Soutěže a ceny

Soutěže a ceny 32.
Soutěže a ceny

Podobné příspěvky

Druhé překvapení

Druhé překvapení

To první překvapení byla ta po létech nalezená vlajka Tramp Boys.

Dnes bychom chtěli popsat to druhé překvapení, které přichystal kamarád Ďuzna!

Na loňských ,,Fekálnických hrách“, nám ukázal několik velkých knih, na jejichž deskách žlutě svítily nápisy 1969, 1970 atd. Byly to dvaačtyřicet let staré kroniky T.O. Tramp Boys, o kterých jsme neměli ani ,,páru“, které v ,,utajení“ psal kamarád Ďuzna, od roku 1969, kdy do Tramp Boys přestoupil ještě s několika kamarády z osady Sitting Bull.
První kapitola kroniky začíná nadpisem:

Poprvé s Dewim

Noví_Tramp_boys_na_Kačáku
Dědek,Šurry,Ajťa,Lepa,Dewi a Očko. Noví Tramp boys na Kačáku.
Začalo to jednoho květnového dne roku 1969, kdy nás šerif osady Tramp Boys Dewi pozval na společný vandr na Kačák. Byla to pro nás velká pocta, když člověk tak známý v trampských kruzích, projevil zájem o naší osadu.Nemohli jsme se dočkat dne, kdy jsme měli vyrazit!
Konečně sobota! Stojíme na křižovatce a čekáme příchod Dewiho. Je tu polovina naší osady Sitting Bull: Dědek(Wabi Joe), Lepa, Ďuzna, Šury, Ajťa a Očko. Po chvíli přichází Dewi. Jeho vzhled je přesně takový, jakého jsme si ho představovali! Opálený obličej s černýma jiskrnýma očima a s černým knírkem. Na hlavě červený ,, paragánský“ baret, z pod kterého vykukují černé vlnité vlasy. Oblečen je do zelené košile, batla a džínsů, zastrčených do vysokých kanadských bot. Na zádech se mu pohupuje ueska a banjo, u pasu nůž. Pozdravy,stisky rukou a za chvíli již šlapeme na Dědkův Mlýn.
První zastávku děláme na osadě Údolí mlhy, kde navštěvujeme populárního Pepíka Buřta Brauna a na Rujaně Mařenu. Opouštíme Kačák a vydáváme se na Podkozí, kde si v osadním ,,Kvelbu“Ttramp Boys necháváme bagáž. Scházíme do osady Údolí oddechu, kde nám šerif Dandy vypráví o historii osady. Večer jsme opět v ,,Kvelbu“, povídá se a zpívá. Když je zábava v nejlepším,vystupuje Dewi s návrhem, zda-li bychom se chtěli stát členy osady Tramp Boys? Potom odchází a nechává nás abychom se domluvili. Domluva netrvá dlouho. Ovlivněni zážitky dnešního dne a slávou osady Tramp Boys na trampském nebi jednohlasně souhlasíme s tím, aby osada Sitting Bull přešla pod osadu Tramp Boys! Vyvstává však otázka, co tomu řeknou ostatní hoši z osady, kteří zde nejsou? Nakonec sdělujeme Dewimu, svoje konečné rozhodnutí. Zda-li přejde do osady Tramp Boys celá naše osada slíbit nemůžeme, ale my zde přítomní jsme ochotní do T.O. Tramp Boys vstoupit a zda se tak rozhodnou i ostatní,oznámíme dodatečně!
Druhý den ještě pohovoříme s šerifem Ú.O. Dandym, na Lonne Staru navštívíme ,,trampskýho slavíka“ Oldu Vrtišku. Dewi mu něco napíše a namaluje do osadní kroniky a vydáváme se na zpáteční cestu do Kladna.
V nohách máme čtyřicet kilometrů, ale s vandrem jsme spokojeni!
Na_Hřebenkách_noví_Tramp_boys
Šurry,Lepa,Ďuzna,Dědek,Ajťa a Očko. Na Hřebenkách noví Tramp boys.
Po návratu do Kladna svoláváme všechny kluky z osady a seznamujeme je s Dewiho návrhem. Rozhodnutí je takové: Do osady Tramp Boys odchází – Ďuzna, Dědek, Lepa, Šury, Ajťa, Očko a Šňůrka.
V osadě Sitting Bull zůstávají – Jardočka, Bury, Juraj, Mili Bobr, Šťágr a Gento. Později přijímají do osady Kodrce, Kraťase, Eifela a Kljůšu.
Osada Sitting Bull existuje dál!
Zápis do ,,utajené“ kroniky, v roce 1969 spáchal kamarád Ďuzna, pozdější zástupce šerifa T.O. Tramp Boys
. Na Hřebenkách noví Tramp boys

DEWIHO FÓRY PŘI KYTAŘE

Potká tramp Kořínek trampa Bátožníka s monoklem pod okem. ,,Co se ti stalo kamaráde?“ ptá se starostlivě Kořínek. ,,ále, povídám co to támhle běží za vošklivýho psa a nevšim sem se že je to boxer.
_______________________________________________________________________
Tramp Forbes natahuje mezi dva stromy prádelní šňůru, zrovna když jde okolo jeho kamarád Špacír ,,Proč natahuješ v prosinci v lese šňůru na prádlo, když tady ani žádný nemáš?“ ptá se Špacír. Forbes se na něj udiveně podívá a povídá: ,,Abych měl po silvestru kde sušit hubu kamaráde!“
_______________________________________________________________________
Tramp Tom jde do nemocnice navštívit svého kamaráda trampa Kaňkuru. Před dveřmi pokoje stojí sud plzeňské dvanáctky a zdravotní sestra. ,,Pane Tome, teď vás ke kamarádovi nemohu pustit“, povídá sestra ,,budou mu dávat transfuzi“.
_______________________________________________________________________
Zelený Jed tluče na dveře mlýna na Ďědkase. Mlynář otevře vrata a zírá na urostlého chasníka. ,,Co si přejete pane trampe? A proč máte v podpaží špalek a v ruce sekyru?“ táže se pantáta mlynář. ,,Přišel jsem požádat o ruku vaší dcery“, odvětí Zelený Jed.
_______________________________________________________________________
Příjde Kaňkura znovu po týdnu k doktorovi. ,,Pane doktore, když jsem tady byl posledně, tak jste mě říkal, abych pil s mírou, že se to zlepší. Přestal jsem chlastat s Frantou, piju z Mírou a je mi čím dál hůř.
_______________________________________________________________________

JAK JSME HRÁLI

JAK JSME HRáLI VE ŽLOUKOVICKé HOSPODĚ
My jsme tam nehráli, my jsme tam ,,váleli.“ To bylo ještě v dobách, kdy v chatách nebyly televizory a lidé se bavili trochu jinak než dnes. A tak, když jsme jeli na náš ,,Kamenitý camp“, občas jsme v pátek večer, než jsme v noci odešli na camp, uspořádali v místní hospodě show. Jen tak, pro radost místním chatařům. A taky hostinského! Měl kšeft jako ,,řemen“. Když se v lokálu oběvila naše okrová basa, bylo to znamení, že se večer bude hrát. Již odpoledne v poloprázdné hospodě byly navržené židle a na stolech stály půllitry zvětralého piva, na znamení, že místa jsou již obsazena. Večer bylo nabyto! Ve výčepu, v lokále a někdy musel hostinský otevřít i sál. který byl často do poloviny zaplněn.
Tam jsme pravidelně prožívali hudební slávu. Sem chodila celá parta Tramp Boys, hudebně posilněná o některé výborné muzikanty z jiných skupin. Ne vždy hrála ve stejném složení. Hráli se tramské a country písně. O ty country byla tenkrát nouze a tak jsme doma seděli celé dny u rádia a pokud se nám to podařilo, každou novou písničku jsme zaznamenaly na magnetofon a potom jí nadřely. Když jsme tenkrát jako novinku prvně v této hospodě zahráli a zazpívali Jessé Jamesse, stáli lidé na stolech. Dnes jí zná každý kdo se jen trochu o tento žánr hudby zajímá. Ale tenkrát to byla novinka. Stalo se, že řidič autobusu Kladno – Žloukovice přišel si poslechnout naše hraní a spřáním abychom mu zahráli ,,Bednu od Whisky“ od Mikyho Ryvoly nám zaplatil metr piv.
Základní hudební sestava zústávala většinou stejná. Ďuzna hrál pravidelně kytaru spolu s Ajťou, někdy vypomáhal Tonda Maťko. Mandolinu proháněl Kotas, jinak též houslista, chceteli tedy fidler. Dewi hrál banjo, občas s ním Hliňák, později i Nudla. Na housle sklízel ovace nepřekonatelný Šuli a kontrabas, skvěle válel saxofonista a klarinetista Sexi, který hrál a hraje z různými kapelami a orchestry ( i na pohřbech na heligon ), který při hraní otáčel basu kolem osy za potlesku přítomných. Když jsme nějaký pátek nepřijeli, hostinský nám vynadal, že měl malej ,,kšeft“. Taková to byla zlatá doba country! doba
Dewi

Dewiho Betlém pro radost

Betlém vyrobil a namaloval Dewi.

Aby to bylo trochu veselejší nabrnkal  jsem Tichou noc na ukulele. (Pro samouky dodám noty a tablaturu.)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *