JAK JSME HRÁLI

JAK JSME HRáLI VE ŽLOUKOVICKé HOSPODĚ
My jsme tam nehráli, my jsme tam ,,váleli.“ To bylo ještě v dobách, kdy v chatách nebyly televizory a lidé se bavili trochu jinak než dnes. A tak, když jsme jeli na náš ,,Kamenitý camp“, občas jsme v pátek večer, než jsme v noci odešli na camp, uspořádali v místní hospodě show. Jen tak, pro radost místním chatařům. A taky hostinského! Měl kšeft jako ,,řemen“. Když se v lokálu oběvila naše okrová basa, bylo to znamení, že se večer bude hrát. Již odpoledne v poloprázdné hospodě byly navržené židle a na stolech stály půllitry zvětralého piva, na znamení, že místa jsou již obsazena. Večer bylo nabyto! Ve výčepu, v lokále a někdy musel hostinský otevřít i sál. který byl často do poloviny zaplněn.
Tam jsme pravidelně prožívali hudební slávu. Sem chodila celá parta Tramp Boys, hudebně posilněná o některé výborné muzikanty z jiných skupin. Ne vždy hrála ve stejném složení. Hráli se tramské a country písně. O ty country byla tenkrát nouze a tak jsme doma seděli celé dny u rádia a pokud se nám to podařilo, každou novou písničku jsme zaznamenaly na magnetofon a potom jí nadřely. Když jsme tenkrát jako novinku prvně v této hospodě zahráli a zazpívali Jessé Jamesse, stáli lidé na stolech. Dnes jí zná každý kdo se jen trochu o tento žánr hudby zajímá. Ale tenkrát to byla novinka. Stalo se, že řidič autobusu Kladno – Žloukovice přišel si poslechnout naše hraní a spřáním abychom mu zahráli ,,Bednu od Whisky“ od Mikyho Ryvoly nám zaplatil metr piv.
Základní hudební sestava zústávala většinou stejná. Ďuzna hrál pravidelně kytaru spolu s Ajťou, někdy vypomáhal Tonda Maťko. Mandolinu proháněl Kotas, jinak též houslista, chceteli tedy fidler. Dewi hrál banjo, občas s ním Hliňák, později i Nudla. Na housle sklízel ovace nepřekonatelný Šuli a kontrabas, skvěle válel saxofonista a klarinetista Sexi, který hrál a hraje z různými kapelami a orchestry ( i na pohřbech na heligon ), který při hraní otáčel basu kolem osy za potlesku přítomných. Když jsme nějaký pátek nepřijeli, hostinský nám vynadal, že měl malej ,,kšeft“. Taková to byla zlatá doba country! doba
Dewi

Podobné příspěvky

  • Rozhovor s šerifem T. O. TRAMP BOYS

    Ahoj Jardočko,
    díky tomu, že jsi mi v ůnoru 2011 poskytl kontakt na Dewiho, mohl jsem s ním udělat velký rozhovor pro letní číslo trampského časopisu Puchejř (č.3-4/2012).
    Rozhovor byl v minulých dnech publikován na dvou webech s kterými dlouhodobě spolupracuji
    http://www.trapsavec.cz/news/vokounuv-rozhovor-s-dewim-ukazky-dila/
    a
    http://www.folktime.cz/z-luhu-a-haju/7281-rozhovor-s-serifem-t-o-tramp-boys-zvanym-dewi-vytvarnikem-hudebnikem-prozaikem-textarem-i-basnikem.html

    Pokud máš zájem můžeš jej publikovat i na blogu Vandtorna – vznikl díky ní – tam jsem našel Tvé informace o současných aktivitách Dewiho.

    Rozhovor s šerifem T. O. TRAMP BOYS  zvaným Dewi, výtvarníkem, hudebníkem, prozaikem, textařem i básníkem Více informací „Rozhovor s šerifem T. O. TRAMP BOYS“

  • JEN PRO TO

    Se souhlasem autora zveřejňujeme, báseň od Vaška Dewi Černého.
    JEN PRO TO    
         Dewi

    Hej tuláku
    cos dřel, krad a čpěl špínou brlohů
    který se pral o skývu chleba se svými dětmi
    a prohrál, jen pro to, aby neplakali

    Hej tuláku
    cos plul na růžové lodi romantiky a nesplnitelných snů
    pod černou vlajkou pirátů
    a dopluls jen pro to, abys poznal kousek štěstí
    Hej tuláku
    co sedíš na nárazníku s bolavou hlavou od rumu
    kterým ti zaplatili abys zmizel
    jen pro to, že nemáš frak a bílou náprsenku

    Hej tuláku
    co zápasíš s příbojem vln nenávisti a pomluvy
    a zpíváš s ,,Mysem dobré naděje“
    jen pro to, abys zůstal člověkem

    Jdu s tebou tuláku,
    Jen pro to!


    ( V celostátní soutěži v roce 1971 oceněno 3. cenou. V katalogu který vydala porota je báseň otištěna v plném znění. V tisku byla podrobena cenzuře. Bez souhlasu autora byli některé sloky přepracovány a jedna sloka vypuštěna. )
  • Dopis kamarádovi Bátožníkovi

    Je to dávno, moc dávno, co jsme na Berounku hleděli z té skály úmluvy,
    pod níž se řeka kroutí a ztrácí v modré dálavě.
    Kde nám vlasy větrem vlály a my na kytary hráli, ty staré trampské songy.
    Ty, já, Vlčák, Špacír i Zelený Jed a smáli se od kosti každé svojí blbosti.
    Dnes nám léty zšedl vlas a trochu ochraptěl i hlas,
    jsme prý moudřejší říká čas, i někteří lidé kolem nás.
    Velký vůz jede po obloze dál tak vem to ďas!
    Co je to moudrost?
    Stáří?
    My nejsme staří !
    Přátelství jak vokály nám ladí,
    jako tenkrát nad tou ,,Starou řekou“ kde jsme spolu stáli,na trampy si hráli a romantika byla v nás.
    Kde jehličí vonělo jak purpura o Vánocích při studených dlouhých nocích a mech pod nohama nadnášel v letním vánku, když od červánků zahořel oheň v nás.
    Teď má traperská čepice visí na skobě jak v zoo opice a ty svou hučku odhodil jsi v dál.
    Na peronu, kde jsi tenkrát s rancem stál a vandrům sbohem dal,žádné vlaky dávno nestaví.
    Jenom noční motýli, alespoň na chvíli, přináší ti do snů těch vzpomínek pár.
    Dopis končí. Co ještě říct?
    Život jde dál!
    Dewi