|

TRAMPKOLONA ALKAZAR

Název Osady: TRAMPKOLONA ALKAZAR
____________________________________________________________
Datum a místo vzniku: 5.června 1963, kemp RUDA
Zakládající členové: Udata, Davy, Franki, Kolja, Robin.
Pozdější členové : Vlasta, Čigan, Slim, Tony, Icar, Drákula, Sorry,Standa,Vendula,Libka.
________________________________________________________________________
Osadní umělci: Franki-banjo, Robin-kytara a práce s kůží,  Vlasta-mandolina, Čigan-banjo
a práce s dřevem, Slim-kytara a basa, Kolja-kytara.
Zpočátku jsme jezdili na Rudu, nebo na T.O. Modrá zátoka – Žerotín, později jsme jezdili hlavně na sever. Fara,Ranč 7D, pomáhali jsme opravovat hrádek Helfenburk u Úštěka.
V roce 1971 jsme koupili mlejn u Jesenice a začalo jiné období. Jezdila tam spousta kamarádů a byly to nádherné časy.
Jenže po čase začali „odcházet“ kamarádi. První zemřel Udata,postupně pak Icar,Robin,Davy,Kolja.
Mlejn začal pustnout a hroutit se,nakonec jsme „zříceninu“ prodali.
Stále se vídáme , ale jen zřídka a asi ve třech.
Ahoj, Jirka Slim Frýdl.
Další Fotky jsou „U Petříků“
Vlajka

Podobné příspěvky

  • Zděnek Paťar Velíšek 15.6.2013

    Dnes by oslavil své 80. narozeniny, velký milovník Berounky, Zděnek Paťar Velíšek , kamarád, muzikant, skladatel a jeden ze zakladatelů osady, „Stříbrné údolí„.

    Kdo jste ho znali, věnujte mu malou vzpomínku.

  • BEZEJMENÁ

    Z Dewiho archivu

    BEZEJMENá

    V roce 1972 několik kamarádů začalo jezdit na tramp do okolí Kladna. Byli to: Radovan Kavka zvaný Kendy, Ivana Kavková, Jiří Hošek (Gaston), Václav Dundr, Jiří Bartoš (Jimmi) a Miloš Kolář (Gosudar). Často jezdili do Kokořínského údolí na osadu ,,Bílé skály“, do lesů v okolí Řevníčova a postupně po celých Čechách.
    Protože v partě byli tři kytaristé a všichni ostatní dobří zpěváci, byli všude vítáni jako nositelé dobré nálady. Nějaký čas byli členy pěvecké části kladenské osady ,,Sever“. V té době vystupovali na večerech této osady ,,U Konvalinků“ a ,,U Kozlů“ a zúčastnili se křtu chaty ,,Margarety“ na Berounce.
    V roce 1965 založili vlastní osadu ,,Bezejmená“, s domovským campem na Rudě, kde pořádali slavné potlachy za účasti osad z Čech a Moravy. To již byli členy osady i Vladimír Pešata (Long), Karel Strnad, Vlasta Strnadová, Věra Kolářová (Ztracenka) a přestali jezdit Václav Dundr a Jiří Hošek (Gaston).
    Postupně s touto osadou začaly jezdit i někteří kamarádi z jiných kladenských osad a všichni se scházeli na pravidelných slezinách ,,U Studničků“ a později ,,na konečné“ ve Vrapicích.
    Pěvecký soubor trampské osady ,,Bezejmená“ zpíval tradiční trampskou píseň a měl i několik vlastních písní, které stvořil kamarád Pešata (Long).
    Osada ,,Bezejmená“ úspěšně zpívala v Brně, Sokolově, Teplicích, Jižních Čechách a samozřejmě v okolí Kladna.
    Hrála a zpívala ve složení: Radomír Kavka (Kendy) – kytara
    Vladimír Pešata (Long) – kytara, mandolína
    Věra Kolářová (Ztracenka) – zpěv
    Karel Strnad – zpěv
    Ivana Kavková – zpěv Bezejmená
    V roce 1966 přichází do souboru Ivan Kšír, který hraje na 12 th kytaru a tenorové banjo.
    ,,Když nad kaňonem vyšla hvězda“, ,,Častokrát toužebně zírám“, ,,Bílé kánoe“, ,,Koleje jsou krásný“ byly nejúspěšnější písně repertoáru.
    V pozdějších létech se ještě skupina sešla ve složení:
    Radovan Kavka (Kendy) – kytara
    Ivan Kšír – 12 th kytara
    Antonín Kaigr (Pegy) – kytara
    Karel Strnad – zpěv
    Jiří Sixta (Ajbich) – banjo
  • 79. narozeniny Zdeňka Paťara Velíška

    Stříbrné Údolí 2
    Dnes u příležitosti nedožitých 79. narozenin Zdeňka Paťara Velíška zveřejňujeme jeho výpověď o vzniku a životě na trampské osadě Stříbrné Údolí 2.
    Kde se na Staré řece něco dělo, tam jsme samozřejmé nemohli chybět. Nechali jsme si udělat domovenky, osady nás začaly zvát na své potlachy.
    V roce 1959 se nám vrátil do osady Míra Žák, výborný hráč na mandolínu, kterého zavřeli za politické delikty. Tak do naší osady přišel poslední člen.
    V té době jsme hodně jezdili na T.O. Kamarád Choceň.
    T.O.Kamarád 1961
    T.O.Kamarád 1961
    T. O. Sovy Praha, T.O. Údolí hříchů, na Okoř, Bílý Obláček Česká Třebová, Krkanku,to je nejkrásnější úsek Chrudimky, na Nežárku, Sázavu, do Ledečka a samozřejmě na Kačák, kde je spousta osad. T.S. Samotář Ota Kučera, Rujana, Údolí oddechu, Lone Star, Udolí děsu a tak to šlo po celá léta dál.
    Potom však nastaly rodinné záležitosti a my se začali pomalu, ale jisté rozcházet. Já se však z rodinné krize vzpamatoval brzy a počal stavět chatu v údolí Berounky a kluci se opět dali do kupy a pomáhali, jak mohli. Rukou společnou jsme tak postavili osadní chatu, i když byla moje vlastní. Tam jsme pak začali opět jezdit až do doby, kdy jeden z kamarádů odešel na Šumavu – Mirek – Žid zemřel na následky vězení a tak jsem zůstal sám pouze se svou ženou a dcerou a s kamarádem Jardou, který má chatu nade mnou.
    Na Šumavě vznikly nové osady, které nás často zvou na svoje akce. T.O. Blanice, T.O. Vápený kaňon -Pazour, T.O. Čikleros, Č.B. Smolaři.
    Na Kladensku, pak T.O. Návrat, T.O. Staří vlci, T.O. Špatňáci, T.O. Albatros, T.O. Věrný tulák atd.
    Jezdíme i na Ostravsko na T.O. Luňák Opava.
    I když v dnešní době nejsme takoví, jak jsme bývali, tak si stejně rádi zajedeme mezi dobré a upřímné kamarády a držíme se zásady, o které se zpívá v jedné písni… „Kdo to nezná, ten to nepochopí“.
    Co já a moje osada považujeme za životní krédo? Je mít upřímné a dobré kamarády a žít životem takovým, který jsme si zvolili. Vše, co máme, o to se rádi rozdělíme s poctivým a upřímným kamarádem. Tak žijeme a chceme tak i dožít.
    Závěrem této zpovědi o naší osadě, Vám Všem, poctivým kamarádům, kteří tyto řádky budou číst, přeji stale modrou oblohu a suchou stezku za poznáním naší tak krásné země.
    Berounko, milenko v závoji bílém, v údolí milém stulená, k Tobě se vracím, když náruč je prázdná i když jsi pro mě vzdálená. Když slunce pozlatí vlnky Tvé, snad mě na březích svých nalezne. Berounko, milenko v závoji bílém, v údolí milém, které znám, zůstal jsem opuštěn ve světě širém, své srdce i lásku Ti dám.
    Šerif osady Stříbrné údolí Zdeněk Velíšek – Paťár