Z Dewiho archivu
Poprvé na ,,Kamenitém campu“
Z cancáku Nudli Krajánka r. 1969
Ranní mlha se pozvolna zvedá. Jdu k nástupišti kladenských autobusů, kde se mám setkat s kamarády a vyrazit prvně na jejich ,,Kamenitý camp“ na ,,Starou řeku.“
Za nedlouho jako první, klátivou chůzí, přichází obrovitý Mařena v doprovodu Šuryho z Tramp Boys.
Ahoj, po trampsku zalamujem ruce. To již se k nám blíží Dewi, jinak šerif osady ,,Tramp Boys“, následován kamarádem Ďuznou z téže osady. A tak dnešní parta byla úplná.
Pokusím se popsat jednotlivé členy naší party.
Mařena, o generaci starší kamarád, jeden z prvních členů kladenské osady ,,Rujana“ na Kačáku (1929). Výborný volejbalista a kytarista. Jeho oči hleděli z pod hustého obočí a tvář se podobala pergamenu. Byl oblečen do zelené bundy, hnědých manšestrových kalhot, na hlavě starou, podivnou hučku, na zádech ,,usárnu“. Jeho nohy vězely v odřených pohorách.
Dewi, vysoký štíhlý šerif, měl jako uhel černé vlasy a pronikavé bystré oči. Pod nosem knírek, který dával jeho podlouhlému obličeji vzhled hazardního hráče. Oblečen do ,,batla“ a riflí, s kanadami na nohou, ,,usárnou“ a banjem, vypadal jako pravý ,,hobo.“
Šury a Ďuzna, mladí věkem, ale již zkušení vandráci! Šury byl oblečen do lehkého maskáče a džínů. Jeho světlé vlasy pokrývala legionářská čepice. Na zádech měl tele a ve tváři nesmělý úsměv. Ďuzna v ,,batlu“ a džínách, na hlavě ,,papachu.“ Z ,,usárnou“ táhl ještě kytaru. Jeho pohory byly výstavním vandráckým kouskem!
Mařena hýřil dobrou náladou. ,,Hej Jano, podaj sekyru, baba nechce zemriť“, pronesl svůj oblíbený ,,hlod“. Ďuzna se přidal : ,,A za čo Janko ty seděl trinácť rokov?“
,,I zasekol jsem sekyru do kožuchu a v kožuchu bol děd“, odvětil Mařena.
To jsme již šlapali po silnici a baštili švestky, v té době již přešlé mrazem. Chutnaly náramně!
Samotný camp, hlavní cíl mé cesty a zvědavosti, ležel u osamělé skály obklopený dubovým lesem. Z jedné strany tvořila stěnu campu skalní stěna, ze která vyrůstal zakřivený habr, druhou stěnou byl veliký balvan. Poskládané kamení tvořilo zbývající stěny. Uprostřed malé ohniště. Pod skálou se táhla loučka, s velkým ohništěm, okolo poradní kameny, stožár na vlajku, totem a mohyla.
Kameny porostlé mechem a zapadané listím.
Vydrápal jsem se na skálu a rozhlédl se kolem. Byl to nádherný ,,svět!“ Nad hlavou mi šeptaly staré duby, skrz které pronikaly zlaté paprsky slunce, dole hučela ,,Stará řeka.“ Pomalu jsem odvrátil hlavu a sešel ke kamarádům.
Oheň vzplanul a kouř stoupal k tmavnoucímu nebi. Do hvězdné noci zněly kytary.
Kamarád Nudla Krajánek, vandroval původně jako tramp samotář. V roce 1969 při příležitosti konání ,,Fekálnických her“ byl přijat do osady ,,Tramp Boys“. Nyní má chatu na Dědkově mlýně, na osadě Rujana.
