Skyriders

Dne 1.9. 2011 oslavil v plné síle a svěžesti své velmi krásné 80. narozeniny. Náš dlouholetý kamarád, junák, vodák, rogalista, modelář a všestranný sportovec Vladimír Šourek, alias „Velký Medvěd“.

Dnes slaví své 73. narozeniny, jeden ze zakladatelů osady Tramp Boys. Byl a je její dlouholetý šerif. Dále je to známý publicista, člen a textař skupiny Fechtýři(napsal něco přes 70 textu),byl i čestný člen „Trampské unie“ a dalších trampských organizací a klubů, dopisovatel do mnoha novin a časopisů na téma tramping. Dnes dodává své archivní příspěvky i do naší „Vandrtorny“.

Děkujeme a přejeme mnoho zdraví do dalších let.

Wabi Joe a Jardočka.

Dnes by také oslavil své 66. narozeniny vynikající básník s kytarou Karel Kryl.

Jeho básně a písničky není třeba představovat.

Není však bez zajímavosti, že studoval na stejné keramické škole, jako o dva roky starší Miki Ryvola.

Karel Kryl byl velký vyznavač trampingu a vždycky se k němu hlásil. Jak sám říkal, tak díky trampům začal hrát na kytaru a skládat písničky.

Jeho docela první písnička se jmenovala ,“Potkal jsem svou tchýni na mostě v Bechyni“ a tvrdil, že to byla jeho nejgeniálnější píseň, kterou kdy složil.

Potom se začal toulat „se svou Holkou“ – Kytarou Monikou, po českých klubech,

pořádal například „Country and Ostern music“, kde se začal svěřovat se svými trápeními a pocity.

Tam také vznikaly písně, jako Pieta, Smutné ráno, Bratříček a mnoho jeho dalších, dnes už LIDOVEK.

Tento český rebel a trubadúr se zapsal do dějin a srdcí mnoha lidí, proto si učitě zaslouží,

toto malé zavzpomínání.

Dnes je to právě rok,kdy nás opustil, tento fantastický člověk a muzikant.

Na jeho památku, bych chtěl zde zveřejnit jednu příhodu, kterou mám zapsánu hluboko v srdci.

Na jedné z našich výprav na hrad Okoř , jsme se setkali s panem Waldemarem Matuškou.

Nikdo si nedovede představit, ty mladý kluky, kterými jsme v tu dobu, byli my.(12-13 let).

Otevřené huby, vyvalené oči a jak jinak, když potkáte svého skoro Boha.

Pan Matuška tam hrál s jakýmisi trampi, tak očumujeme a najednou kamarád Luďek povídá,

řekneme si o Canc.

Jdeme za NíM, „pane Matuška, cacnete nám do cancáku“.

Teď přišel šok, že jsme si málem cinkli do trenek. On odpověděl,“Já jsem Walda“ a podával nám ruku. Potom cancnul,“Luďkovi Walda“, bohužel nevíme,kde ten cancák skončil,Luděk zemřel před 6ti lety.

No něco neskutečného od takové celebrity, za jakou jsme ho považovali.

Potom jsme se dočetli v novinách, jaké se pořádají orgie, na Okoři, u paní Hermanové ve mlejně.

My jsme samozřejmě věděli, že to není pravda, Walda byl srdcem tramp a to se tehdy nesmělo.

Pak se dočtete, proč si zničil karieru, že začal zpívat se skupinou KTO, proč tito radílkové,

neporadí třeba paní Peckové, že by jí seděl, třeba Hip-hop.

Já jsem bral Waldu, jako muzikanta, člověka a trampa.

Tím pro mě zůstane a na vždy!

Díky Waldo!