Galerie

Díky Vaškovi Polákovi se k nám dostaly skutečně unikátní fotografie.
František Houžka a Vašek
Další fotky jsou v rubrice památeční.

Podobné příspěvky

  • Karel Kryl 12.4. 2010

    Dnes by také oslavil své 66. narozeniny vynikající básník s kytarou Karel Kryl.
    Jeho básně a písničky není třeba představovat.
    Není však bez zajímavosti, že studoval na stejné keramické škole, jako o dva roky starší Miki Ryvola.
    Karel Kryl byl velký vyznavač trampingu a vždycky se k němu hlásil. Jak sám říkal, tak díky trampům začal hrát na kytaru a skládat písničky.
    Jeho docela první písnička se jmenovala ,“Potkal jsem svou tchýni na mostě v Bechyni“ a tvrdil, že to byla jeho nejgeniálnější píseň, kterou kdy složil.
    Potom se začal toulat „se svou Holkou“ – Kytarou Monikou, po českých klubech,
    pořádal například „Country and Ostern music“, kde se začal svěřovat se svými trápeními a pocity.
    Tam také vznikaly písně, jako Pieta, Smutné ráno, Bratříček a mnoho jeho dalších, dnes už LIDOVEK.
    Tento český rebel a trubadúr se zapsal do dějin a srdcí mnoha lidí, proto si učitě zaslouží,
    toto malé zavzpomínání.
    Karel Kryl

  • Jarda Hliňák

    Dnes 25.7. 2012 si připomínáme nedožité 70. narozeniny Trampa s velkým T, kamaráda,všestranného umělce, muzikanta, organizátora mnoha vydařených akcí, (jako Voroplavba,Trampská opera, Rodea a mnoha dalších).

    Jarda Hliňák

    Jardo Hliňák
    Malý postavou, ale velký činy, umem a vynalézavostí.
    Kdo jej znali, vzpomenou si jistě na celou řadu jeho dalších vydařených akcí.
    Nezapomeneme!
    Wabi Joe a Jardočka.

  • Poslední Lokálka

    Poslední lokálka
    To je pravděpodobně poslední lokálka, kterou jsme jeli z čundru ve Žloukovících 1973. Potom je zrušili. Je to trasa Beroun- Rakovník.
    Vepředu je Dědek, Kraťas, Mirka a já zády.

  • Strejda Ignác

    Protože loni slavila skupina Močálové 40let od založení a zanedlouho by i on oslavil své 60té narozeniny.
    Chtěl bych vzpomenout na jednoho vynikajícího muzikanta a kamaráda.
    Jeho vytáhlou postavu v šedavých tesilkách, modré silonové bundičce a neodmyslitelným houslovým futrálem v podpaždí.
    Tak jste ho mohli potkat v ulicích Kladna, Motyčína, nebo Hnidous.
    Tak to byl Míra Ježek ale, pro všechny známé, prostě …,
    IGNáC.
    Objevil se z čista jasna, jako by si oskočil z nějaké nahrávky přímo Made in Nashville. Zazářil jako létavice, která se ukáže jednou za sto let.
    Svůj talent získal patrně od Boha, avšak osud mu vyměřil, jen velmi krátkou nit života. A přesto se nezapomenutelně zapsal do srdcí všech, kdo stáli u zrodu kladenského bluegrassu.
    Jsem přesvědčen, a kdo jste ho znal, to jistě potvrdí a vůbec nepřeháním, že ve hře na housle, NEMĚL v 70tých letech v Československu konkurenci. Co se bluegrassu týče.
    Proto je škoda, že ta jeho sóla na housle, dozněla tak záhy.
    Vy co jste ho znali, věnujte prosím tichou vzpomínku na toho který, nám rozdával radost svojí hrou na housle a osobitým humorem, který nás všechny dokázal vždycky rozesmát.
    Strejda Ignác ,
    byli jsme na portě, tehdy ještě byla v Ústí 197?.
    Jedna uznávaná houslistka (do dnes, pozn.autora), jak se to dělá, v zákulisí pilovala sólo před vystoupením. No mordovala se s tím chuděra. Strejda Ignác na ní koukal, pak šel k ní a na svoje housle vystřihl parádní sólo, které určitě, ještě neslyšela. Dohrál, dal housle podpaždí a se slovy,“Takhle to máš hrát, ty selko“, odešel zase na své místo, čekat na své vystoupení.
    Možná, že to vyznělo jako nabubřelost z jeho strany, ale opak je pravdou. Ignuška byl skromný
    a hodný kluk, ale jak sám říkal,“ profesionál by měl umět aspoň to málo co já“. A on nebyl profik, makal normálně v Poldovce, jako dělník.
    O jeho skromnosti vypovídá už to, že si zahrál s každým, to je:u Černé Máry, na Konečné, u Bejčků,u Petříků, na Vyšehradě a prostě kam přišel, tam hrál, aniž by někoho vážně osočil, že neumí.
    Naopak poradil, jak by to mělo být, co tam lépe zní a podobně. On měl prostě dar od Boha.
    A věřte, takový byl skutečný.
    Míra Ignác Ježek z Čabárny.

  • Ljuba Hermanová

    Dnes by oslavila své 97. narozeniny. Paní Ljuba Hermanová. Vlastním jménem Luběnka Hermanová. Narodila se 23. dubna 1913 v Neratovicích.
    Na žebříčku české populární hudby, je právě Ljuba Hermanová,považována za ženu zakladatelku moderního českého šansonu, která předznamenala pozdější tvorbu dalších vynikajících českých šansoniérek, jako byla Eva Olmerová, Judita Čeřovská či nekorunovaná královna českého šansonu paní Hana Hegerová.
    V 60. letech byla nejuznávanější českou šansoniérkou s bohatým výrazovým rejstříkem od šantánového popěvku až po blues.
    Byla to opravdu výjimečná žena, první dáma českého šansonu se vším všudy.
    Ve Werichově a Voskovcově komedii PENíZE NEBO ŽIVOT (1932), zazpívala slavnou píseň,od Jaroslava Ježka,
    „Život je jen náhoda„.
    Ljuba Hermanová