DEWIHO FÓRY PŘI KYTAŘE

Potká tramp Kořínek trampa Bátožníka s monoklem pod okem. ,,Co se ti stalo kamaráde?“ ptá se starostlivě Kořínek. ,,ále, povídám co to támhle běží za vošklivýho psa a nevšim sem se že je to boxer.
_______________________________________________________________________
Tramp Forbes natahuje mezi dva stromy prádelní šňůru, zrovna když jde okolo jeho kamarád Špacír ,,Proč natahuješ v prosinci v lese šňůru na prádlo, když tady ani žádný nemáš?“ ptá se Špacír. Forbes se na něj udiveně podívá a povídá: ,,Abych měl po silvestru kde sušit hubu kamaráde!“
_______________________________________________________________________
Tramp Tom jde do nemocnice navštívit svého kamaráda trampa Kaňkuru. Před dveřmi pokoje stojí sud plzeňské dvanáctky a zdravotní sestra. ,,Pane Tome, teď vás ke kamarádovi nemohu pustit“, povídá sestra ,,budou mu dávat transfuzi“.
_______________________________________________________________________
Zelený Jed tluče na dveře mlýna na Ďědkase. Mlynář otevře vrata a zírá na urostlého chasníka. ,,Co si přejete pane trampe? A proč máte v podpaží špalek a v ruce sekyru?“ táže se pantáta mlynář. ,,Přišel jsem požádat o ruku vaší dcery“, odvětí Zelený Jed.
_______________________________________________________________________
Příjde Kaňkura znovu po týdnu k doktorovi. ,,Pane doktore, když jsem tady byl posledně, tak jste mě říkal, abych pil s mírou, že se to zlepší. Přestal jsem chlastat s Frantou, piju z Mírou a je mi čím dál hůř.
_______________________________________________________________________

Podobné příspěvky

  • V HOSPODĚ U KALENDŮ

    Do pražské vyhlášené trampské hospody U Kalendů se nechodilo chlastat, i když nějaké to pivo si žádný z návštěvníků neodpustil. Ke Kalendům se chodilo hrát a zpívat. Každý týden se při kytarách a na kus řeči tady scházela stará trampská garda. Pamětníci trampské prahistorie. Občas i já, spolu s Emou ač ne pamětník této slavné doby jsem se účastnil těchto nezapomenutelných večerů.                                                                                                        
              Sedával jsem nad sklenicí pěnivého moku se skladateli Jarkou Mottlem, Jendou Kordou, Arnoštem Mošnou – Hamletem a Pedro Muchou. Nebo se zpěvákem Národní divadla Víchem a jeho bráchou Káčou. Smál se s oblíbeným Pepíkem Buřtem Braunem, zpěvákem, konferenciérem a příležitostným filmovým hercem, který mi dodnes nevrátil knížku, kterou si ode mne tenkrát půjčil a již nikdy nevrátí. Z té celé řady zde nejmenovaných kamarádů nemůžu a nesmím zapomenout na Vaška Fliegla – Grizliho z Utahu. Jeho přátelství mě provázelo po celý jeho život. Jemu bych rád věnoval samostatnou kapitolu v této knížečce zrovna tak, jako bývalému šerifovi Hobart Campu, Old Jack Hobartovi, se kterým jsem se seznámil u Kalendů a který se stal po léta mojim výborným kamarádem. No a světlovlasá Pavla Brochesová, vdova po jednom z prvních brdských trampů Láďovi Brožkovi –
    Brochesovi, který byl popraven nacisty 11. ledna 1943 a který jí v posledním dopise napsal: ,,Pozdravuj moje lesy, pozdravuj mé kamarády, trampy známé i neznámé, vždyť všichni trampové jsou si kamarády; měl jsem je také rád, všem posílám své srdce.
              Pavla mě měla ráda. Jak jsem se objevil byla hned u mě, přinášela mi ke stolu tučné kroniky starých osad, do kterých jsem musel kreslit a psát. U Kalendů to bylo fajn! Je škoda, že tito nádherní kamarádi, ( v době kdy píši tyto řádky ) se na mě dívají se sklenkou v ruce již jen od nebeských bran. Jim, patří, naše mohutné, trampské umí!!!                        
    na_t.o._údolí_děsů-vpředu-mařena_z_rujany,jack_hobart_a_dewi,za_nimi_šňůrka,dědek,ema,šurry_a_ajťa
  • Dewiho Betlém pro radost

    Betlém vyrobil a namaloval Dewi.

    Aby to bylo trochu veselejší nabrnkal  jsem Tichou noc na ukulele. (Pro samouky dodám noty a tablaturu.)

  • JAK JSME HRÁLI

    JAK JSME HRáLI VE ŽLOUKOVICKé HOSPODĚ
    My jsme tam nehráli, my jsme tam ,,váleli.“ To bylo ještě v dobách, kdy v chatách nebyly televizory a lidé se bavili trochu jinak než dnes. A tak, když jsme jeli na náš ,,Kamenitý camp“, občas jsme v pátek večer, než jsme v noci odešli na camp, uspořádali v místní hospodě show. Jen tak, pro radost místním chatařům. A taky hostinského! Měl kšeft jako ,,řemen“. Když se v lokálu oběvila naše okrová basa, bylo to znamení, že se večer bude hrát. Již odpoledne v poloprázdné hospodě byly navržené židle a na stolech stály půllitry zvětralého piva, na znamení, že místa jsou již obsazena. Večer bylo nabyto! Ve výčepu, v lokále a někdy musel hostinský otevřít i sál. který byl často do poloviny zaplněn.
    Tam jsme pravidelně prožívali hudební slávu. Sem chodila celá parta Tramp Boys, hudebně posilněná o některé výborné muzikanty z jiných skupin. Ne vždy hrála ve stejném složení. Hráli se tramské a country písně. O ty country byla tenkrát nouze a tak jsme doma seděli celé dny u rádia a pokud se nám to podařilo, každou novou písničku jsme zaznamenaly na magnetofon a potom jí nadřely. Když jsme tenkrát jako novinku prvně v této hospodě zahráli a zazpívali Jessé Jamesse, stáli lidé na stolech. Dnes jí zná každý kdo se jen trochu o tento žánr hudby zajímá. Ale tenkrát to byla novinka. Stalo se, že řidič autobusu Kladno – Žloukovice přišel si poslechnout naše hraní a spřáním abychom mu zahráli ,,Bednu od Whisky“ od Mikyho Ryvoly nám zaplatil metr piv.
    Základní hudební sestava zústávala většinou stejná. Ďuzna hrál pravidelně kytaru spolu s Ajťou, někdy vypomáhal Tonda Maťko. Mandolinu proháněl Kotas, jinak též houslista, chceteli tedy fidler. Dewi hrál banjo, občas s ním Hliňák, později i Nudla. Na housle sklízel ovace nepřekonatelný Šuli a kontrabas, skvěle válel saxofonista a klarinetista Sexi, který hrál a hraje z různými kapelami a orchestry ( i na pohřbech na heligon ), který při hraní otáčel basu kolem osy za potlesku přítomných. Když jsme nějaký pátek nepřijeli, hostinský nám vynadal, že měl malej ,,kšeft“. Taková to byla zlatá doba country! doba
    Dewi
  • Václav Dewi Černý.

    Sheriff
    trampské osady Tramp Boys, textař a dlouholetý člen, skupiny Fechtýři.
    Tento novodobý Bob Hurikán, zapálený tramp, píše, kreslí, skládá písně, a jinak, je velmi činný v umění.
    Díky tomuto kamarádovi , se nám zachovala celá řada unikátních snímků, o kterých se novým,ba ani starým trampům, ani nesnilo. Mapuje dění na celé řadě trampských osad, na kterých osobně byl, ať je to Rujana, nebo Ztracenka a mnoha dalších.
    Je to Tramp s Velkým Té, protože se snaží předávat své paměti a dokumenty i ostatním kamarádům.
    Znal se s celou řadou známých,(slavných trampů, kteří již mezi námi nejsou, a přesto, nezpychl).
    Je to vynikající malíř a prozaik.
    Je nám ctí, že Jej, můžeme považovat, za svého dlouholetého kamaráda.
    Vašku, děkujeme.
    Dědek a Jardočka.
    Dewi a Buřt Braun