JAK HRÁL DEWI JARKOVI MOTTLOVI

JAK HRáL DEWI JARKOVI MOTTLOVI
Druhý den ráno nás pozval na návštěvu do své chaty první a nejuctívanější trampský písničkář, filmový producent, bývalý člen Osvobozeného divadla W a V , spoluautor řady operet Jarka Mottl. Dlouho jsme si povídali při kafíčku s ním i s jeho manžekou. Když nám Jarka zahrál několik písniček, vzal kytaru do ruky Dewi. Zahrál a zazpíval Mottlovu známou píseň Maminko mámo. Mottl byl potěšen a Dewiho pochválil. Tak že byl potěšen i Dewi. Při loučení nám osadníci Ztracenky věnovali drobné upomínky a Čenda Kopáček každému krásný vyřezávaný totem.
Naše návštěva Ztracenky nebyla tou poslední. Naše trofeje časem obohatil totem, indiánská maska, sněžnice a další dílka ze Ztracenky.
A osadní srub ,,Ztracenky“ osadní vlajka ,,Tramp boys“.
U Jardy Motla Motl-Dewi- Vlčák- Špacír
NA HADí ŘECE
Ze Ztracenky jsme vyrazili na říčku Kocábu, kterou trampové nazývají ,,Hadí řekou“ a která se vlévá do ,,Velké řeky“. Vlčák, Špacír, Dewi, Forbes a Hanka zde navštívili řadu známých osad. Osady Rewaston, Havran, Louisiana, ani Deadwood neunikly jejich krokům.
Nejdéle se zdrželi na Havranu, u jednoho z nejstarších trampů, populárního Franty Pružiny – Cikána. ( Dějiny trampingu). Ten již kolem roku 1920 jezdil do Svatojánských proudů se slavnou partou která si říkala Cowbojové z Utahu. Později ostal s několika kamarády na Kocábě, přejmenovali říčku na Hadí řeku a založili osadu Havran. Zde stojí malý pomníček, na kterém je vytesáno jméno: ,,Josef Linhart, poslední zlatokop.“ Kousek za osadou stála ještě jeho zborcená chata, připomínající dobu, kdy se tento podivín pokoušel na Kocábě rýžovat zlato.
Dewi

Podobné příspěvky

  • JAK JSME NAHRÁVALI NA DRÁT

    Když někomu řeknete, že jste nahrávali písničky na drát, buď si pomyslí, že si zněho děláte legraci, nebo že jste magoři. Ale my nejsme magoři, ani si neděláme legraci. My jsme fakt nahrávali na drát! U trampa Kořínka doma. Vlčák, Špacír, Dewi a Zelený Jed vzali kytary a už to jelo.
    Teda, ono to zase tak moc nejelo, to je fakt. Ale tenkrát se nám to docela líbilo.
              Prostě jednou přiběhl Kořínek z naší osady, chlapec to vzrůstu velmi malého, ale nápadů velkých a radostně volal: ,,Klucí, klucí, mám doma ,,magneťák!“ Radost to byla převeliká a všeobecná, neboť v té době magnetofon téměř nikdo nevlastnil, pokud neměl tatínka ministrem nebo špičkovým zlodějem.
              Kořínek přinesl přístroj (za který by dnes od zběratele dostal slušný prachy), kde ho vzal je záhada. Drát se převíjel z jedné špulky na druhou a kupodivu, když jsme si pustili to naše zpívání tak jsme se tam slyšeli. Kvalita byla sice nevalná, ale měli jsme radost. Tak jsme nahrávali, na drát, až se ,,žhavil !
              Později jsme nahráli řadu písniček na kvalitnější magnetofony. Bohužel kvalita pásků byla tak špatná, že když jsem si je chtěl po letech poslechnout, ozvalo se jen nesrozumitelné huhňání. Škoda! Škoda né té kvality našeho zpěvu která za moc nestála, ale pro to, že tam byly zaznamenány hlasy kamarádů, které již nikdy neuslyším.
                                                                                                  Dewi

  • DEWIHO FÓRY PŘI KYTAŘE

    Potká tramp Kořínek trampa Bátožníka s monoklem pod okem. ,,Co se ti stalo kamaráde?“ ptá se starostlivě Kořínek. ,,ále, povídám co to támhle běží za vošklivýho psa a nevšim sem se že je to boxer.
    _______________________________________________________________________
    Tramp Forbes natahuje mezi dva stromy prádelní šňůru, zrovna když jde okolo jeho kamarád Špacír ,,Proč natahuješ v prosinci v lese šňůru na prádlo, když tady ani žádný nemáš?“ ptá se Špacír. Forbes se na něj udiveně podívá a povídá: ,,Abych měl po silvestru kde sušit hubu kamaráde!“
    _______________________________________________________________________
    Tramp Tom jde do nemocnice navštívit svého kamaráda trampa Kaňkuru. Před dveřmi pokoje stojí sud plzeňské dvanáctky a zdravotní sestra. ,,Pane Tome, teď vás ke kamarádovi nemohu pustit“, povídá sestra ,,budou mu dávat transfuzi“.
    _______________________________________________________________________
    Zelený Jed tluče na dveře mlýna na Ďědkase. Mlynář otevře vrata a zírá na urostlého chasníka. ,,Co si přejete pane trampe? A proč máte v podpaží špalek a v ruce sekyru?“ táže se pantáta mlynář. ,,Přišel jsem požádat o ruku vaší dcery“, odvětí Zelený Jed.
    _______________________________________________________________________
    Příjde Kaňkura znovu po týdnu k doktorovi. ,,Pane doktore, když jsem tady byl posledně, tak jste mě říkal, abych pil s mírou, že se to zlepší. Přestal jsem chlastat s Frantou, piju z Mírou a je mi čím dál hůř.
    _______________________________________________________________________

  • PŘEKVAPENÍ

    PŘEKVAPENí
    Nalezená_vlajka_Tramp_boys_1
    Překvapení jsou různá. Dobrá i špatná! V loňském roce se usmálo štěstí a vyšla ta dobrá! A to díky starým kamarádům z Tram Boys, Krajánkovi a Ďuznovi, hned dvě. Ale abych vás zase tolik neotrávil, svým povídáním, tak o tom Ďuznovým až příště…!
    V loňském roce jsme se opět zatoulali k Dědkovu mlýnu do povodí Kačáku, kam jsme tenkrát často jezdívali a kam nás občas i dnes zavanou vzpomínky na léta dávno minulá. A taky vzpomínka na kamaráda ,,Mařenu!“
    Stáli jsme na volejbalovém hřišti Rujany. Zírali vzhůru na léta opuštěnou chatu kamaráda, do které často jezdila i naše parta Tramp Boys a který již řadu let není mezi námi.
    ,,Jsou tam otevřené okenice“, podivila se Bobina. Zvědavost nám nedala.
    V chatě nás přivítal a pozval dál velmi příjemný pán, který chatu koupil od současnýho majitele ,,Genta“, bývalého člena osady Sitting Bull. ,,Tady má prý někde chatu Nudla Krajánek?“, táži se. ,,Jasně, mám na něho číslo na mobil, tak mu zavolám a řeknu, že tady má návštěvu“, projevil ochotu nový majitel.
    Za chvíli se objevil Krajánek. ,,Něco jsem ti přines“ a podává mi igelitku. ,,Na to ti neskočim,co je tam za blbost?“ ptám se nedůvěřivě a prohlížím si tu tašku, ,,esli“ se v ní něco nehýbá, abych neskočil na ,,špek, prostě na nějakej jeho fór, jak se říká! ,,Neboj!“, povídá Krajánek. A tak šmátrám v tašce dál. Spadl mi kámen ze srdce! Nic mi nekouslo! ,,Hele Bobino, je tam nějakej hadr“!?
    Z tašky vytahuji čtyřicet let pohřešovanou první stožárovou osadní vlajku Tramp Boys! Více jak čtyřicet let jsme o ní nikdo nevěděl a on jí měl Krajánek!
    ,,Hele Dewi, ty si jí zasloužíš víc než já, tak jsem ti jí přinesl“ povídá Krajánek.
    Tak dík Krajánku, udělal jsi mi radost!
    Dewi
    Burry,Dědek,Jardočka a okulár 1970
    Burry,Dědek,Jardočka a Očko 1970