Jak se našel Band.
Bylo nebylo, za první vlády Venci Klausů se v šenku u “ Černé Máry“, pro ty později, za Husáka narozené restaurace „Na Zelené“, občas scházeli různí lidé, ať muzikanti nebo i ti co to o sobě tvrdili, a společně muzicírovali od stolu a plných půllitrů v různých skupenstvích člověčenství i střízlivosti. Až tudlenc, na čarodějnice v roce 2006, se sešli pro obveselení dítek a buřtů chtivému doprovodu Děd, Jaryn, Vlčák a Chroust a jelikož jimi prováděná produkce měla příznivý ohlas, začal se tento spolek scházet častěji. Bohužel, vzhledem k zaneprázdnění basáka Ládi „Chrousta“ nebylo muzicírování a tím i přísun zlatavého moku pravidelný, čímž trpěl zbytek mužstva. V lednu roku 2007, myslím že na Vratislava, se s cela náhodou „Na Zelené“ při akci chlapů bývalé Poldovky sešel bendžista Děd s houslistou Čahounem, a co čert nechtěl, dorazil s kytarou i Jaryn. Stálý host šenku Míla „Vlčák“ byl metelesku blesku poslán pro mandolínu a už se hrálo. Dobrej večer to byl, a že prý jest-li chceme založit kapelu, že hned vyhlásí konkurs na název, neb jinak se do světových hudebních žebříčků nedá dostat. Na základě hlasování již notně nestřízlivých poradců byl z přehršle dobrých, blbých a nemožných titulů vybrán název
„Tři a půl Band“ s nejapnou narážkou na vzrůst našeho houslisty. Další hraní dobrý, ale bez bubnů a basy žádná armáda dlouho nevydrží a proto byl osloven kamarád Martin „Jizva“, zda by ty čtyři struny nechtěl za „Chrousta“ tahat on. Slovo dalo slovo a na čarodějnice dne 30.4.2008 zahrála a byla slyšet, i díky Zemanovým bedýnkám, nová kapela Tři a půl Band (pro numerology 3 a ½ Band) v sestavě Jaryn „Kuky“ Peltán – kytara, Míla „Vlčák“ Vlček – mandolína, Petr „Děda“ Holeček – banjo, Vlasta “ Čahoun“ Hanzlík – housle a Martin “ Jizva“ Zeman – basová kytara.
Jak šel čas, začala kapela jdoucí za slávou, hrát i mimo domovskou scénu „Na zelené“. Při hraní na různých akcích, od oslav narozenin až po svatby a zábavy, vznikl znenadání problém. Míla „Vlčák“ stále častěji hrál zády k obecenstvu či pod stolem a odmítal vylézt na podium. Nejprve jsme mysleli na utajení jeho hmatových stupnic a jiných fines, ale jeho neochota dát se všanc posluchačům lačnících po našem umění ostře kontrastovala s naprostou bezelstností a naivitou ostatních členů kapely, a tak, se slzou v oku, jsme se v únoru roku 2010 s „Vlčákem“ rozloučili. Na náš konkurz na mandolinistu se drze přihlásil kytarista Pavel Řepa až z daleké Prahy, ale vzhledem k dvěma kytarám v kapele hledání dalšího nástroje pokračovalo až do července 2010, kdy se k nám při hraní na FC Rozdělov nenápadně přidal, nyní již stalý člen kapely, Dan „Kouba“ Kouba – hráč na dobro.
Vzhledem k rozrůstajícímu se klubku drátů, kabelů, přepínačů, krabiček a zesilovačů byla ke spolupráci na ozvučení kapely přizvána Hana „Kelišová“ Hájková a pro potřeby obrazové a zvukové presentace Petr „Paňák“ Panenka.
Z důvodu rozdílnosti povah a oblíbenosti různých hudebních směrů, nenašla kapela do dnešních dnů svůj žánr, a tak produkuje směs traditionálů, old taimů i dřevního bluegrassu a před dětským publikem se nestydí za pecky z televizních pohádek. Hledání stylu došlo tak daleko, že ke spolupráci s kapelou byli vyzváni takový mistři, jako trumpeťák Jirka Chochola ( jooou, to byl dixík), který měl takovej fuk, že i přes tlumítko si „Čahoun“ pochvaloval jak konečně výtečně slyší co kapela hraje. Další přizvaní, kteří si s námi jako hosté zahrají dodnes, jsou Radim Davídek – mandolína střídající se s dalším mandolinistou Alešem Dadokem, nebo zaskakující Wabi Joe na kontrabas.
V roce 2010 byla kapela neznámými kamarády nominována do soutěže Kladenský Otík, kde se umístila na 26 místě z 92 zúčastněných, což je úspěch, který si prý ani nezasloužíme.
Výskyt kapely : Kladenské kluby a hospůdky a dále jižní Čechy, konkrétně „Na Zelené, Na Kárance, Zimní stadion, U Dvořáků, U Darka, U Červeného buku, Pastýřka, Na Půdě, FC Rozdělov, Country club Bajkal, Country Steak Haus a Písečná Smoleč,
takže ahoj, a těšíme se na Vás
Jak si to udělal, to vypadá fantasticky!