POWWOW 17. Ročník Kladno 24.3.2012

Jarda Hliňák je dnes už bohužel jen legenda kladenských trampů. Byl to vynikající kamarád, tramp, sportovec, muzikant, textař, všestranně nadaný umělec. Jeho umění jste měli možnost obdivovat třeba na akci,“Kladenské dvorky“ keramika.

Ale, hlavně byl organizátor mnoha různých akcí, kterých se také aktivně účastnil, jak je vidět na přiložené fotografii.

Tento nádherný Člověk právem patří do naší galerie, ale bohužel nemáme jeho datum narození

ani odchodu na věčný vandr.

Dnes je to právě 15 let, kdy odešel na vždy do Nebeského Baru, Wabi Jiří Ryvola.

Protože jsme se s ním roky znali, můžeme říci bez nadsázky, odešel KAMARáD!

Wabi během svého, velmi plodného uměleckého života, spolu s bratrem Miki Ryvolou, složili stovky písní, napsali stovky článků, povídek, vydávali časopis, psali básně a knihy.

V líhni Kladenského trampingu U Petříků, dali se skupinou Hoboes, vznik nové, krásné, moderní,

trampské písni, která ale z počátku, u starých trampů, nebyla příliš v oblibě. Byla to pro ně moderna s prvky jazzu a to bylo nepřípustné.

Již dlouhá léta, si bez písniček od Hoboes, nedovedeme představit trampské potlachy, či sleziny, staly se již klasikou české písně a právem patří, do Zlaté Pokladnice české hudby.

V naší rubrice sleziny,si můžete nasát atmosféru, v jaké tyto písně vznikaly a kdo u toho byl.

Je to celá řada kamarádů, kteří už nejsou a často se na ně zapomíná.

Jsou to fota, od jejich dlouholetého kamaráda a spoluhráče Františka Tichého, který je pro nás zachránil ve svém archivu.

Za to mu patří VELKý DíK!!!

Dovolili jsme si na závěr citovat Wabiho písničku, jako ukázku jeho uměleckého genia.

Vodjíždím a za sebou mám babí léto

vodjíždím a barvy sbírám do vočí

vodjíždím a vůbec nevím k čemu je to

vodjíždím a nikdo se nevotočí

Vodjíždím a nemám ani zdání

co je tam kam supí ten můj vlak

vodjíždím a mám jediný přání

vrátit se zas zpátky jak na jaře pták.

Závěrem lze říci.

Wabi. Tvůj vlak jistě dosupěl do pravého Trampského NEBE.

To, že se nikdo nevotočí!?

S námi si toto velmi smutné výročí, jistě připomenou, dovolíme si říci,

DESETITISíCE kamarádek, kamarádů a příznivců na CELéM SVĚTĚ.

Díky Wabi,NEZAPOMENEME !

Dnes je to právě rok,kdy nás opustil, tento fantastický člověk a muzikant.

Na jeho památku, bych chtěl zde zveřejnit jednu příhodu, kterou mám zapsánu hluboko v srdci.

Na jedné z našich výprav na hrad Okoř , jsme se setkali s panem Waldemarem Matuškou.

Nikdo si nedovede představit, ty mladý kluky, kterými jsme v tu dobu, byli my.(12-13 let).

Otevřené huby, vyvalené oči a jak jinak, když potkáte svého skoro Boha.

Pan Matuška tam hrál s jakýmisi trampi, tak očumujeme a najednou kamarád Luďek povídá,

řekneme si o Canc.

Jdeme za NíM, „pane Matuška, cacnete nám do cancáku“.

Teď přišel šok, že jsme si málem cinkli do trenek. On odpověděl,“Já jsem Walda“ a podával nám ruku. Potom cancnul,“Luďkovi Walda“, bohužel nevíme,kde ten cancák skončil,Luděk zemřel před 6ti lety.

No něco neskutečného od takové celebrity, za jakou jsme ho považovali.

Potom jsme se dočetli v novinách, jaké se pořádají orgie, na Okoři, u paní Hermanové ve mlejně.

My jsme samozřejmě věděli, že to není pravda, Walda byl srdcem tramp a to se tehdy nesmělo.

Pak se dočtete, proč si zničil karieru, že začal zpívat se skupinou KTO, proč tito radílkové,

neporadí třeba paní Peckové, že by jí seděl, třeba Hip-hop.

Já jsem bral Waldu, jako muzikanta, člověka a trampa.

Tím pro mě zůstane a na vždy!

Díky Waldo!

Konečně jsme sehnali fotky Vladimíra“ Supa“ Kroba.

Velké trampské OSOBNOSTI a legendy na Berounce.

Dostali jsme krásné fotky od kamaráda Čoudy, myslíme, původně z osady Happy Boys.

Dnes Supáci?

Jsou to ryze amatérské snímky, tak se je pokusíme trochu upravit a zveřejňovat.

Bohužel jsou nalepené v albu, tak jsme je museli vystřihovat a jsou některé, jakoby částečně překryté.

Obrázky jsou v Památečních:Supáci

Nicméně stojí za prohlédnutí.

Wabi Joe a Jardočka.

Tady je fotka z Oregonu.

Ja tam tri dni vyucoval spravne kovani na bucharu.

Nicmene,jsem velice prijemne prekvapenej jak se velice dobre

starate o tu vasi Vandrtornu. Skoro kazdej den tam najdu neco noveho.

Stalo se mi to uz navykem,kazdy rano kdyz pridu do prace, jdu hned

na internet a kontroluju ten vas blog.

Je skoda ze se lidi u vas jeste nenaucili reagovat na ty clanky.

Vetsinou tam psal Parmazan.

Mimochodem tady se mu ted rika Mimon,

protoze je jak se rika vecinou mimo.

S Vandrtornou do celeho sveta!

Cau. Beda.