Bukanýři

Máme radost! Že Vy máte radost!
Přišlo nám:
Přes kamaráda, jak jinak, jsem se dostala na tuhle stránku. Je prostě skvělá, hned jsem jí šoupla do oblíbených. A v Hitparádě jsem našla písničku, kterou děsně miluji „Bukanýři„. Tak si tam každý večer kliknu a hned se mi lepší usíná.
Díky a Ahoj.
Určitě budou mít velkou radost, kamarádi ze skupiny „T.Texas Jenčíka Band„, kteří tuto půvabnou písničku nahráli v místní osvěžovně „Chaloupka“. Jejich obrázky jsou v rubrice Chaloupka.
Bohužel se nám nepodařilo zjistit autora, abychom mu mohli vzdát hold.
S Bédovým pozdravem.
S Vandrtornou do celého světa.
Jardočka & WabiJoe

Podobné příspěvky

  • Jiří Schelinger 6.3. 2010

    Dnes, by oslavil své 59. narozeniny,vynikající zpěvák a skladatel Jiří Schelinger .
    Přes svůj krátký život se stal legendou československého bigbítu. Jeho zpěv je dodnes jedním z nejcharakterističtějších v naší rockové historii, Jirkovi hity jsou stále velmi populární.
    Jeho nejznámější písničky jsou: Což takhle dát si špenát, Holubí dům, Jabloňový list, Jahody mražený, árie prérie, Šípková Růženka, Perpetum mobile.
    Jirí Schelinger
  • Výlet do Ledečka 31.8. 2012

    V pátek 31.8. 2012 poslední prázdninový víkend byla pozvána skupina 3 & ½ Band,(Kuky kytara, Petr Holeček 5ka banjo, Míla Vlček mandolína, host Wabi Joe basa, do Ledečka nad Sázavou na rozlučkový večer, který se konal v hospodě „U nádraží“. I když se začátek, díky zdržení na Jižní spojce(jako vždy zácpa) trochu posunul, hrálo se a pilo až do ranních hodin.

    Druhý den se konala historická jízda“Posazavského Pacifiku“, který v Ledečku otáčel a hodinu stál, než odjel zpět, takže 3 & 1/2 Band zahrál i účastníkům jízdy“Posázavského Pacifiku).

    (Sdružení přátel hospody „U nádraží“)

  • Václav „Pahejl“ Mařík

    Dnes je tomu právě rok, kdy předčasně odešel do muzikantského nebe kamarád, muzikant, hráč na pětistrunné banjo a člen legendární skupiny P. A. Douši Venca „Pahejl“ Mařík.

    V osvěžovně

    P.A.Douši 1980 v osvěžovně
  • Nové!!!

    Diskuzní fóra.
    Zde si po přihlášení můžete nechávat své vzkazy a připomínky .
    Přihlášení: je jakékoliv jméno, pod kterým chcete být zveřejňován(a).
    Heslo jakékoli slovo(Je NEVEŘEJNé). Je dobré nepoužívat,jména a hesla mailu,kvůli spamu.
    Přihlášení je trvalé,ale po odhlášení se musí zadat znovu jméno a heslo, to vás zdržuje.
    Můžete zakládat témata a diskutovat.
    POZOR!!!
    Příspěvky do Vandrtorny,fotky,povídky a jiné posílejte na naši adresu,
    kterou vám rádi pošleme,na vámi zadanou emailovou adresu. Přes: zpráva autorovi.
    Přejeme dobrou zábavu.
    WabiJoe & Jardocka.
  • Eduard Ingriš

    Dnes je to 20 let, kdy odešel na poslední vandr, slavný a věčný tramp Eduard Ingriš.
    Je to jeden z našich, nejslavnějších rodáků o kterých se nesmělo mluvit.
    Eduard Ingriš (11. února 1905 Zlonice u Slaného – 12. ledna 1991 Reno, USA) byl český hudební skladatel, dirigent, cestovatel, filmový dokumentarista, kameraman a fotograf. Napsal šedesát operet, nejúspěšnější Rozmarné zrcadlo dosáhla 1600 repríz. Byl autorem mnoha písní, z nichž nejznámější je Teskně hučí Niagara (1931) a napsal hudbu k jedenácti filmům (např. k filmu The Gallant One). V roce 1947 odjel do Jižní Ameriky a po únoru 1948 se rozhodl, že se do vlasti už nevrátí. Usadil se v Peruánské Limě a stal se vyhledávaným fotografem a kameramanem. Oficiálně portrétoval peruánského prezidenta Manuela Pradu, vyhrával mezinárodní fotografické soutěže a jeho fotografie uveřejňovaly i tak významné časopisy, jako Time a Life. Ve vlastní produkci vyrobil tři celovečerní filmy. Spolupracoval s Ernestem Hemingwayem při natáčení filmové podoby jeho románu Stařec a moře, setkal se také se známými českými cestovateli Hanzelkou a Zikmundem. Ve svých 49 letech se seznámil s věhlasným norským etnologem Thorem Heyerdahlem a rozhodl se potvrdit jeho teorii o migraci původních obyvatel Peru do Polynésie. Po jednom neúspěšném pokusu na balsovém voru Kantuta I musela být posádka zachráněna americkou lodí. V roce 1959 plavbu úspěšně zopakoval na voru Kantuta II. V roce 1962 se z Peru přestěhoval do USA, kde se oženil a usadil v South Lake Tahoe. Jeho žena Nina, pocházela z Brna a s rodiči utekla z Československa již v květnu roku 1945. Její otec byl potomkem ruských kozáků a dobře věděl, co by ho od Rudé armády čekalo kdyby zůstal. Při jeho uplatnění v USA mu pomáhala i herečka českého původu Florence Marlyová a americký herec Grand Williams. V roce 1991 zemřel v nevadském Renu ve věku 86 let. Urna s jeho ostatky byla uložena v rodných Zlonicích. Byla to právě jeho žena paní Nina Ingrišová, která obrovský archív svého manžela věnovala po jeho smrti do České republiky. O převoz celé tuny Ingrišových písemností, notových náznamů, nahrávek, fotografií i filmů se v roce 2001 zasloužil Miroslav Zikmund. Jeho archiv zrevidoval v roce 2000 spolu s Petrem Horkým a Miroslavem Náplavou a poté bylo 1100 kg archiválií dopraveno do České republiky. Jeho unikátní fond byl zachráněn a nyní se nachází v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně, kde je fotografická část pozůstalosti digitalizována.
    Eduard Ingriš
  • Ivan „Parmazán“Suchel

    Dnes slaví své 55. Narozeniny Ivan „Parmazán“Suchel ve slunné Kalifornii.
    Gratulujeme, tak Ivane, Vše Nej.
    Dejte autogram