Příručka pro Ukulele samouky

Bukanýři

Zařadili jsme tuto překrásnou písničku, do našeho samoučení,protože nám přišla do Naší Hitparády.

Každý si ji může poslechnout a podle ní se učit.

Záměrně jsme jí předělali do „C“, jsou tam lehčí akordy.

Pokud má ještě někdo zájem o samoučení na Ukulele, můžeme pokračovat.

Protože je Ukulele malé, má i slabší zvuk. Nejlépe zní, při hraní na konci krku, to je někde za posledním puntíkem. To si musí každý vyzkoušet, jak mu to bude vyhovovat.

Záměrně neříkám u otvoru, protože jsou různé druhy Ukulele a ta mají otvory osazené úplně někde jinde, než jsme zvyklí u kytary.

Samozřejmě, když hrajete se snímačem, tak je to jedno.

Dost teorie a můžeme se pustit do dalšího hraní. Připravil jsem Buráky od skupiny K.T.O.

Jednak je to notoricky známá písnička a pokud ji někdo nezná,stačí si vzpomenout na Sněhurku,

kde trpaslici zpívají „Hej hou,hej hou a trpaslici jdou.“

To byl pokus o vtip, ti co tuto verzi znají, jistě pochopili.

Pro praváky

Pro leváky

Celá řada lidí se nás ptá, jak to vlastně s tím Ukulele je?

Tak jsme se rozhodli udělat,takovou malou příručku, pro přiblížení tohoto nástroje, pro naše čtenáře, kteří by se případně, na Ukulele chtěli naučit.

Každý samouk by si měl nejdříve pořídit nástroj, na který se bude samoučit!

Co to je a jak vypadá? Je to taková malá kytara,většinou se 4mi strunami.

Jsou samozřejmě i s více strunná 5, 6,7,8,ty jsou zdvojené.To znamená,že většinou ty nejslabší jsou v páru stejně laděné, jako na mandolíně.

Nemusí to být zrovna ten nejlepší a nejdražší nástroj, ale stačí, aby splňoval požadavky.(Koupí se do 1000kč, viděl jsem i levnější (na Aukro), ale pozor nezaměnit s hračkou, ty jsou hodně podobné, ale na nic)!

Předpoklady pro nástroj:

1)Musí pokud možno ladit.

2)Musí být hratelný. To znamená: rovný krk, dobré struny (stačí DADI UkuleleString,60kč.)

Nebo jiné.

3)Ladičku a nebo něco,podle čeho se může naladit(piano,kytaru a jiné).

Tak a můžeme naladit.

Nejběžnější Ukulele je Soprán.

Ladí se obvykle do „C „, jak je uvedeno v tabulce.

POZOR!!! U Soprán Ukulele se zpravidla struna „G“ ladí o oktávu výš.

Pokud nemáme ladičku, naladíme třeba, podle kytary.

Protože Sopránové Ukulele je laděno o oktávu výš,zmáčkneme na první (nejslabší) „E“ struně na kytaře, 5. pole (bývá tam puntík) a máme tón „A“ ten musí znít stejně jako 1. struna „A“ brnkaná volná na Ukulele.

4. strunu „G“ o oktávu výše.(Pozor! Je také slabá nezaměnit s 1. strunou „A“)

Když zmáčkneme na 5. poli (bývá tam puntík) 2. strunu „E“ a brnkneme musí znít stejně, jako 1. struna „A“ brnkaná na volno.

3. Strunu „C“ zmačkneme na 4. poli (před puntíkem)a musí znít stejně jako 2. struna „E“ ,hraná na volno.

Na 2. struně „E“ zmačkneme na 3.poli a to je tón „G“ a podle něj naladíme

4. strunu „G“,musí znít stejně.

Po brnknutí strun od brady dolů 4.3.2.1. „G“.“C“.“E“.“A“ ,

to zní ,jako PES-Má-BLE-CHY.

Je to velmi příjemný zvuk.

Z historie

UKULELE

V roce 1879, jakýsi Portugalec přijel na Havaj a mezi mnoha věcmi si přivezl z jeho rodného kraje malý drnkací nástroj nazývaný Portugalská Braga, někdy také označovaný jako BRAQUINHA.

V témže roce, přijela do Havaje z Portugalska loď jménem „RAVENSCRAG“. Loď přivážela asi 400

mužů, žen a děti z Madeiry. V této skupině prvních,dalo by se říci turistů, byly i tři výrobci hudebních nástrojů,Augusto Diaz, Manuel Nunes, a José do Espirito Santo. Všichni se později podíleli na přeměně BRAQUINHA na UKULELE, které se stalo příznačné pro Havaj, jako třeba ananas.

Mezi mnoha pasažéry na palubě „RAVENSCRAG“ byl prý hudebník jménem JOAO Fernandez, ten

z radosti, že plavbu přežili a dojeli do přístavu Honolulu, skočil na molo, začal zpívat a hrát živé portugalské, lidové písně. Havajané byli nadšeni, jeho rychlou hrou na malý hudební nástroj, který neznali a hned si ho oblíbili.

Jak dostalo UKULELE jméno?

Podle záznamu v Bishopově Muzeu:

V roce 1880, Manuel Nunes první otevřel UKULELE obchod na Havaji. A mnoho jiných ho brzo následovalo,včetně obou – Diaz a Santo.

Začátkem roku 1900 se UKULELE objevilo v několika městech západního pobřeží Spojených států

Opravdu populárním se stalo až 1915, to se UKULELE opravdu stalo populární i v Severní Americe. V roce 1916, Samuel KAMAKA začal vyrábět UKULELES na Havaji ve velkém.

Originál UKULELE vyrobené z akácie a koa dřeva, z Havaje.

KAMAKA UKULELE zůstává dodnes, jako jedno z nejslavnějších UKULELE na světě. Ceny jsou v rozsahu od $400 přes $2000.

V roce 1950 zaznamenalo UKULELE ohromný nárůst popularity. V Severní Americe, C.F.MARTIN kytarová společnost,pak začala vyrábět UKULELE z mahagonu, z jejich nejlepšího dřeva, tak se brzo stali jedním z nejlepších UKULELE výrobců na světě. Dnes jsou četní UKULELE výrobci na Havaji i v jiných částek světa. Dodnes existuje mnoho dalších výborných stavitelů nádherných UKULELE mnoha stylech a tvarech.

Jak Havaj rychle přijala UKULELE a to se okamžitě stalo důležitou součástí jejich kultury.

Že je to havajský rytmický nástroj . To neznamená,havajský nástroj ve smyslu, že to je absolutně etnické, je adoptovaný mnoha další zemích. Protože to,že má jen čtyři struny, je na něj snadné hrát.

Pro jeho jednoduchost je UKULELE oblíbené v mnoha zemích světa.

Okolo roku 1920 se UKULELE stává LEGITIMNíM hudebním nástrojem.Do té doby bylo považováno za dětskou hračku,či nástroj komiků.

Přitom na UKULELE začínalo mnoho slavných muzikantů

Pro doprovod zpěvu, je UKULELE považováno za nejjednodušší nástroj na světě.

Nechá se na něj naučit asi za 30 minut, to je 3 nebo 4 základní akordy a ty stačí pro mnoho písniček.

Samozřejmě pro sólovou produkci, je p

otřeba hudební základy a mnoho praxe.

Pro nás nejznámější hráči UKULELE asi jsou:

V posledních letech: Roy Smeck, Jim Beloff, Lyle Ritz, Troy Fernandez, Herb OHTA, Chalmers.

Beatles, Elvis Presley, George Formby,Oliver Hardy, Pat Boone, Jitka Molavcová,Ondřej Havelka.

Z moderních: Jake Shimabukuro, Herb Ohta Jr. and James Hill.

Miláček Ukulele.

Moje první Ukulele jsem dostál k svátku. Je to sice domák, ale hned po naladění a po prvním brnknutí jsem věděl, že je to láska na celý život. Je to asi pravda, že je UKULELE NáVYKOVé!!!

Jeho jednoduchost a zvuk mě přímo nadchla. Na rozdíl od nějakého všeznalce tuším, že ten blábol napsal v Mf. Něco v tom smyslu, že ukulele nemá zvuk. Proto mu asi Američané říkají americká harfa.

Ten zvuk je prostě nenapodobitelný, je to prostě ukulele. A přitom se na něj nechá zahrát takřka všechno.

Geniální je v tom, vzhledem k jeho velikosti, ho mohou hrát všechny věkové kategorie. Na internetu jsem viděl 4leté dítě, jak to mydlí a hned vedle vidíš 60leté matky, jak se učí hrát frailing style .

Tímto bych rád oslovil další nadšence, aby se přidali protože, ukulele k trampingu patří, jako mandolína, kytara, housle, abychom si mohli předávat rady a zkušenosti, či noty, midi, odkazy a podobně.

Jak jsem k němu přišel?

Kdysi dávno dávali v kině film „Někdo to rád horké“ a tam hrála Marilyn Monroe na ukulele v jakési kapele. No byl jsem hodně mlád, ale přes to, že to byla čupr ženská, jsem si vším toho nástroje. Samozřejmě, kdo by mi asi řekl, jak se na něj hraje. V té době tu možná někdo hrával, ale nějaká publicita žádná. Přitom jsme jako trampové znali „Lká ukulele tmou“, ale co to je a jak zní, věděl málokdo.

Potom se objevilo K T O trampská skupina a v ní hrál, pan František Turek na zvláštní banjo. Kde bych asi věděl, že je to ukulele banjo. Na jejich desku to nenapsali a osobně jsem je neznal, abych se zeptal. A od té doby se to semnou táhne, ten zvuk, ten rytmus.

Až v dnešní internetové době, jsem se dozvěděl, že on vlastně hrál styl od George Formbyho, který tento styl pravděpodobně vymyslel a používal někdy v letech 1920. Proto se tomu všeobecně říká Formbyho styl.

Pro mnohé je to nepředstavitelné, ale já o tom neměl ani zdání.

Až před rokem mi brácha přinesl ukázat 5strunné banjo, které si postavil a heuréka, já povídám ty brďo, proč mi nepostavíš ukulele? No a bylo to. Po X letech jsem se dočkal vlastního ukulele. Doma jsem měl takovou starou, raněnou kytaru, s ulomeným krkem. Slovo dalo slovo a k svátku, círka za 2měsíce, byl miláček Mé Ukulele na světě. Po naladění a brnknutí, ale to jsem už psal prve.