Gladly S.W. moc děkují Vandrtorně za podporu v hlasování do Hudebního poháru Country rádia 2012. Děkujeme všem kamarádům z Kladna, kladenska i vzdálenějších, kteří se sdružují okolo toho skvělého blogu za podporu a hlasy v těchto těžkých duelech. Moc si této vaší přízně vážíme už proto, že nám kladenský tramping, ale i nádherné trampské hospůdky v Kladně a okolí nejsou cizí, což většina z Vás moc dobře ví. Každý hlas v této vrcholové soutěži Country rádia je důležitý a my jsme Vám za každý hlas nesmírně vděčni. Přestože se nám velice daří, naše písničky jsou posluchači vděčně přijímány víme, že jsme především Vaše kapela – kapela kladeňáků, kteří mají romantickou duši a stále milují tento žánr, dnes tak opomíjený – a taky přírodu, o které tak rádi píšeme a je pro nás největší inspirací.
Ahoj,
hlásím, že náš „američan z vysočan“ Ivan Mimoň Suchel si to zase zamíří do Čech. Kdo má chuť se s tímto exotem potkat může přijít tuto sobotu 15. února v 18 hodin do Hospody „U žida“, ul. Míru, Kladno – Rozdělov (bývalé nákupní centrum Terasa, kousek za benzínkou Shell). Kdo si myslí, že se tam objeví, tak prosím potvrdit zpátky na můj mail. Kdo má, tak hudební nástroje sebou! Dejte vědět i ostatním, co Mimoně pamatují.
Zdraví
Milan Petriščák
Midi,noty a vše kolem české trampské hudby. Při jejich hledání na českých stránkách jsem narazil na jeden malý problém , ale pro mě, dost podstatný! Český člověk už úplně propadl komerci a prodává všechno. Když se podíváte po světě zjistíte,že lidová hudba,je ve většině případů volně dostupná a dokonce i propagována.(Jestli to nebude nacionalismus)? Né ,že by tam neměli svojí VOSu , nebo jak se jim všem říká. Ale ty lidičky se nenechají otrávit a baví se a hlavně si předávají umění těch před nimi. Samozřejmě každá sranda něco stojí , ale za cenu,že zanikne něco ojedinělého a krásného? To mluvím třeba jen o Trampské hudbě a její tradici v Čechách. Ta je prostě originální a nezaměnitelná. Je to o lásce k přírodě , děvčeti , mamince,vlasti,člověku atd. V žádném případě nejde o kritiku současné muziky ale jak , zpíval v jedné své písni Karel Černoch,“Sakra, jako občan tohoto státu mám právo,“konec citátu , na pořádnou hudbu. Každá hudba má své fanoušky , ale „Ta naše Písnička česká“ nějak pokulhává. Proto jsem si položil otázku . Kolik, je takových, jako třebas já ? Kteří , prahnou po dědictví svých otců?
Není přece možné,že všichni vandráci,tuláci,trampové už úplně vymřeli.
Dostal jsem už několikátý dotaz: Mohl bych také zaslat nějaké fotky? Popřípadě jak?
Někde jsem to už psal.
Není nic jednoduššího.
Stačí poslat přes“ Zpráva autorovi“ svůj mail a já Vám odpovím, tím získáte naši kontaktní adresu, zde stačí kliknout na „odpovědět„, přidat naskenované fotky, kliknutím na tlačítko „připojit přílohu„zde se Vám nabídne výběr z Vašeho počítače,tam stačí najít a označit požadované fotky, kliknout na tlačítko „vybrat“ ony se načtou do pošty(chvíli to trvá, než se načtou) pak už jen kliknout na „Odeslat“. Chvíli počkat než se pošta odešle a je to.
Fotky prosím posílejte po 3-5 kusech podle jejich velikosti v kB, asi tak do 5MB, aby to pošta pobrala a nezdržovalo Vás to.
Pokut to jsou, fotky takzvaně papírové, bylo by nejlépe při osobním kontaktu, na kterém se můžeme domluvit.
Tak je možné postupovat i při posílání různých textů a příspěvků psaných ve Wordu, nebo oskenovaných.
POZOR!!! Na autorská práva, v naší zemi platí 70 let od úmrtí autora, proto okopírované fotky z časopisů a jinak již zveřejněné,bez souhlasu jejich autora, jsou nepřípustné a to platí i o článcích.
Různé hýbací prezentace a videa nejdou na blog dát. Jedině přes YouTube.
Za všechny příspěvky do naší databáze Vám budeme nesmírně vděčni a jistě i naši čtenáři.
Tradiční setkání u pomníčku Páji Trhlíka na Rudě u Rakovníka.
Na tomto místě před 23 lety 18.2. 1990 tragicky zahynul Pája při cestě za kamarády na trampu.
Letošní setkání kamarádek a kamarádů připadlo na 16. 2. 2013. Jako každý rok se u pomníčku zavzpomínalo na věčného vtipálka Páju, poté mu kamarádi zahráli jeho oblíbené písničky . Po úkloně před pomníkem s celá parta přesunula do Restaurace na Rudě, kde se konala tradiční hudební produkce.
Celé setkání pro nás zachytil, zpracoval a podbarvil písněmi od Longa Tom Jenčík. Tak si i ti, kteří se nemohli zúčastnit, můžou zavzpomínat a zazpívat s kamarády