzeňskými Lignit.
Uspořádali jsme první ročník našeho festivalu Valdecký háj na Braškově a ten se vydařil přímo skvěle. Hlavní hvězdou na něm byl Hoza Vyčítal a legendární Greenhorns. Popsat jak se celá akce úžasně vydařila by vydalo na celou stránku, takže snad jen tolik. Už teď můžeme oznámit, že už se připravuje 2. ročník a pod vysoko nasazenou laťku rozhodně nepůjdeme. Tahák festivalu bude opět legenda a jeho a jejich 🙂 jméno si prozatím necháme jako překvapení.
Jestliže jsem začal tím, co se všechno změnilo, skončím tím, co se nezměnilo! Tím je Jirka Fejtek, Pepík Mareček, Honza Šmejkal a Milan Procházka. Jsme pořád stejní kluci, kteří stále nevěří, jak se dostali do tohoto krásného vlaku a kde se vzali ty kvanta posluchačů kteří nám dávají takovou podporu a chuť do další práce. Těch kritických je opravdu minimum a je dobře že jsou i takoví.
Těm prvním ještě jednou z celého srdce (=Gladly) děkujeme, věříme, že nás neopustí ani ve finále a ti druzí třeba jednou pochopí, že svoje písničky píšeme a hrajeme s pokorou, jaké jsme jen schopni, dáváme do nich kus svých životů, příběhů a srdce, bez ohledu na to, co tomu říká zajetý a nekompromisní showbyznys.
Všem velký a ještě větší dík a budeme šťastni, když budete při nás stát i ve finále, které dnes nebo možná zítra ráno odstartuje.

Milan Procházka a všichni další z Gladly S.W. – Jirka, Honza a Pepík