Kamikaze

PROSíM POŠLI TO PO KAMARáDECH

Nechala jsem manželovi k narozeninám vyřezat vodníka (viz příloha). Je z olše, má cca 150 cm a váží 120-150 kg!! 25.9. jsme ho posadili v Rynárci k našemu rybníčku u chalupy na konci vsi. V noci ze 4. na 5. 10 NáM HO NĚKDO UKRADL. Auto nechali zloději zaparkované na polní cestě dále od nás, tak, aby nebyl slyšet příjezd a odjezd. Pak, zřejmě rudlem, nepozorovaně přijeli na náš pozemek a přemístili ho k autu, přeložili a odjeli!!!

Nevím, jestli zůstal v našem regionu, nebo putoval „na objednávku“ do jiných koutů republiky…

Prosím vás, pokud byste někdo takového vodníka viděl může být i různě nabarvený, ale řezbář si zaručeně svoji práci pozná, informujte mě na

e-mail: jaromir.dejmek@seznam. cz

nebo na telefon: 602664357, event. 731619105.

Rozešlete, prosím, tuto prosbu i vašim známým a přátelům. Informaci, která povede k nálezu odměním.

Mnohokrát vám děkuji.

Jitka Dejmková

Máme hroznou radost, že se na nás stále více obracejí kamarádky a kamarádi při pátrání po svých, spolu osadnících, muzikantech, láskách, prostě lidiček, kteří se jim na nějaký čas ztratili z očí a rádi by se s nimi nějakým způsobem spojili.

Dnešní moderní technologie nám to umožňují, tak proč toho nevyužít?!

Když víme, rádi pomůžeme, ale samozřejmě nemůžeme znát všechny, proto rádi zveřejníme dotaz.

Krásný dotaz, na který rád vzpomínám a na tu náhodu, nikdy nezapomenu!

Jakýsi kamarád „Wies“ z Rakouska, čistě náhodou narazil na naší stránku, a jen tak zkusmo se zeptal:

„Estli“ u nás, v Kladně, neznáme nějakého Zdenka Pajmu. Prý se znali ještě za války v Rakousku ve fabrice.

Hned mi bylo jasno o kom je řeč, když se Wies rozepsal, jak musel Zdenek utéci, protože po něm šla německá policie.

Jak mi sám vyprávěl, dočkal konec války ve Francii.

Protože jsem byl mladší a rád naslouchal, dozvěděl jsem se zajímavé věci a hlavně, poučné!

Měli jsme osadu na Okoři, i chatu jsme si postavili. Byli jsme správná parta.

Ty jména si již Bohužel nepamatuji.(já,poznámka autora) Někdy v 1943 sestřelili někde u Makotřas letadlo a klucí tam našli kulomet. Přitáhli ho na osadu a tam ho postavili, někdo to udal. Jenom třem se nám povedlo schovat. Potom, jak kdo mohl,pryč z republiky. Já se dostal do Rakouska a makal ve fabrice. Až jednoho dne přiběhl kamarád a povídá,“bacha, nějak se o tebe začíná zajímat německá policie“. No a tak díky dalším kamarádům jsem utekl do Francie a tam přežil až do konce války.

A ráno, všechny holky na osadě, měli tepláky naruby“?!