• Ahoj. Pozvánka:

    Pro všechny,kdo se mnou chtějí zavzpomínat na Fandu.
    Flažolet
    Přijďte si zazpívat,nebo posedět 19.1.2010 od 18 hodin do Dřeváku…
    P.S. Nástroje sebou.
    Díky za účast!
    Jitka

  • Zdeněk Velíšek (Paťar).

    Tento drobný človíček, muzikant, tremp a velký milovník naší řeky Berounky nás 26.12.2009 navždy opustil. Jeho písnička kterou složil jako voják někdy kolem roku1954 právě o milované Berounce tu ale zůstala a já myslím že ještě dlouho zůstane. Připomeňme si tedy alespoň její krásný text.
    Zděndo – Paťare – kamaráde nezapomeneme.
    Berounka.
    V údolí kde Berounka se valí
    slyšet je z dáli, trempířú hlas.
    K potlachu se trempi sjelisvé písně pěli, svojí osadě zas.
    Starý totem se na nás smutně díval
    když jsem si tu píseň tak rád zpíval.
    Je to znát, časy se mění
    osada upadá v zapomnění.
    Ref.
    Berounko má tys jediná
    já zůstal sám a v srdci bolest mám.
    Berounko má tys jediná
    já zůstal sám a teď jen vzpomínám.
    Odešli kamarádi s osady
    zanechali tu ohniště totem a podsady.
    Je to znát, časy se mění
    osada upadá v zapomnění.
    Mezihra……..
    Odešli kamarádi s osady
    Zanechali tu ohniště totem a podsady.
    Je to znát, časy se mění
    Osada upadá v zapomnění.

  • Píseň pokročilých penzistů

    Píseň pokročilých penzistů
    Napijme se vínka zvolna
    než přejdeme na vodu.
    Sešli jsme se spolu znova
    ze studijních důvodů.
    Zkoumáme a konstatujem,
    ač je nám to nemilo –
    za ty roky co se známe,
    že se hodně změnilo.
    Tomu vzali slepák, žlučník
    a té zase dělohu,
    další stůňou na ledviny,
    pět jich pajdá na nohu.
    Máme brýle – nejmíň dvoje,
    z porcelánu protézu,
    v uších vatu, v kyčlích nerez,
    na zápěstí ortézu.
    Nechceme už šperky, prachy,
    nechceme už akcie,
    potom bychom mřeli strachy,
    že nás někdo zabije.
    Přece jen už nejsme mladí,
    přemáhá nás únava.
    Když skleróza hodně řádí,
    depka s námi zamává.
    Přibyla nám kila, vrásky
    a ubyly radosti.
    Prořídly nám zuby, vlásky,
    došlo už i na kosti.
    Sedíme už doma klidně –
    prostě jak kus pařezu.
    Svaly měknou, páteř tuhne,
    radši nikam nelezu.
    V plících píská, v uších hučí
    a občas pšouk uniká.
    V kloubech vrže, v břiše kručí,
    to je pěkná muzika.
    Nebudeme si den kazit,
    zvolejme jak jeden muž –
    neztrácejte klid a humor,
    Nezoufejte – bude hůř!
    Víme dobře – nepomůže
    naříkat a bědovat.
    Ještě přece zbylo hodně
    z čeho se lze radovat!
    Ještě tu jsme, ještě žijem,
    hřejem se na sluníčku.
    S chutí jíme, s chutí pijem,
    zpívejme si písničku!

  • Chaloupka

    Jsou to historické fotky.
    Díky Tomovi!