Vzpomínka na Paťara

Chtěl bych opět připomenout dobu před rokem 1989. Protože jsem nepatřil k těm šťastným fanouškům country music kteří měli nějaký „kanál“ na získávání nahrávek ze zahraničí, byl jsem vždycky nadšený když se něco objevilo ke koupi u nás. Tyhle nahrávky (tenkrát ještě výhradně na vinylových LP deskách) jsem potom poslouchal doslova až do jejich zničení. Takhle mi udělal radost Supraphon v roce 1977 licenční LP deskou „Kris Kristofferson“.

Kristoffer Kristofferson se narodil 22.června 1936 v Brownsville v Texasu. V době kdy chodil do školy, přestěhoval se s rodiči do Kalifornie a vysokou školu pak studoval na Oxfordské universitě v Anglii. Už ve škole byl velice aktivní na poli sportovním (úspěšný mimo jiné v boxu a v rugby) a také na poli literárním a hudebním. Psal povídky a skládal své první písně. Po ukončení studií se poprvé oženil, vstoupil po vzoru otce a dědečka do armády, absolvoval i proslulou „Ranger school“, stal se pilotem vrtulníku a byl odvelen do Německa. Dál psal vlastní písně a začal vystupovat v Německu v klubech. V roce 1965 ukončil službu v armádě a rodina se odstěhovala do Nashville, kde Kris vystřídal různá zaměstnání. Dělal znovu nějaký čas komerčního pilota vrtulníku a také vrátného ve studiu firmy Columbia records. V té době nabídl své písně Johnny Cashovi, který je ale nepoužil. Postupně si však některé Krisovy písně našly svou cestu ke zpěvákům country music a dostaly se i na desky. Začali je nahrávat umělci jako Jerry Lee Lewis, Dave Dudley, Ray Stevens, Roy Drusky a Roger Miller. Právě Roger Miller zaujal posluchače Kristoffersonovou písní „Me And Bobby McGee“ (u nás zpívá Pavel Bobek „Chvíle, kdy jsem byl s ní“).

Vypráví se historka, že Kristofferson tenkrát přiletěl bez ohlášení vrtulníkem na pozemek Johnny Cashe a přinesl mu nahrávky svých písní, mezi kterými byla i píseň „Sunday Morning Coming Down“ (známá opět od Pavla Bobka jako „Nedělní ráno“) kterou již nazpíval a vydal Ray Stevens. Tahle píseň prý Cashe zaujala natolik, že se rozhodl ji nazpívat, Kristoffersona navíc uvedl na podium a představil na akci „Newport Folk Festival“ a pomohl mu k vydání prvního alba (1970), ke kterému napsal na obal průvodní text.

Tak začala velice bohatá kariéra Krise Kristoffersona. Píseň „Me And Bobby McGee“ se stala v podání Janis Joplin hitem číslo 1 v USA, „Sunday Morning Coming Down“ v podání Johnnyho Cashe byla také velmi úspěšná a dalším hitem se stala píseň „Help Me Make It Trough The Night“ (jistě známe všichni jako „Sundej z hodin závaží“ v podání Michala Tučného) v nahrávce Sammi Smithové.

Kristoffersonovo první manželství se ale rozpadlo, nějaký čas žil s Janis Joplin, potom také s Barbrou Streisandovou a v roce 1973 se oženil se zpěvačkou Ritou Coolidge. Věnovali se dále oba svým vlastním projektům ale navíc vydali dvě alba spolu. Zkusili to také před kamerou, hráli ve filmech, oba se například objevili ve slavném snímku „Pat Garret and Billy the Kid“ (1973). Kris Kristofferson tady našel další obrovské pole působnosti, hrál již celkem asi v devadesáti filmech.

Dalším mezníkem bylo Krisovo partnerství s Willie Nelsonem a následně projekt „The Highwayman“, kde spojili své síly Johnny Cash, Willie Nelson, Kris Kristofferson a Waylon Jennings. Vydali LP desku, později další dvě a s koncertním programem objeli svět. Tato formace, nazývaná „country superskupina“ byla aktivní v letech 1985 – 1995.

Kris Kristofferson je potřetí ženatý a má celkem osm dětí. Z prvního manželství má syna a dceru, syn se jmenuje Kris Kristofferson. S Ritou Coolidge má syna a se svojí třetí ženou, Lisou Meyersovou, mají čtyři syny a dceru. Jednomu z těchto čtyř synů dali jméno Johnny Cash Kristofferson.

Kris Kristofferson vydal celkem 25 sólových desek, tu zatím poslední připravuje na letošní rok, bude mít název „Please Don´t Tell Me How The Story Ends!“. Kris Koncertuje po celém světě. Svým fanouškům se představil i v Praze, bylo to poprvé (a doufejme, že ne naposled) a koncertoval v Kongresovém centru dne 8.3.2007. Letos, v období od 7.července do 18.srpna potěší své evropské fanoušky koncerty ve Švédsku, Norsku, Dánsku, Německu (Tuttlingen, Mnichov, Norimberk), Rakousku (Villach) Anglii, Skotsku a Irsku.

Další informace můžete najít na stránkách www.kriskristofferson.com, odkud je také použitá fotografie.

Přidali jsme krásné, nové fotky.Od kamarádů z T.O.Piráti.

Ahoj,
díky za článek na stránkách Vandrtorna, je perfektní, dozvěděl jsem se spoustu nových zajímavých věcí (a doufám, že to ještě nekončí, že se třeba někdo další ozve s informacemi !?). Ten původní kemp u řeky znám také, je to pěkné místo ale když bylo naproti rekreační středisko POLDI (později Hotel MICI) tak to bylo myslím moc „na očích“, příliš blízko civilizace. Prohrabal jsem doma co se dalo a našel pár fotek z výročního ohně naší osady (15 let) který jsme si udělali v Kamenitém campu, bylo to v srpnu 1987. Posílám Ti je v příloze. Já nejsem na žádné z nich protože jsem to všechno fotil. Až se dostanu do Žloukovic a budu tam mít čas na hledání, věřím že o Kamenitém campu ještě něco objevím. Na jedné fotce jsou vidět dvě malované placky, tu co visí vlevo jsme tam tenkrát nechali ale myslím že hned při naší příští návštěvě už tam bohužel nebyla. Třeba dodnes zdobí některou chatu v okolí, kdo ví.
Ahoj
Pavel

P.S. Pošlu ještě nějaká „PF“ a zvadla co jsem doma našel.

Pro celou trampskou veřejnost, prostě Pedrák.

Je tomu již neuvěřitelných 18 let, kdy odešel na věčný vandr.

Přesto mi pokaždé při vzpomínce na tohohle kamaráda napadne.

Jak s těmi kraťounkými prsty může tak nádherně basovat,(a to na normální kytaru). Asi je to dáno tím, že mám zafixováno, každý muzikant musí mít dlouhé a štíhlé prsty. U Pedráka to neplatilo, a nic mu nebránilo, aby dodal svými charakteristickými basy, neopakovatelný punc Hobousárnám, a tím se i nesmazatelně zapsal do dějin naší hudby.

Záměrně neříkám, kterého žánru, protože pořád to jsou „JEN“ Hobousárny.

Kdo chce, může si dnes vzpomenout na toho hodného a skromného kamaráda.

A říci: Ahoj Pedráku.

Na to „ON“ to slyšel.

Dnes, by oslavil své 59. narozeniny,vynikající zpěvák a skladatel Jiří Schelinger .

Přes svůj krátký život se stal legendou československého bigbítu. Jeho zpěv je dodnes jedním z nejcharakterističtějších v naší rockové historii, Jirkovi hity jsou stále velmi populární.

Jeho nejznámější písničky jsou: Což takhle dát si špenát, Holubí dům, Jabloňový list, Jahody mražený, árie prérie, Šípková Růženka, Perpetum mobile.

Dnes slaví své narozeniny ve slunné Kalifornii, kamarád, kovář,
tramp a muzikant,

František „Béda“ Trousil.

Tímto mu gratulujeme a přejeme mnoho úspěchů v jeho kovařině a hlavně hodně krásného hraní

s kamarády.

Dědek a Jardočka.