Poslední Lokálka
To je pravděpodobně poslední lokálka, kterou jsme jeli z čundru ve Žloukovících 1973. Potom je zrušili. Je to trasa Beroun- Rakovník.
Vepředu je Dědek, Kraťas, Mirka a já zády.
Similar Posts
Gladly S.W. & Jižan
Ahoj Vandrtorno,
naše kapela je šokovaná, zaskočená a zarmoucená touhle smutnou zprávou. S Jirkou jsem mluvil pár dní před jeho nečekaným odchodem a velmi se těšil na naše nové písničky.. Nového alba už se nedočkal, ale pošleme mu ho do nebe v našich myšlenkách, při hraní nových písniček.. Upřímnou soustrast zarmoucené rodině.
Budeme na Jirku vzpomínat
Jirka, Milan, Pepík a Honza – Gladly S.W.
Památeční
Od Milana Nor Špacíra ze skupiny Gladly S.W. nám přišla krásná fotka skupiny “Rujany”
do památečních.
Jsou na ní: Pupajz, Boban (v kleče), Večerníček (banjo), Lada Hora, Futrák (basa),
Pepíček a Milan Nor Špacír.
Díky Milane!
Petr Jícha 16.4.2010
Dnes by oslavil své 67 narozeniny báječný člověk,muzikant,kamarád,
duchovní vůdce a zakladatel skupiny Močálové.
Petr Jícha.
Ladislav Huberťák Kučera 29.4.2010
Dnes 29. dubna, slaví své kulaté narozeniny známý český kytarista, písničkář, zpěvák a výrobce hudebních nástrojů. Ladislav Huberťák Kučera
Do konce 70. let 20. století byl členem skupiny Termiti. Od roku 1980 je členem trampské skupiny Hop Trop, pro kterou složil většinu písní, s nimi také hraje na kytaru a zpívá.
Jeho písničky není třeba představovat. Škrábej, Betty, Švorcák, Bláto na botách, Amazonka a mnoho dalších krásných hitů.
Děkujeme a Gratulujeme!
Strejda Ignác
Protože loni slavila skupina Močálové 40let od založení a zanedlouho by i on oslavil své 60té narozeniny.
Chtěl bych vzpomenout na jednoho vynikajícího muzikanta a kamaráda.
Jeho vytáhlou postavu v šedavých tesilkách, modré silonové bundičce a neodmyslitelným houslovým futrálem v podpaždí.
Tak jste ho mohli potkat v ulicích Kladna, Motyčína, nebo Hnidous.
Tak to byl Míra Ježek ale, pro všechny známé, prostě …,
IGNáC.
Objevil se z čista jasna, jako by si oskočil z nějaké nahrávky přímo Made in Nashville. Zazářil jako létavice, která se ukáže jednou za sto let.
Svůj talent získal patrně od Boha, avšak osud mu vyměřil, jen velmi krátkou nit života. A přesto se nezapomenutelně zapsal do srdcí všech, kdo stáli u zrodu kladenského bluegrassu.
Jsem přesvědčen, a kdo jste ho znal, to jistě potvrdí a vůbec nepřeháním, že ve hře na housle, NEMĚL v 70tých letech v Československu konkurenci. Co se bluegrassu týče.
Proto je škoda, že ta jeho sóla na housle, dozněla tak záhy.
Vy co jste ho znali, věnujte prosím tichou vzpomínku na toho který, nám rozdával radost svojí hrou na housle a osobitým humorem, který nás všechny dokázal vždycky rozesmát.
Strejda Ignác ,
byli jsme na portě, tehdy ještě byla v Ústí 197?.
Jedna uznávaná houslistka (do dnes, pozn.autora), jak se to dělá, v zákulisí pilovala sólo před vystoupením. No mordovala se s tím chuděra. Strejda Ignác na ní koukal, pak šel k ní a na svoje housle vystřihl parádní sólo, které určitě, ještě neslyšela. Dohrál, dal housle podpaždí a se slovy,”Takhle to máš hrát, ty selko”, odešel zase na své místo, čekat na své vystoupení.
Možná, že to vyznělo jako nabubřelost z jeho strany, ale opak je pravdou. Ignuška byl skromný
a hodný kluk, ale jak sám říkal,” profesionál by měl umět aspoň to málo co já”. A on nebyl profik, makal normálně v Poldovce, jako dělník.
O jeho skromnosti vypovídá už to, že si zahrál s každým, to je:u Černé Máry, na Konečné, u Bejčků,u Petříků, na Vyšehradě a prostě kam přišel, tam hrál, aniž by někoho vážně osočil, že neumí.
Naopak poradil, jak by to mělo být, co tam lépe zní a podobně. On měl prostě dar od Boha.
A věřte, takový byl skutečný.
Míra Ignác Ježek z Čabárny.