Píseň pokročilých penzistů
Píseň pokročilých penzistů
Napijme se vínka zvolna
než přejdeme na vodu.
Sešli jsme se spolu znova
ze studijních důvodů.
Zkoumáme a konstatujem,
ač je nám to nemilo –
za ty roky co se známe,
že se hodně změnilo.
Tomu vzali slepák, žlučník
a té zase dělohu,
další stůňou na ledviny,
pět jich pajdá na nohu.
Máme brýle – nejmíň dvoje,
z porcelánu protézu,
v uších vatu, v kyčlích nerez,
na zápěstí ortézu.
Nechceme už šperky, prachy,
nechceme už akcie,
potom bychom mřeli strachy,
že nás někdo zabije.
Přece jen už nejsme mladí,
přemáhá nás únava.
Když skleróza hodně řádí,
depka s námi zamává.
Přibyla nám kila, vrásky
a ubyly radosti.
Prořídly nám zuby, vlásky,
došlo už i na kosti.
Sedíme už doma klidně –
prostě jak kus pařezu.
Svaly měknou, páteř tuhne,
radši nikam nelezu.
V plících píská, v uších hučí
a občas pšouk uniká.
V kloubech vrže, v břiše kručí,
to je pěkná muzika.
Nebudeme si den kazit,
zvolejme jak jeden muž –
neztrácejte klid a humor,
Nezoufejte – bude hůř!
Víme dobře – nepomůže
naříkat a bědovat.
Ještě přece zbylo hodně
z čeho se lze radovat!
Ještě tu jsme, ještě žijem,
hřejem se na sluníčku.
S chutí jíme, s chutí pijem,
zpívejme si písničku!
Dobrý den, píseň je to náramná, jen ještě sehnat melodii. Nejlépe noty. Buďte tak laskavi a poraďte, prosím. Děkuji za jakoukoliv odpověď. Pavel Pichner – penzista