Fekálnické hry

Fekálnické hry 31.
Fekálnické hry

Podobné příspěvky

  • DEWIHO AFORISMY

    Tahal s sebou velký stan.
    Mysleli jsme, že kvůli pohodlí.
    Omyl!
    Byl majitelem cirkusu.
    _________________________

    Šel na operaci se žaludkem.
    Leželi mu v něm trampové.
    _________________________

    Říkali, že si zachoval tvář.
    To asi proto,že s námi nic neměl.
    _________________________

    Přesto že nosil pásek, usek si kšandu.
    _______________________________

    Byl milencem dálek.
    Za první plat si koupil dalekohled.
    _____________________________

    Na rukávě nosil domovenku,
    i když pokaždé spal pod jiným mostem.
    ________________________________

    Největším nepřítelem přírody

    je prý     člověk sám. Já myslím, že větším nepřítelem je – když
    je jich víc.
    __________________________________

    Byl to kovanej tramp.
    Při třetím vandru zrezivěl.
    ______________________

    Nikdy nerozdělával, ani nehasil oheň.
    Hasil jen žízeň a rozdělával řeči.
    _______________________________

    Řekl jsem volovi že je člověk – urazil se !                                                                                                          
    ____________________________________________________________

    Povídá mi kamarád: ,,Jó chlapče, štěstí nechodí po horách, ale po lidech“.
    Teď už je mi jasný, od čeho mám pořád špinavou košili!
    ____________________________________________________________

    Byl to chlapec malovanej.
    Před deštěm se musel schovávat.
    ____________________________________________________________

    K večeři vařila kytaru, z přílohou hvězdné oblohy
    ____________________________________________________________

    V zeleném nemusí být vždy oblečen tramp.
    M    ůže to být i paprika!
    _______________________________________________

    Není problém najít nějakou cestu. Horší je, najít vždy tu pravou!
    ________________________________________________________________

  • Dopis kamarádovi Bátožníkovi

    Je to dávno, moc dávno, co jsme na Berounku hleděli z té skály úmluvy,
    pod níž se řeka kroutí a ztrácí v modré dálavě.
    Kde nám vlasy větrem vlály a my na kytary hráli, ty staré trampské songy.
    Ty, já, Vlčák, Špacír i Zelený Jed a smáli se od kosti každé svojí blbosti.
    Dnes nám léty zšedl vlas a trochu ochraptěl i hlas,
    jsme prý moudřejší říká čas, i někteří lidé kolem nás.
    Velký vůz jede po obloze dál tak vem to ďas!
    Co je to moudrost?
    Stáří?
    My nejsme staří !
    Přátelství jak vokály nám ladí,
    jako tenkrát nad tou ,,Starou řekou“ kde jsme spolu stáli,na trampy si hráli a romantika byla v nás.
    Kde jehličí vonělo jak purpura o Vánocích při studených dlouhých nocích a mech pod nohama nadnášel v letním vánku, když od červánků zahořel oheň v nás.
    Teď má traperská čepice visí na skobě jak v zoo opice a ty svou hučku odhodil jsi v dál.
    Na peronu, kde jsi tenkrát s rancem stál a vandrům sbohem dal,žádné vlaky dávno nestaví.
    Jenom noční motýli, alespoň na chvíli, přináší ti do snů těch vzpomínek pár.
    Dopis končí. Co ještě říct?
    Život jde dál!
    Dewi