Hledáček
Máme hroznou radost, že se na nás stále více obracejí kamarádky a kamarádi při pátrání po svých, spolu osadnících, muzikantech, láskách, prostě lidiček, kteří se jim na nějaký čas ztratili z očí a rádi by se s nimi nějakým způsobem spojili.
Dnešní moderní technologie nám to umožňují, tak proč toho nevyužít?!
Když víme, rádi pomůžeme, ale samozřejmě nemůžeme znát všechny, proto rádi zveřejníme dotaz.
Samozřejmě co má být neveřejné, tak zůstane!!!
Stačí napsat nechci zveřejnit!
Krásný dotaz, na který rád vzpomínám a na tu náhodu, nikdy nezapomenu!
Jakýsi kamarád „Wies“ z Rakouska, čistě náhodou narazil na naší stránku, a jen tak zkusmo se zeptal:
„Estli“ u nás, v Kladně, neznáme nějakého Zdenka Pajmu. Prý se znali ještě za války v Rakousku ve fabrice.
Hned mi bylo jasno o kom je řeč, když se Wies rozepsal, jak musel Zdenek utéci, protože po něm šla německá policie.
Jak mi sám vyprávěl, dočkal konec války ve Francii.
Protože jsem byl mladší a rád naslouchal, dozvěděl jsem se zajímavé věci a hlavně, poučné!
Měli jsme osadu na Okoři, i chatu jsme si postavili. Byli jsme správná parta.
Ty jména si již Bohužel nepamatuji.(já,poznámka autora) Někdy v 1943 sestřelili někde u Makotřas letadlo a klucí tam našli kulomet. Přitáhli ho na osadu a tam ho postavili, někdo to udal. Jenom třem se nám povedlo schovat. Potom, jak kdo mohl,pryč z republiky. Já se dostal do Rakouska a makal ve fabrice. Až jednoho dne přiběhl kamarád a povídá,“bacha, nějak se o tebe začíná zajímat německá policie“. No a tak díky dalším kamarádům jsem utekl do Francie a tam přežil až do konce války.
A poučení na konec od Zděnka :
„Jardočko“,ze všeho nejvíc se mi líbí kydy:
„Za našich mladých let, to nebylo!!!
A ráno, všechny holky na osadě, měli tepláky naruby“?!
Jardočka.