Podobné příspěvky

Milan „Chroust“ Svoboda

Seton, Milan „Chroust“ Svoboda dnes zemřel
Zpráva Dnes 28.12.2013 nás bohužel navždy opustil kamarád, muzikant a skvělý člověk Milan „Chroust“ Svoboda.

Míla.

Doplnění k ,,KDO NA NICH JE!“

K ČLÁNKU PUBLIKOVANÉMU NA VANDRTORNĚ 25.11.2011

POD NÁZVEM ,,KDO NA NICH JE!“

Rujana-Kdo na nich je?

 Šlo o dvě dobové fotografie z tradičního ,,Blechova memoriálu“ pořádaného osadou Rujana v roce 1935, které článek doprovázejí.

Mylně jsme se domnívali, že jde o snímky mužstva pořádající osady. Pátral i šerif Rujany, ale marně!

V článku jsem požádal čtenáře Vandrtorny, zda některý z dosud žijících pamětníků, či rodinných příslušníků, by nemohl podat bližší informaci.

Téměř po dvou letech, se ozval kamarád Fido ( Michálek ) ze skupiny ,,Padouši“, za což mu děkuji!

Píše: Ahoj Dewi! Na té fotce s vlajkou Rujany, první zprava je můj otec Rudla Michálek a to družstvo by mělo být JPT Hnidousy ( Jednota Proletářské Tělovýchovy ). Na zadní straně  fotky  ( přečetl jsem lupou ) je napsáno: Upomínka na Blechův memoriál 9.-10. VI. 35. u Ďedkova mlýna, za účasti 14 družstev. Dobyta III.cena.

A nakonec poznámka: Starý tramp Rudla Michálek, otec Fida a kamarád ,,Paťara Velíška, Žáka, Nešvery atd. byl dlouholetým členem T.O. Stříbrné údolí na ,,Staré řece.“

                                                                                                                   Dewi  

 

 

      

79. narozeniny Zdeňka Paťara Velíška

Stříbrné Údolí 2
Dnes u příležitosti nedožitých 79. narozenin Zdeňka Paťara Velíška zveřejňujeme jeho výpověď o vzniku a životě na trampské osadě Stříbrné Údolí 2.
Kde se na Staré řece něco dělo, tam jsme samozřejmé nemohli chybět. Nechali jsme si udělat domovenky, osady nás začaly zvát na své potlachy.
V roce 1959 se nám vrátil do osady Míra Žák, výborný hráč na mandolínu, kterého zavřeli za politické delikty. Tak do naší osady přišel poslední člen.
V té době jsme hodně jezdili na T.O. Kamarád Choceň.
T.O.Kamarád 1961
T.O.Kamarád 1961
T. O. Sovy Praha, T.O. Údolí hříchů, na Okoř, Bílý Obláček Česká Třebová, Krkanku,to je nejkrásnější úsek Chrudimky, na Nežárku, Sázavu, do Ledečka a samozřejmě na Kačák, kde je spousta osad. T.S. Samotář Ota Kučera, Rujana, Údolí oddechu, Lone Star, Udolí děsu a tak to šlo po celá léta dál.
Potom však nastaly rodinné záležitosti a my se začali pomalu, ale jisté rozcházet. Já se však z rodinné krize vzpamatoval brzy a počal stavět chatu v údolí Berounky a kluci se opět dali do kupy a pomáhali, jak mohli. Rukou společnou jsme tak postavili osadní chatu, i když byla moje vlastní. Tam jsme pak začali opět jezdit až do doby, kdy jeden z kamarádů odešel na Šumavu – Mirek – Žid zemřel na následky vězení a tak jsem zůstal sám pouze se svou ženou a dcerou a s kamarádem Jardou, který má chatu nade mnou.
Na Šumavě vznikly nové osady, které nás často zvou na svoje akce. T.O. Blanice, T.O. Vápený kaňon -Pazour, T.O. Čikleros, Č.B. Smolaři.
Na Kladensku, pak T.O. Návrat, T.O. Staří vlci, T.O. Špatňáci, T.O. Albatros, T.O. Věrný tulák atd.
Jezdíme i na Ostravsko na T.O. Luňák Opava.
I když v dnešní době nejsme takoví, jak jsme bývali, tak si stejně rádi zajedeme mezi dobré a upřímné kamarády a držíme se zásady, o které se zpívá v jedné písni… „Kdo to nezná, ten to nepochopí“.
Co já a moje osada považujeme za životní krédo? Je mít upřímné a dobré kamarády a žít životem takovým, který jsme si zvolili. Vše, co máme, o to se rádi rozdělíme s poctivým a upřímným kamarádem. Tak žijeme a chceme tak i dožít.
Závěrem této zpovědi o naší osadě, Vám Všem, poctivým kamarádům, kteří tyto řádky budou číst, přeji stale modrou oblohu a suchou stezku za poznáním naší tak krásné země.
Berounko, milenko v závoji bílém, v údolí milém stulená, k Tobě se vracím, když náruč je prázdná i když jsi pro mě vzdálená. Když slunce pozlatí vlnky Tvé, snad mě na březích svých nalezne. Berounko, milenko v závoji bílém, v údolí milém, které znám, zůstal jsem opuštěn ve světě širém, své srdce i lásku Ti dám.
Šerif osady Stříbrné údolí Zdeněk Velíšek – Paťár

T.O. Indiano

Velmi zajímavé fotky jsme dostali do naší galerie od Toma. Na většině je zobrazen dnes již nežijící šerif T.O. Indiáno Patrik.

To mi připomnělo epizodu, kterou nám kdosi vyprávěl na potlachu  „T.O Zlaté Lilie“, na Doksích u Kladna.

Když Patrik šel prvně z Kladna pěšky na Sýkořici, tak v Bělči se mu zdálo, že už jde dlouho, tak když uviděl přes plot, (při jeho přes dva metry vysoké postavě to nebyl problém) nějakou domorodkyni na zahradě. Slušně pozdravil a otázal se: „Prosím kudy na Sýkořici“, ona dobrá žena odpověděl, „pořád po téhle silnici“, on „a jak je to ještě daleko“? Ona se na něho podívala, a když viděla, že kouká přes plot, bezelstně odpověděla. „Jó, vy jste tady na koni, tak to tam budete hned“!

Fotky jsou historické, tak kvalita nic moc. Důležité je, že jsou dalším dílkem do skládačky kladenského trampingu, kterou se tu snažíme vytvořit. Jsou to fotografie z různých akcí, tak se tam objevují i tváře kamarádek a kamarádů z jiných osad, jak už to tehdy bylo mezi trampy zvykem. Možná, že se nějaký pamětník upamatuje a dá nám vědět, co to bylo za akce a kdo se jich účastnil. Za případné popisky  k fotografiím. Děkujeme!

Fota jsou zde: http://vandrtorna.galerie.cz/6040705-t-o-indiano#

.

 


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.