Galerie

1. Voroplavba

Nedávno jsme měli s kamarády, akademickou diskusi, na téma Voroplavba.
Kdy a kdo ji prvně pořádal?
Při úklidu půdy jsem našel tento unikát. Předkládám ho jako důkaz.
S datem a časem pořádání, které je na rubu.
Duchovními otci byli, jak jinak?
Ďuzna osada Somráci.
Jarda Hliňák osada Skyriders.
První Voroplavba
Voroplavba rub

Similar Posts

Mařena z Rujany 2012 – 100 Let

Ahoj,

jen jsem chtěl nahlásit, že je od léta napravena nedbalost na Osadě Rujana. Štítek na pamětní desce je vyvěšen. Chvíli mě to trvalo, ale neznal jsem přesné datum narození. Přijmi, prosím omluvu.

Šerif Osady Rujana. Komentář :   https://vandrtorna.cz/1112zdenek-busek-marena/

Děkujeme za zprávu od současného šerifa osady Rujana Pavla Zelenky o nápravě, kterou si určitě Mařena zaslouží. Už jen díky jeho jménu pod, kterým ho znala trampská veřejnost Mařena z Rujany.

I když všichni, kdo Zděnka Buška alias Mařena z Rujany (ročník 1912) znali, víme, že si na žádné okázalosti nepotrpěl. Byl to prostě obrovský Tramp a nejen tělem(202cm), ale i svojí nádhernou duší a proto jsme Mařenu měli rádi.

Tím bych rád vzdal Hold k letošnímu stému výročí narození, tomuhle nádhernému Člověku, který některé z nás nenásilnou cestou přivedl ke skutečnému trampingu. Znal celou řadu věcí, které jsme jako trampská písklata neznali. Byl obrovský znalec přírody. Miloval kaktusy, dělal samorosty, nebál se si s námi ve svém věku zahrát hokej, fotbal, jet pod širák, nebo vzít do ruky kytaru a třeba s Buřtem Pepíkem Braunem zahrát u ohně písničky jejich mládí.

Nezapomeneme!!!

Jardočka.

 

 

 

Wabi Ryvola

Dnes je tomu 19 let, co odešel kamarád Wabi Ryvola trampský písničkář a básník na poslední vandr.

Bob Hurikán 16.4.2010

Dnes bychom rádi připomněli 103.výročí narození Josefa Peterky, známějšího pod přezdívkou
Bob Hurikán a pod pseudonymem Bob Peters. Přezdívalo se mu také český Jack London.
Byl to cestovatel, tramp, sportovec, spisovatel, publicista, redaktor, partyzán, historik trampingu a trampský písničkář .
Nejznámější písnička je Rikatádo a další méně známé,jsou Hvězdička na nebíčku,Marry,Starý šerif,Jednou nashledanou,Poplujeme spolu,Zelený Lučištník,Hořící prérie.
Jako spisovatel se proslavil psaním kovbojek, Pobožný střelec, Návrat Pobožného střelce, Průkopníci Arizony, Děs Wyomingu, Jmenují se Toronto, Texasští střelci, Šest šilinků a další.
Tento průkopník českého trampingu, po vystoupení ze skautské organizace, v pouhých 13 letech,
už pořádal výpravy divokých skautů,(jak sám nazval trampy), na Sázavu kde založil i několik osad, mnohé dnes již neexistují.
Nutno ještě dodat, že Bob Huríkán ,ve svých 26 letech, se jako první pokusil popsat dějiny trampingu, které poprvé vyšly již roku 1933 jako Trampské zkazky. V úplnosti pak roku 1940.
Ze vzpomínek Boba Hurikána. “Jednou si to šlapu na nádraží na Posázavský Pacifik a potkám kamaráda a ten měl namířeno úplně jinam. Slovo dalo slovo a za pár týdnů ode mne Anka dostala pohlednici až z Bagdádu.” A takhle vznikla kniha “Trampem do Orientu”, kam se skutečně vydal v letech 1930-31. Další z jeho výprav mířila do Laponska.
Za druhé světové války, založil a vedl Trampskou partyzánskou odbojovou skupinu Zimní brigáda, která se brzy, díky známostem mezi trampy, rozšířila po velkém množství trampských osad naší vlasti. Bohužel, celá řada těchto kamarádů, zabitých a mnohdy umučených, upadla v zapomnění, jen na pár osadách se ještě udržují pomníčky padlých kamarádů,kteří bojovali za svobodu této země.
Také Bob Hurikán, byl na udání zatčen v zimě 1945, za ukrývání ruského vojáka a odsouzen k trestu smrti. Tento úžasný český Jack London Peterka, měl skončit na Pankráckém popravišti, právě 9.května 1945 a k jeho velkému štěstí, místo popravčího, v ten den otevřel celu už ruský voják.Oprava: Vězni byli osvobozeni lidem českým 5.5.1945, tedy v počátcích Pražského povstání.
A tak mohl tento trampský král, dál jezdit na své, tehdy už zase, dost zakazované trampské výpravy.
Přestože zemřel v pouhých 58 letech, dokázal proslavit a udělat pro český tramping obrovský kus práce.
Budiž dána čest jeho památce!

Karel Kryl 12.4. 2010

Dnes by také oslavil své 66. narozeniny vynikající básník s kytarou Karel Kryl.
Jeho básně a písničky není třeba představovat.
Není však bez zajímavosti, že studoval na stejné keramické škole, jako o dva roky starší Miki Ryvola.
Karel Kryl byl velký vyznavač trampingu a vždycky se k němu hlásil. Jak sám říkal, tak díky trampům začal hrát na kytaru a skládat písničky.
Jeho docela první písnička se jmenovala ,”Potkal jsem svou tchýni na mostě v Bechyni” a tvrdil, že to byla jeho nejgeniálnější píseň, kterou kdy složil.
Potom se začal toulat “se svou Holkou” – Kytarou Monikou, po českých klubech,
pořádal například “Country and Ostern music”, kde se začal svěřovat se svými trápeními a pocity.
Tam také vznikaly písně, jako Pieta, Smutné ráno, Bratříček a mnoho jeho dalších, dnes už LIDOVEK.
Tento český rebel a trubadúr se zapsal do dějin a srdcí mnoha lidí, proto si učitě zaslouží,
toto malé zavzpomínání.
Karel Kryl

Strejda Ignác

Protože loni slavila skupina Močálové 40let od založení a zanedlouho by i on oslavil své 60té narozeniny.
Chtěl bych vzpomenout na jednoho vynikajícího muzikanta a kamaráda.
Jeho vytáhlou postavu v šedavých tesilkách, modré silonové bundičce a neodmyslitelným houslovým futrálem v podpaždí.
Tak jste ho mohli potkat v ulicích Kladna, Motyčína, nebo Hnidous.
Tak to byl Míra Ježek ale, pro všechny známé, prostě …,
IGNáC.
Objevil se z čista jasna, jako by si oskočil z nějaké nahrávky přímo Made in Nashville. Zazářil jako létavice, která se ukáže jednou za sto let.
Svůj talent získal patrně od Boha, avšak osud mu vyměřil, jen velmi krátkou nit života. A přesto se nezapomenutelně zapsal do srdcí všech, kdo stáli u zrodu kladenského bluegrassu.
Jsem přesvědčen, a kdo jste ho znal, to jistě potvrdí a vůbec nepřeháním, že ve hře na housle, NEMĚL v 70tých letech v Československu konkurenci. Co se bluegrassu týče.
Proto je škoda, že ta jeho sóla na housle, dozněla tak záhy.
Vy co jste ho znali, věnujte prosím tichou vzpomínku na toho který, nám rozdával radost svojí hrou na housle a osobitým humorem, který nás všechny dokázal vždycky rozesmát.
Strejda Ignác ,
byli jsme na portě, tehdy ještě byla v Ústí 197?.
Jedna uznávaná houslistka (do dnes, pozn.autora), jak se to dělá, v zákulisí pilovala sólo před vystoupením. No mordovala se s tím chuděra. Strejda Ignác na ní koukal, pak šel k ní a na svoje housle vystřihl parádní sólo, které určitě, ještě neslyšela. Dohrál, dal housle podpaždí a se slovy,”Takhle to máš hrát, ty selko”, odešel zase na své místo, čekat na své vystoupení.
Možná, že to vyznělo jako nabubřelost z jeho strany, ale opak je pravdou. Ignuška byl skromný
a hodný kluk, ale jak sám říkal,” profesionál by měl umět aspoň to málo co já”. A on nebyl profik, makal normálně v Poldovce, jako dělník.
O jeho skromnosti vypovídá už to, že si zahrál s každým, to je:u Černé Máry, na Konečné, u Bejčků,u Petříků, na Vyšehradě a prostě kam přišel, tam hrál, aniž by někoho vážně osočil, že neumí.
Naopak poradil, jak by to mělo být, co tam lépe zní a podobně. On měl prostě dar od Boha.
A věřte, takový byl skutečný.
Míra Ignác Ježek z Čabárny.

Jarka Mottl

Dnes je tomu 24let, kdy odešel na poslední vandr , jeden z Velikánů Československého trampingu,
Jarka Mottl.
Byl tvůrcem stovek písní, které se objevily v desítkách filmů. Podílel se také na filmových scénářích.
V roce 1919 se uvedl textem písně “V záři červánků”, na melodii Rudolfa Piskáčka, který je považován za začátek trampských písní v tehdejším Československu.
Málokdo ví,že ve většině, dodnes uváděných filmů pro pamětníky, zaznívá jeho krásná hudba.
Připojil se k osadě Ztracená naděje a brzy začal kromě textů také skládat vlastní hudbu. Jeho písně se rychle rozšířily. Vytvořil sbor Ztracenkáři, s nímž v roce 1929 nahrál desítky vlastních písní pro německou firmu Parlophon. Ve stejném roce s týmž sborem pojmenovaným ovšem Mottlova parta začal spolupracovat s Osvobozeným divadlem a orchestrem Jaroslava Ježka, který také jezdil jako host na osadu Ztracená naděje. Ztracenkáři dále nahrávali například se Settlery.
V roce 1969 vydala firma Supraphon dlouhohrající desku “Ztracenka si zpívá” s Mottlovými písněmi interpretovanými různými skupinami a zpěváky (Settleři, Kamarádi táborových ohňů, Eva Olmerová a další). Na osadu Mottl zajížděl i v pozdním věku.
Výběr jeho písní: Bessie,Škuner,Cariboo ,Hledám děvče na neděli ,Na osadě hráli ,Ztracenka zpívá ,Marta ,Maminko mámo ,Námořník,Kapitán ,Hvězdičky vzplály,Neříkej, děvče, nikdy ne ,Pirát ,Kajak ,Můj koníčku ,Margaretta ,Osamělý rváč ,Můj milý se vrátil, Čajová růže.
Jarka Mottl

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *