JAK HRÁL DEWI JARKOVI MOTTLOVI

JAK HRáL DEWI JARKOVI MOTTLOVI
Druhý den ráno nás pozval na návštěvu do své chaty první a nejuctívanější trampský písničkář, filmový producent, bývalý člen Osvobozeného divadla W a V , spoluautor řady operet Jarka Mottl. Dlouho jsme si povídali při kafíčku s ním i s jeho manžekou. Když nám Jarka zahrál několik písniček, vzal kytaru do ruky Dewi. Zahrál a zazpíval Mottlovu známou píseň Maminko mámo. Mottl byl potěšen a Dewiho pochválil. Tak že byl potěšen i Dewi. Při loučení nám osadníci Ztracenky věnovali drobné upomínky a Čenda Kopáček každému krásný vyřezávaný totem.
Naše návštěva Ztracenky nebyla tou poslední. Naše trofeje časem obohatil totem, indiánská maska, sněžnice a další dílka ze Ztracenky.
A osadní srub ,,Ztracenky“ osadní vlajka ,,Tramp boys“.
U Jardy Motla Motl-Dewi- Vlčák- Špacír
NA HADí ŘECE
Ze Ztracenky jsme vyrazili na říčku Kocábu, kterou trampové nazývají ,,Hadí řekou“ a která se vlévá do ,,Velké řeky“. Vlčák, Špacír, Dewi, Forbes a Hanka zde navštívili řadu známých osad. Osady Rewaston, Havran, Louisiana, ani Deadwood neunikly jejich krokům.
Nejdéle se zdrželi na Havranu, u jednoho z nejstarších trampů, populárního Franty Pružiny – Cikána. ( Dějiny trampingu). Ten již kolem roku 1920 jezdil do Svatojánských proudů se slavnou partou která si říkala Cowbojové z Utahu. Později ostal s několika kamarády na Kocábě, přejmenovali říčku na Hadí řeku a založili osadu Havran. Zde stojí malý pomníček, na kterém je vytesáno jméno: ,,Josef Linhart, poslední zlatokop.“ Kousek za osadou stála ještě jeho zborcená chata, připomínající dobu, kdy se tento podivín pokoušel na Kocábě rýžovat zlato.
Dewi

Podobné příspěvky

  • Druhé překvapení

    Druhé překvapení

    To první překvapení byla ta po létech nalezená vlajka Tramp Boys.

    Dnes bychom chtěli popsat to druhé překvapení, které přichystal kamarád Ďuzna!

    Na loňských ,,Fekálnických hrách“, nám ukázal několik velkých knih, na jejichž deskách žlutě svítily nápisy 1969, 1970 atd. Byly to dvaačtyřicet let staré kroniky T.O. Tramp Boys, o kterých jsme neměli ani ,,páru“, které v ,,utajení“ psal kamarád Ďuzna, od roku 1969, kdy do Tramp Boys přestoupil ještě s několika kamarády z osady Sitting Bull.
    První kapitola kroniky začíná nadpisem:

    Poprvé s Dewim

    Noví_Tramp_boys_na_Kačáku
    Dědek,Šurry,Ajťa,Lepa,Dewi a Očko. Noví Tramp boys na Kačáku.
    Začalo to jednoho květnového dne roku 1969, kdy nás šerif osady Tramp Boys Dewi pozval na společný vandr na Kačák. Byla to pro nás velká pocta, když člověk tak známý v trampských kruzích, projevil zájem o naší osadu.Nemohli jsme se dočkat dne, kdy jsme měli vyrazit!
    Konečně sobota! Stojíme na křižovatce a čekáme příchod Dewiho. Je tu polovina naší osady Sitting Bull: Dědek(Wabi Joe), Lepa, Ďuzna, Šury, Ajťa a Očko. Po chvíli přichází Dewi. Jeho vzhled je přesně takový, jakého jsme si ho představovali! Opálený obličej s černýma jiskrnýma očima a s černým knírkem. Na hlavě červený ,, paragánský“ baret, z pod kterého vykukují černé vlnité vlasy. Oblečen je do zelené košile, batla a džínsů, zastrčených do vysokých kanadských bot. Na zádech se mu pohupuje ueska a banjo, u pasu nůž. Pozdravy,stisky rukou a za chvíli již šlapeme na Dědkův Mlýn.
    První zastávku děláme na osadě Údolí mlhy, kde navštěvujeme populárního Pepíka Buřta Brauna a na Rujaně Mařenu. Opouštíme Kačák a vydáváme se na Podkozí, kde si v osadním ,,Kvelbu“Ttramp Boys necháváme bagáž. Scházíme do osady Údolí oddechu, kde nám šerif Dandy vypráví o historii osady. Večer jsme opět v ,,Kvelbu“, povídá se a zpívá. Když je zábava v nejlepším,vystupuje Dewi s návrhem, zda-li bychom se chtěli stát členy osady Tramp Boys? Potom odchází a nechává nás abychom se domluvili. Domluva netrvá dlouho. Ovlivněni zážitky dnešního dne a slávou osady Tramp Boys na trampském nebi jednohlasně souhlasíme s tím, aby osada Sitting Bull přešla pod osadu Tramp Boys! Vyvstává však otázka, co tomu řeknou ostatní hoši z osady, kteří zde nejsou? Nakonec sdělujeme Dewimu, svoje konečné rozhodnutí. Zda-li přejde do osady Tramp Boys celá naše osada slíbit nemůžeme, ale my zde přítomní jsme ochotní do T.O. Tramp Boys vstoupit a zda se tak rozhodnou i ostatní,oznámíme dodatečně!
    Druhý den ještě pohovoříme s šerifem Ú.O. Dandym, na Lonne Staru navštívíme ,,trampskýho slavíka“ Oldu Vrtišku. Dewi mu něco napíše a namaluje do osadní kroniky a vydáváme se na zpáteční cestu do Kladna.
    V nohách máme čtyřicet kilometrů, ale s vandrem jsme spokojeni!
    Na_Hřebenkách_noví_Tramp_boys
    Šurry,Lepa,Ďuzna,Dědek,Ajťa a Očko. Na Hřebenkách noví Tramp boys.
    Po návratu do Kladna svoláváme všechny kluky z osady a seznamujeme je s Dewiho návrhem. Rozhodnutí je takové: Do osady Tramp Boys odchází – Ďuzna, Dědek, Lepa, Šury, Ajťa, Očko a Šňůrka.
    V osadě Sitting Bull zůstávají – Jardočka, Bury, Juraj, Mili Bobr, Šťágr a Gento. Později přijímají do osady Kodrce, Kraťase, Eifela a Kljůšu.
    Osada Sitting Bull existuje dál!
    Zápis do ,,utajené“ kroniky, v roce 1969 spáchal kamarád Ďuzna, pozdější zástupce šerifa T.O. Tramp Boys
    . Na Hřebenkách noví Tramp boys

  • MŮJ PRVNÍ VANDR

    Z Dewiho archivu

    MŮJ PRVNí VANDR

    Bátožník
    Psal se duben roku 1959. Dny se již rychle prodlužovaly, večery byly vlahé, z lesů stoupal mlžný opar. Přicházelo jaro!
    Jednoho takového večera, když jsem měl zase plnou hlavu romantiky a počítal dny které zbývaly do soboty, přišel za mnou kamarád Dewi. ,,Vyrazíme do přírody!“povídá. Po pravdě, nemusel mne ani moc přemlouvat. Jednak se mi jeho návrh zamlouval a mimo to jsem slabá povaha, která málo kdy a málo komu dokáže odmítnout. A tak mě Dewi vytáhl prvně na tramp! Vyrazili jsme na ,,Dědkas“, který leží v romantickém údolí Kačáku. Právě tady, vznikla jedna z prvních kladenských osad Rujana, založená v roce 1929.
    Já jsem v té době nějakou představu o trampingu měl. Ale byla to představa, jak jsem později poznal, velmi mlhavá! Věděl jsem jen to, že trampové jezdí pod stany, nebo pod širák a ti pohodlnější do chat a srubů. Že rozdělávají ohníčky, hrajou na kytary a oblé威而鋼
    kají se jako kovbojové! Dewi byl v tomto směru mnohem a mnohem zkušenější a tak se mi snažil při každé příležitosti rozšiřovat obzor!
    Ale abych nezamluvil to hlavní, což byl náš tramp na Dědkas! Bylo nutné, obstarat si nějaké vhodné oblečení, abych vypadal alespoň trochu jako tramp a nedej Bůh, jako nějaký paďour! Na hlavu jsem si sehnal starý plstěný klobouk, na nohy mi Dewi půjčil svoje kanady (ty později nosil i Vlčák). Přemluvil jsem mámu, aby mi jedny zánovní montérky přešila na texasky (mít pravé texasky tenkrát…). A tak jsem byl připraven vyrazit na svůj první vandr.
    V neděli ráno jsme nasedli do autobusu, odvážející dělníky z Poldi z noční směny, směr Beroun. Dewi byl oblečen v kožené bundě, pod ní vykukovala černá, ve švech a na kapsách bíle lemovaná kovbojská košile, v černé džíny, polovysoké boty z jemné kůže, zdobené kováním. Na hlavě měl skautský klobouk a nesl kytaru. Chlapi vracející se z nočních směn, v témže autobusu se na nás dívali jako na zjevení a dokonce od nás udržovali odstup. Ono tenkrát vše co připomínalo západ, bylo podezřelé! Jediný, kdo se k nám hrdě přihlásil, byl starý ,,básník“Štorek. Byl o řadu let starší a přezdívali mu básník pro to, že psal do závodního časopisu. Psal oslavné ,,básně“ k 1. máji, VŘSR a MDŽ, i když se o něm říkalo, že je to bývalý kulak, kterému komunisté sebrali pole a hospodářství!
    Na Rujanu jsme dorazili v botách od rosy. Dewi zamířil k chatě starého trampa Mařeny, která se jako orlí hnízdo tyčila nad osadním volejbalovým hřištěm. Vystoupali jsme kolem Loskotova srubu Galwaston a již z dálky jsme viděli v chatě u Mařeny otevřené okenice. ,,Mařena je tady“ prohodil Dewi a již jsme si podávali ruku z vysokým šlachovitým mužem, se kterým se Dewi dobře znal. Za chvíli se z chaty vyklátil mladý ,,kolohnát“, syn Mařeny v té době přezdívaný ,,Dlouhá puška“. A tak jsem poznal oba Bušky! To jsem ještě netušil, že ten mladší ,,Dlouhá puška“, se zapíše do historie naší osady, jako zakládající člen Tramp Boys, pod přezdívkou Zelený Jed !
    Marena_Zeleny_Jed_Dewi_Batoznik_na_Rujane