|

Pomůže Vandrtorna?

Pomůže Vandrtorna?

Kamarád Dowdy z T.O. Panda, se na mě obrátil se žádostí, zda bych dokázal identifikovat domovenku zřejmě ze třicátých let, z dědictví po svém zesnulém dědovi.
Nedokázal!
Snad pomůže Vandrtorna?
Přikládám dopis a původní dokument datovaný v roce 1942 na Dříni.
Dewi

Ahoj Dewi
Dostal jsem na tebe odkaz od Tonyho z Avalonu.
Mám totiž prosbu, jestli by někdo nedokázal pomoci s určením domovenky
osady, v které byl můj děda. Tuto domovenku jsem poprvé viděl na
fotografii jejich osadního sboru(třicátá léta) a letos jsem obrázek
domovenky objevil, po smrti babičky, v pozůstalosti. Je na svatebním
přání, dědovi od osadníků(1942) a je vyvedená barevně.
Děda ,Oldřich Šťáhlavský, byl z Kladna – Kročehlav a jezdili s partou
hodně na Kačák, ale hlavně k Sýkořicům(po válce už jen sporadicky,
jelikož se odstěhoval).
Domnívám se, že osada se mohla jmenovat Stříbrné Údolí, ale podložené
to nemám.
Kdyby tě to neobtěžovalo a mohl jsi sehnat, nebo věděl nějakou
informaci, moc by mě to zajímalo. I když je jasné, že pamětníci jsou
již na širých pláních, na svatebním přání jsou podpisy osadníků, třeba
někdo na Kladně jezdí i v další generaci??
Případně děkuji a AHOJ
Dowdy z T.O. PANDA

Podobné příspěvky

  • KTERÁ BYLA PRVNÍ

    Je RUJANA první Kladenskou osadou?
    Jako řada věcí, i Český tramping má svojí historii. Tak jako v roce 1918 byla založena legendární a mýty opředená Ztracená Naděje, první osada v Čechách, tak jako první ostravská osada Hobo, kterou v roce 1929 založil ,,táta ostravských trampů“ Hoban, tak i kladenský tramping má svojí historii. Má své průkopníky trampského hnutí, svoje první osady.
    Pokud vím, za první Kladenskou osadu se vždy považovala Rujana na Kačáku u Dědkova mlýna, založená v roce 1929. Ale již v roce 1928, ve stráni nad restaurací Okrouhlík, postavila parta pozdějších osadníků Rujany první chatu. Dali jí jméno Kostelík (evidována pod č. 2, číslo 1 měla chata El Paso). Kostelík za rok prodali a postavili na novém místě dvě chaty. Arkonu a Rujanu (pod č. 3 a 4). Datum oficiálního založení 1929 má osada na výročních vlajkách, pozvánkách i v uveřejněných článcích. Datum se uvádí jak v brožurce ,,Historie osady Rujana“ tak i v soukromě psané (po letech, spíše subjektivní názor) kronice Antonína Urbana, čestného člena osady, který vykonával funkci šerifa v letech 1934 – 1935 a 1937 – 1943. Tyto údaje, se dochovaly pouze v paměti starých osadníků, neboť původní kronika se ztratila!!!
    Bob Hurikán ve svých ,,.Dějinách trampingu“, ve skromné části o trampingu na Kladensku píše: ,,Osada Rujana, je první osadou na Kladensku…! Na téže stránce však představuje další Kladenskou osadu Camp Baiting, ležící mezi Lány, Křivoklátem a Zbečnem. Její pěvecký sbor ve složení Zdeněk Novák, Emil Hnětkovský, Franta Kopp a E. Sedláček, se sólistou Boganem Příhodou, spolu s osadou Yukonem, vystoupili na prvním Trampským večeru pořádaným osadou Rujana v roce 1932. Osada Camp Baiting, byla založena Bohoušem Beránkem, ádou Košťálkem, Emilem Hnětkovským zvaným Pyskoun, Rudolfem Sýkorou, Josefem Karfusem a Oldou Heříkem, na jaře téhož roku jako Rujana, 1929!
    Na vedlejší stránce pak Bob Hurikán seznamuje s trampskou sportovní osadou Yukon. Osadu založili chlapci z Kladna a Kročehlav – Zdeněk Šimon, Jarka Čap, Pepík Snop, Karel Kundl, Standa Černý, Toník Pošmourný, Ferry From a Urban již v roce 1928! Aby toho nebylo dost, v seznamu osad, které na internetu publikuje ,,Náš tramp“, se nachází osada Yukon – Kladno, Kročehlavy, založená dokonce v roce 1927! Je to tatáž osada, jako ta založená v roce 1928 a jeden z údajů je uveden chybně, nebo shoda jmen? Jak to vlastně je?
    Která Kladenská osada byla ta první? Rujana, Camp Baiting, nebo Yukon?
    Bogan_Příhoda_repro
    Toto je dnes již nežijící Bogan Příhoda, známý tramp a tchán Pepi Fouska.
    Dewi
  • TRAMPKOLONA ALKAZAR

    Název Osady: TRAMPKOLONA ALKAZAR
    ____________________________________________________________
    Datum a místo vzniku: 5.června 1963, kemp RUDA
    Zakládající členové: Udata, Davy, Franki, Kolja, Robin.
    Pozdější členové : Vlasta, Čigan, Slim, Tony, Icar, Drákula, Sorry,Standa,Vendula,Libka.
    ________________________________________________________________________
    Osadní umělci: Franki-banjo, Robin-kytara a práce s kůží,  Vlasta-mandolina, Čigan-banjo
    a práce s dřevem, Slim-kytara a basa, Kolja-kytara.
    Zpočátku jsme jezdili na Rudu, nebo na T.O. Modrá zátoka – Žerotín, později jsme jezdili hlavně na sever. Fara,Ranč 7D, pomáhali jsme opravovat hrádek Helfenburk u Úštěka.
    V roce 1971 jsme koupili mlejn u Jesenice a začalo jiné období. Jezdila tam spousta kamarádů a byly to nádherné časy.
    Jenže po čase začali „odcházet“ kamarádi. První zemřel Udata,postupně pak Icar,Robin,Davy,Kolja.
    Mlejn začal pustnout a hroutit se,nakonec jsme „zříceninu“ prodali.
    Stále se vídáme , ale jen zřídka a asi ve třech.
    Ahoj, Jirka Slim Frýdl.
    Další Fotky jsou „U Petříků“
    Vlajka
  • 79. narozeniny Zdeňka Paťara Velíška

    Stříbrné Údolí 2
    Dnes u příležitosti nedožitých 79. narozenin Zdeňka Paťara Velíška zveřejňujeme jeho výpověď o vzniku a životě na trampské osadě Stříbrné Údolí 2.
    Kde se na Staré řece něco dělo, tam jsme samozřejmé nemohli chybět. Nechali jsme si udělat domovenky, osady nás začaly zvát na své potlachy.
    V roce 1959 se nám vrátil do osady Míra Žák, výborný hráč na mandolínu, kterého zavřeli za politické delikty. Tak do naší osady přišel poslední člen.
    V té době jsme hodně jezdili na T.O. Kamarád Choceň.
    T.O.Kamarád 1961
    T.O.Kamarád 1961
    T. O. Sovy Praha, T.O. Údolí hříchů, na Okoř, Bílý Obláček Česká Třebová, Krkanku,to je nejkrásnější úsek Chrudimky, na Nežárku, Sázavu, do Ledečka a samozřejmě na Kačák, kde je spousta osad. T.S. Samotář Ota Kučera, Rujana, Údolí oddechu, Lone Star, Udolí děsu a tak to šlo po celá léta dál.
    Potom však nastaly rodinné záležitosti a my se začali pomalu, ale jisté rozcházet. Já se však z rodinné krize vzpamatoval brzy a počal stavět chatu v údolí Berounky a kluci se opět dali do kupy a pomáhali, jak mohli. Rukou společnou jsme tak postavili osadní chatu, i když byla moje vlastní. Tam jsme pak začali opět jezdit až do doby, kdy jeden z kamarádů odešel na Šumavu – Mirek – Žid zemřel na následky vězení a tak jsem zůstal sám pouze se svou ženou a dcerou a s kamarádem Jardou, který má chatu nade mnou.
    Na Šumavě vznikly nové osady, které nás často zvou na svoje akce. T.O. Blanice, T.O. Vápený kaňon -Pazour, T.O. Čikleros, Č.B. Smolaři.
    Na Kladensku, pak T.O. Návrat, T.O. Staří vlci, T.O. Špatňáci, T.O. Albatros, T.O. Věrný tulák atd.
    Jezdíme i na Ostravsko na T.O. Luňák Opava.
    I když v dnešní době nejsme takoví, jak jsme bývali, tak si stejně rádi zajedeme mezi dobré a upřímné kamarády a držíme se zásady, o které se zpívá v jedné písni… „Kdo to nezná, ten to nepochopí“.
    Co já a moje osada považujeme za životní krédo? Je mít upřímné a dobré kamarády a žít životem takovým, který jsme si zvolili. Vše, co máme, o to se rádi rozdělíme s poctivým a upřímným kamarádem. Tak žijeme a chceme tak i dožít.
    Závěrem této zpovědi o naší osadě, Vám Všem, poctivým kamarádům, kteří tyto řádky budou číst, přeji stale modrou oblohu a suchou stezku za poznáním naší tak krásné země.
    Berounko, milenko v závoji bílém, v údolí milém stulená, k Tobě se vracím, když náruč je prázdná i když jsi pro mě vzdálená. Když slunce pozlatí vlnky Tvé, snad mě na březích svých nalezne. Berounko, milenko v závoji bílém, v údolí milém, které znám, zůstal jsem opuštěn ve světě širém, své srdce i lásku Ti dám.
    Šerif osady Stříbrné údolí Zdeněk Velíšek – Paťár
  • Hledáček

    Hledáček
    Máme hroznou radost, že se na nás stále více obracejí kamarádky a kamarádi při pátrání po svých, spolu osadnících, muzikantech, láskách, prostě lidiček, kteří se jim na nějaký čas ztratili z očí a rádi by se s nimi nějakým způsobem spojili.
    Dnešní moderní technologie nám to umožňují, tak proč toho nevyužít?!
    Když víme, rádi pomůžeme, ale samozřejmě nemůžeme znát všechny, proto rádi zveřejníme dotaz.
    Samozřejmě co má být neveřejné, tak zůstane!!!
    Stačí napsat nechci zveřejnit!
    Krásný dotaz, na který rád vzpomínám a na tu náhodu, nikdy nezapomenu!
    Jakýsi kamarád „Wies“ z Rakouska, čistě náhodou narazil na naší stránku, a jen tak zkusmo se zeptal:
    „Estli“ u nás, v Kladně, neznáme nějakého Zdenka Pajmu. Prý se znali ještě za války v Rakousku ve fabrice.
    Hned mi bylo jasno o kom je řeč, když se Wies rozepsal, jak musel Zdenek utéci, protože po něm šla německá policie.
    Jak mi sám vyprávěl, dočkal konec války ve Francii.
    Protože jsem byl mladší a rád naslouchal, dozvěděl jsem se zajímavé věci a hlavně, poučné!
    Měli jsme osadu na Okoři, i chatu jsme si postavili. Byli jsme správná parta.
    Ty jména si již Bohužel nepamatuji.(,poznámka autora) Někdy v 1943 sestřelili někde u Makotřas letadlo a klucí tam našli kulomet. Přitáhli ho na osadu a tam ho postavili, někdo to udal. Jenom třem se nám povedlo schovat. Potom, jak kdo mohl,pryč z republiky. Já se dostal do Rakouska a makal ve fabrice. Až jednoho dne přiběhl kamarád a povídá,“bacha, nějak se o tebe začíná zajímat německá policie“. No a tak díky dalším kamarádům jsem utekl do Francie a tam přežil až do konce války.
    A poučení na konec od Zděnka :
    „Jardočko“,ze všeho nejvíc se mi líbí kydy:
    „Za našich mladých let, to nebylo!!!
    A ráno, všechny holky na osadě, měli tepláky naruby“?!
    Jardočka.