Potlach na Havranu

Překvapení jsou různá. Dobrá i špatná! V loňském roce se usmálo štěstí a vyšla ta dobrá! A to díky starým kamarádům z Tram Boys, Krajánkovi a Ďuznovi, hned dvě. Ale abych vás zase tolik neotrávil, svým povídáním, tak o tom Ďuznovým až příště…!

V loňském roce jsme se opět zatoulali k Dědkovu mlýnu do povodí Kačáku, kam jsme tenkrát často jezdívali a kam nás občas i dnes zavanou vzpomínky na léta dávno minulá. A taky vzpomínka na kamaráda ,,Mařenu!“

Stáli jsme na volejbalovém hřišti Rujany. Zírali vzhůru na léta opuštěnou chatu kamaráda, do které často jezdila i naše parta Tramp Boys a který již řadu let není mezi námi.

,,Jsou tam otevřené okenice“, podivila se Bobina. Zvědavost nám nedala.

V chatě nás přivítal a pozval dál velmi příjemný pán, který chatu koupil od současnýho majitele ,,Genta“, bývalého člena osady Sitting Bull. ,,Tady má prý někde chatu Nudla Krajánek?“, táži se. ,,Jasně, mám na něho číslo na mobil, tak mu zavolám a řeknu, že tady má návštěvu“, projevil ochotu nový majitel.

Za chvíli se objevil Krajánek. ,,Něco jsem ti přines“ a podává mi igelitku. ,,Na to ti neskočim,co je tam za blbost?“ ptám se nedůvěřivě a prohlížím si tu tašku, ,,esli“ se v ní něco nehýbá, abych neskočil na ,,špek, prostě na nějakej jeho fór, jak se říká! ,,Neboj!“, povídá Krajánek. A tak šmátrám v tašce dál. Spadl mi kámen ze srdce! Nic mi nekouslo! ,,Hele Bobino, je tam nějakej hadr“!?

Z tašky vytahuji čtyřicet let pohřešovanou první stožárovou osadní vlajku Tramp Boys! Více jak čtyřicet let jsme o ní nikdo nevěděl a on jí měl Krajánek!

,,Hele Dewi, ty si jí zasloužíš víc než já, tak jsem ti jí přinesl“ povídá Krajánek.

Tak dík Krajánku, udělal jsi mi radost!

Dewi

Burry,Dědek,Jardočka a Očko 1970

Strana 1.

Fechtýři 1973, 38

V Kamenitém Campu 27.

Na Rujaně 4.

Dandyho patoky 17.