,,KAMENITÝ CAMP“ JEŠTĚ JEDNOU!

               ,,KAMENITÝ CAMP“ JEŠTĚ JEDNOU!

                                              Dewi

 Přesto, že o ,,Kamenitém campu“, na stránkách ,,Vandrtorny“ vyšla již řada článků a fotek, z ohlasů kamarádů se domnívám, že toto téma je stále zajímá.      A že mi snad nenakopou do zadku, když o tomto ,,campu“ napíši ještě pár řádků a  přiložím několik dosud nepublikovaných dnes již historických fotek z Ďuznovy soukromé kroniky!

Dewi,Juraj,Očko,Zelený Jed a Hanka.

,Kamenitý camp“, sehrál velkou roli v utužení kamarádství hlavně mezi osadami Tramp Boys, Siting Bull a Šestáky. I když při každé větší akci na tomto ,,campu“ vlála na stožáru vlajka Tramp Boys, bylo to společné tábořiště všech tří osad! 

Na ,,camp“ se jezdilo v létě i v zimě za třeskutých mrazů, kdy nosní dírky přimrzaly k sobě a sliny v ústech se měnily v led!

Dosel_grog_Ďuznovi_je_zima
Dosel_grog_Ďuznovi_je_zima

Zde se v roce 1968 prvně konaly populární ,,Fekálnické hry“, které se staly tradicí a díky kamarádovi Ďuznovi se konají do dnes. Zde byla prvně zazpívána skupinou Šestáci oslavná písnička ,,V Kamenitém campu“, kterou složil kamarád Toník Kajgr zvaný Pegy (Vandrtorna 18.1.2011), pozdější náměstek primátora města Kladna, který již není mezi námi.

Trampboys,Šestáci_a_Sittin_bull_Mařena z Rujany v Kamenitém_campu
Trampboys,Šestáci_a_Sittin_bull_Mařena z Rujany v Kamenitém_campu

Občasník ,,Hobo“, který vydávala T.O. Tramp Boys zde pořádal první potlach, zde byli do osad přijímáni noví kamarádi, zde se loučili při odchodech na ,,Velký zelený vandr.“ Zde se ,,Fekálnických her“ krom jiných, zúčastnila i známá ostravská osada Bílý Blizzard, v čele se šerifem Sidem. Sem jezdil trampský kmet, výborný kytarista a voleybalista Mařena z Rujany. Zde prožila kousek romantiky řada osad: Tramp Boys, Siting Bull, Šestáci, Bezejmená, Indiano, Dakota, Trapeři a řada dalších holek a kluků. Tady hrály skupiny Fechtýři, Močálové a Somráci s bratry ,, Kotasy,“ atd.

,,Kamenitý camp“, je jedním z nejpopulárnějších novodobých ,, campů“ v povodí ,,Staré řeky“ a bezesporu má své místo v historii kladenského trampingu!    

 

Podobné příspěvky

  • Komiks 0

    Jak jsme trampovali.
    Přední strana

  • JAK JSME NAHRÁVALI NA DRÁT

    Když někomu řeknete, že jste nahrávali písničky na drát, buď si pomyslí, že si zněho děláte legraci, nebo že jste magoři. Ale my nejsme magoři, ani si neděláme legraci. My jsme fakt nahrávali na drát! U trampa Kořínka doma. Vlčák, Špacír, Dewi a Zelený Jed vzali kytary a už to jelo.
    Teda, ono to zase tak moc nejelo, to je fakt. Ale tenkrát se nám to docela líbilo.
              Prostě jednou přiběhl Kořínek z naší osady, chlapec to vzrůstu velmi malého, ale nápadů velkých a radostně volal: ,,Klucí, klucí, mám doma ,,magneťák!“ Radost to byla převeliká a všeobecná, neboť v té době magnetofon téměř nikdo nevlastnil, pokud neměl tatínka ministrem nebo špičkovým zlodějem.
              Kořínek přinesl přístroj (za který by dnes od zběratele dostal slušný prachy), kde ho vzal je záhada. Drát se převíjel z jedné špulky na druhou a kupodivu, když jsme si pustili to naše zpívání tak jsme se tam slyšeli. Kvalita byla sice nevalná, ale měli jsme radost. Tak jsme nahrávali, na drát, až se ,,žhavil !
              Později jsme nahráli řadu písniček na kvalitnější magnetofony. Bohužel kvalita pásků byla tak špatná, že když jsem si je chtěl po letech poslechnout, ozvalo se jen nesrozumitelné huhňání. Škoda! Škoda né té kvality našeho zpěvu která za moc nestála, ale pro to, že tam byly zaznamenány hlasy kamarádů, které již nikdy neuslyším.
                                                                                                  Dewi

  • JAK JSME HRÁLI

    JAK JSME HRáLI VE ŽLOUKOVICKé HOSPODĚ
    My jsme tam nehráli, my jsme tam ,,váleli.“ To bylo ještě v dobách, kdy v chatách nebyly televizory a lidé se bavili trochu jinak než dnes. A tak, když jsme jeli na náš ,,Kamenitý camp“, občas jsme v pátek večer, než jsme v noci odešli na camp, uspořádali v místní hospodě show. Jen tak, pro radost místním chatařům. A taky hostinského! Měl kšeft jako ,,řemen“. Když se v lokálu oběvila naše okrová basa, bylo to znamení, že se večer bude hrát. Již odpoledne v poloprázdné hospodě byly navržené židle a na stolech stály půllitry zvětralého piva, na znamení, že místa jsou již obsazena. Večer bylo nabyto! Ve výčepu, v lokále a někdy musel hostinský otevřít i sál. který byl často do poloviny zaplněn.
    Tam jsme pravidelně prožívali hudební slávu. Sem chodila celá parta Tramp Boys, hudebně posilněná o některé výborné muzikanty z jiných skupin. Ne vždy hrála ve stejném složení. Hráli se tramské a country písně. O ty country byla tenkrát nouze a tak jsme doma seděli celé dny u rádia a pokud se nám to podařilo, každou novou písničku jsme zaznamenaly na magnetofon a potom jí nadřely. Když jsme tenkrát jako novinku prvně v této hospodě zahráli a zazpívali Jessé Jamesse, stáli lidé na stolech. Dnes jí zná každý kdo se jen trochu o tento žánr hudby zajímá. Ale tenkrát to byla novinka. Stalo se, že řidič autobusu Kladno – Žloukovice přišel si poslechnout naše hraní a spřáním abychom mu zahráli ,,Bednu od Whisky“ od Mikyho Ryvoly nám zaplatil metr piv.
    Základní hudební sestava zústávala většinou stejná. Ďuzna hrál pravidelně kytaru spolu s Ajťou, někdy vypomáhal Tonda Maťko. Mandolinu proháněl Kotas, jinak též houslista, chceteli tedy fidler. Dewi hrál banjo, občas s ním Hliňák, později i Nudla. Na housle sklízel ovace nepřekonatelný Šuli a kontrabas, skvěle válel saxofonista a klarinetista Sexi, který hrál a hraje z různými kapelami a orchestry ( i na pohřbech na heligon ), který při hraní otáčel basu kolem osy za potlesku přítomných. Když jsme nějaký pátek nepřijeli, hostinský nám vynadal, že měl malej ,,kšeft“. Taková to byla zlatá doba country! doba
    Dewi