První půjdu dál

Máme tu další píseň od Fechtýřů. Tentokrát to je nádherně zazpívaný gospel.
Textem opatřil Petr Kůs.

Podobné příspěvky

  • Až nás bude trempů, jako máku !!!

    Až nás bude trempů, jako máku !!!
    Písnička od skupiny P. A. Douši.
    Nahraná někdy v roce 1981.
    Geniální a nadčasový text, od Pavla Antonýna Douši, nás osloví i dnes.

  • Jede vláček…..

    Máme novou písničku.
    Nevím, jak se přesně jmenuje, ale je pěkná.
    Pokud ji někdo zná, dejte vědět.Oprava je to Foggy Mountain Special od Earl Scruggs.
    Díky Bédo!
    Pravděpodobně hraje skupina T. Jenčík Band.
    A, že jim to hraje.

  • Pro všechny milovníky Berounky a Gladly S.W.

    Dostal jsem do pošty něco „Úžasného“.
    Protože mám obrovskou úctu před lidským umem, a když se spojí několik těchto umů dohromady,
    tak vám vyjde NĚCO TAKOVéHO, že přijde šok, v pravém slova smyslu.
    Jako milovník řeky Berounky nenacházím slov.
    Když se spojí mistrovství textu, hudby, obrazu a Mistr VYAVI to dokáže dát do jedné vyvážené roviny,tak člověk tiše žasne.
    Písničku“ Vítr nad Berounkou“, většina lidí již zná. Je z repertoáru skupiny Gladly S.W.
    A potom do toho vstoupí další mistr, mistr obrazu VYAVI a můžete si za nadcházejících zimních večerů, snít u překrásné Berounky.
    Mě osobně tenhle nádherný snímek přímo nadchl natolik, že jsem hned přešel na další práce tohoto machra, na adrese VYAVI, zde se můžete pokochat ukázkami jeho dalších prací.
    Před TíMTO DíLEM hluboce smekám .
    Díky kamarádi: Gladly S.W. a VYAVI.
    VYAVI pro Gladly S.W. Vítr nad Berounkou .

  • Anděl 23.1.2010

    To je další z tvorby Ivana „Parmazána“Suchela:Anděl

  • Život to je divná hospoda

    Tentokrát U Petříků.
    Kdo je autorem této písně, nám zjistil Fida. Děkujeme!
    Je jím plzeňský bard Bohumil Rőhrich alias Béda Šedifka.

  • Sainte-M?re-Église od Gladly S.W.

    Další velmi pěkný kousek z dílny Gladly S.W.
    Tato písnička popisuje skutečný příběh, parašutisty Johna Steela z 505. PIR.
    6. června 1944 okolo 1:40 ranní ve městě Sainte-Mère-église, při vylodění Američanů v Normandii za Druhé světové války.
    Jeho padák se zachytil na věži kostela a on díky tomu, že předstíral svoji smrt, přežil do druhého dne, kdy město dobila americká armáda.
    Na jeho památku dodnes, na věži kostela visí jeho figurína, jak je vidět z autentických fotografii.