Podobné příspěvky
O Talent Country Rádia
Před lety se mi dostal do ruky měsíčník „Pop Music Expres“, kde se vynikající pan Miloš Skalka, zamýšlí nad nejstarší C & W scénou Grand Ole Opry, která byla tak opěvována, že se úplně pozapomnělo, na druhou C & W nejstarší rádio show nazývanou Louisiana Hayride, přestože většina country a pop velikánů,začínala svou karieru právě na Hayride, než se dostali do Grand Ole Opry Show.
Například jedním z prvních zpěváků byl Hank Williams. Tam, se proslavily jeho písně,“Jambalaya“,
Setting the Woods On Fire“. Jim Reeves tam pracoval, jako hlasatel denních zpráv a ke zpěvu se dostával jen příležitostně. Smlouvu k vystupování zde měl i Johny Cash. Další zde začínající zpěvák, byl Elvis Presley, který v té době, byl nazýván „TheHillbilly Cat“.
Slim Whitman, pracoval jako pošťák, než vystoupil v pořadu Louisiana Hayride.
Samozřejmě, že tam vystupovali i umělci, kteří tam nezačínali, ale během své kariery, mockrát vystupovali. Flatt and Scruggs, Sonny James, Grorge Jones, Kitty Wells a celá řada dalších.
Proto, tohle vlastně píši, pod titulkem „Talent Country Rádia“, to je tak nádherná věc, kterou Country rádio rozjelo, pro začínající umělce. Jen tak dále a častěji, nemusí to být jen k nějaké příležitosti, ale průběžný průzkum naší hudby.
Například, mě by zajímala nová, trampská hudba, přece hraní písní ze 30tých let minulého století, není obraz současné trampské hudby, není přeci možné, že tento ryze český fenomén, úplně zmizel z povrchu naší hudební scény?!
Jestli si někdo, hned netroufá na soutěž „Talent Country Rádia“, může svou tvorbu zveřejnit,třeba přes naší Vandrtornu.
Jak vlastně vznikl Tramp?
Tramp:
V překladových slovnících se dočteme například.
Poutník, potulovat se, vandrovat, pěší výlet,kráčet,cestovat pěšky,plahočit se,
Šlapat po :světě, či konvencích.Pozn.autora
Parníky jezdící bez pravidelné trasy.
To je z anglického překladu.
Z němčiny:tulák, stopař, auto stopař.
V jiných jazycích je nenajdete. Ty už mají své specifické výrazy pro tuláky a trampy.
Pro českého trampa se hodí snad všechny zde zmíněné překlady.
Počátek trampingu u nás se traduje kolem roku 1918-20. I když, někteří tvrdí i dříve.
„V roce 1931 došlo dokonce k zásadnímu konfliktu se státní mocí. To je Kubátův zákon. Tehdy údajně až 15.000 trampů dokonce demonstrovalo v Praze. Co to bylo ten Kubátův zákon?“
Co byl je úplně jedno, ale do češtiny přeloženo, podmanit, ovládnout, znásilnit, zaškatulkovat.
Něco, co prostě zařadit nejde. Jako pozdější různé trampské unie začleněné do národní fronty. Kde jsou? To prostě nejde. Tramping, je o volnosti a svobodě. Například: „kam jedeš na čundr“ odpověď „ještě nevím“.
Z různých zdrojů jsem zjistil, ať z knih, či od pamětníků. Pravdě podobně se jedná, o tramping, jak jej známe dnes.
Když si vezmeme, různé trubadúry, jak se jim tehdy říkalo, potulné rytíře, není to podobnost čistě náhodná? Oni se přece také toulali bez, zdánlivého cíle. A většinou došli až tam, kam potřebovali.
Skutečnost je ale asi trochu jinde. V dřívější době bylo přeci běžné, že se chodilo vandrem. Nebo jak se říkalo na zkušenou. To až noví moci páni zavedli hranice a jazykové bariery. Po českých zemích se mluvilo snad všemi jazyky světa. Tak tovaryš nebo umělec nějakého řemesla bez problémů mohl jít vandrem do Vídně, Paříže čí Londýna.
Myslím si, že krajánek byl daleko užitečnější než tisíce úředníku. On prošel svět ,tu, něco odposlech, tu se něco naučil a šířil to dál. A tak se šířila kultura, umění, řemesla, proto je většina vládců pronásledovala. To byla jakási osvěta a tu žádný vládce bez svého dohledu nepotřebuje.
Vždycky to nemuseli být nutně darebáci a lapkové a z vlastní zkušenosti, za ta léta trampování jsem potkal pěknou řádku slušných a poctivých trampů.
A že mezi nimi byli lékaři, inženýři, umělci, zedníci, tesaři, zámečníci, atd. A pak ,vznikaly zajímavé slovní spojení. Jdeme na čundr. A kdo jede Franta „Podejcihlu, Doktor, Indža, Tarantule(kulhal), Prcek,Bludička, Vejrostek, Kristus,Muslim,Kudlanka“. A mnozí jsme ani nevěděli jejich pravá jména.
Ono to mělo něco do sebe, když v zájmu boje proti nedovolenému shromažďování mládeže(rozuměj trampingu), přišla VB a ptala se po panu XY, nemuseli jste lhát,protože jste skutečně nevěděli, kdo to je.Nemohu nevzpomenout paradoxu ,když nám rozehnali řádně hlášenou akci Dědkův Škrpál,kde se do mládeže započítal Mařena z Rujany,tehdy požehnaných 70 let věku, Patrik z Indiana a mnoho dalších,kteří by určitě rádi vzali za své, Tu mládež.
Jenom trampové dokázali podpálit les. A né , lesní dělnici, kteří tam pálili chvojí.
Vyhláška o zákazu rozdělávání ohně do 50m od lesa. Sedmdesátá léta.
Většinou jsme se s hajnými znali a tak nebyl problém.
Zpátky k trampům. To, že pražská smetánka z tohoto fenoménu udělala módu, ještě neznamená vznik trampingu. Trampové, byli, jsou a budou. Bez ohledu na vlády a politická uskupení.
Dnes potkáte trampa, který prošel celý svět a ani nevíte, že je tramp. Je normálně oblečený a hlavně slušný k přírodě. Nedává okázale na odiv lidem, že je členem jakési asociace, či jiného nesmyslu.
Má prostě domovenku, pokud ji má, pokud ji nemá, tak je to Tramp bez domovenky.
Ale duchem je tramp a mnohdy ani neví, že by ho tam někdo rád zaškatulkoval, aby se musel řídit, různými příkazy a zákazy osadní radou a nevím čím ještě.
O tom TRAMPING skutečně není!!!
Od toho jsou jiné instituce, jako strany, sdružení a organizace různých typů.
Proto se považuji za trampa, abych toto nemusel absolvovat.
Kamarádi z Vyšehradu
Když jsem viděl novoročenku Kamarádů z Vyšehradu, kde přejí Suchou Stezku, hned jsem si vzpomněl na Skupinu Močálové. Tato skupina nedávno oslavila 40. výročí založení.
Na Vyšehradě se scházela velká parta kamarádek a kamarádů z různých osad a koutů Kladenska.
Začínali tam i „PADOUŠI“ dnes je známe, jako“ P.A.Douši“,(z donucení úředníků,kterým se nelíbil jejich název „PADOUŠI“, protože se neslučoval s tehdejším světovým názorem a byli by špatným příkladem pro mládež).
Sleziny se pořádaly většinou ve čtvrtek, kde se domlouvaly příští vandry a potlachy.
Kdo chtěl někam vyrazit na čundr, zastavil se na Vyšehradě a věděl, kam se kdo a kdy chystá.
Byla to taková trampská ústředna. Tak nebylo divu, že lidí přibývalo.
V roce 1969 tam obsluhovala starší paní neurčité národnosti, někdo říkal Jugoslávka a někdo Bulharka, nevím. Podstatné je, že se hospoda zaplnila a milá hostinská musela běhat. Jednou při jedné takové větší sešlosti, to nevydržela, a protože neuměla dost dobře česky, začala nadávat po svém, „vy chlasčíte, jako, jako ten močál“.
Tak když byla další slezina a kamarádi přišli, ozývalo se “ á Močál přišel“. Protože jich chodilo více
uchytil se název Močálové a tak si říkají dodnes.
Proto mě zaujala ta „Suchá stezka“ z Vyšehradu.
Stará moudrost
Starý muž vypráví svému vnukovi o boji,který se odehrává uvnitř každého člověka.
Jsou to dva bojovníci,kteří bojují na život a na smrt.
Jeden je dobrý a druhý zlý.
Zlý je: Zlost,chamtivost,násilí,nenávist,lež,domýšlivost.
Dobrý je: Laskavost,štědrost,soucit,láska,věrnost,pokora.
Vnuk dědu přeruší a ptá se:
„A který vyhraje?“
A on mu odpoví: „Ten , kterého více krmíš!“
Peníze. Muška, jenom zlatá.
To je především o umu. Naše babičky říkávaly, že řemeslo má zlaté dno.
Dnes se každý zaměstnavatel ptá, co jsi, na co máš papír a pak to dopadá, jak to vypadá.
Dnešní školy chrlí, stovky inženýrů, mistrů a doktorů, ale od koho se naučí, co a jak, se má dělat?
Všechno se za Českou Normu nenechá schovat. Do dnes platí, dobrý řemeslník a špatný řemeslník.
Jak se potom může stát, že se prodávají potraviny, které jsou nepoživatelné, sice odpovídají normě.
Asi je něco špatně? Norma, anebo výrobce.
Učitelé chtějí zvednout platy, mají pravdu, je to hanba, že člověk, který má v rukách budoucnost národa, má živořit z platu, na který nedosáhne mnohý průměrný občan.
Je to k nevíře, ale i já jsem chodil do školy. Je to sice dávno, ale do dnes, mám v živé paměti učitele, kterých jsem si vážil a rád na ně vzpomínám. Mezi ně patřil Pan Václav Novotný, který nás učil Český jazyk.
Je to asi 45 let, když do třídy vešel jakýsi žák a řekl: „žák Ten A Ten má jít do ředitelny“.
To, co se událo, jsem pochopil až mnohem později. Pan učitel vyskočil od stolu a milého žáčka vypohlavkoval ze třídy se slovy,“když tak do ŘIDITELNY, protože tam sedí pan ŘíDíCí, který tuto školu ŘíDí“.
Díky tomuto zážitku, dnes vím, že Ředitel je jen od toho, aby ředil mzdy a tím pádem, jsme měli vysoký platový průměr.
Mám si potom takového učitele, Ředitele vážit, když jeho název, pochází někde z lakovny, proč se jim neříká, třeba Aceton?
Samozřejmě pravidla českého jazika hovořý jasně? ŘEDITEL!!!
A pak to vypadá, jak to vypadá.
Člověk potřebuje peníze, k pokrytí nákladů na domácnost a vůbec pro přežití.
Místo toho obdrží,konto,kredit,dividendy,požitky,služné,žold,poplatky,daně,Dph,SIPO,5 kaprů,
všimné a nevím, jak se to dál jmenuje. A na konec, když vám to někdo, nevhodně neproinvestuje,
nebo nedej Bože, nějaký Šibal nevytuneluje, můžeme hovořit o jakési sumě, která se odrazí na vaší životní úrovni.
Peníze,to je sprosté slovo a basta.
Mluví o nich hlavně ti, kteří ač je hrabou, jsou hluboce přesvědčeni,
o tom, že nejsou všechno.
Co by k penězům ještě potřebovali, by mohlo být další: „Téma Týdne“.
Mark Twain
Díky kluci,
tady je něco málo mám strašnej fofr, ale v červeci su u vás!!!!!!
Kluci to je nářez. Můj šéf Von, je úžasnej chlap. Má dům v podhůří Sierry Nevady asi 2 hodky odsud. V roce 1849 tam začala veliká Californská zlatá horečka. Posílám vám obrázek z chaloupky, kde jeden čas přebýval, nezaměstnaný novinař Mark Twain. Chlastal a hrál karty až do rána. Prý se tam schovával před San Franciským Sheriffem.
Tam viděl poprvé žabí závody, byla to inspirace k jeho slavné povídce Žabák.
(Naše poznámka. Pokud by měl někdo zájem si přečíst, tuto stránku,(jsou tam zajímavosti a dobové obrázky) a neumí americky, stačí označit adresu levým tlačítkem myši a dát kopírovat. Potom klepni na anglickou vlajku v menu Vandrtorny,objeví se překladač. Do okénka, kde je adresa Vandrtorny dej vložit. Potom stačí ve spodních okénkách Přeložit : zadat z angličtiny, přeložit do češtiny.
Není to Bůh ví co, ale pro orientaci o čem, ten článek je to stačí.)
Vyprávím Vonovi o českém trampingu a o vás už roky. On mě zase učí historii zdejšího kraje.
Teď díky blogu to konečně může vidět a porovnat na vlastní oči a uši.
Kdysi už je to delší dobu, jsme měli v SF pořad s Bédou (Frantou Trousilem) a Martinou o Českém Trampingu a trampské písni. Mělo to docela úspěch, protože hobo je totiž ničema a nemakačenko.I když původně, to byl jen potulný dělník. Tramp je ženská, která cestuje z postele do postele, nebo prostě (vagous)běhna. A co se týká cowboy písní, ty jsou většinou o mámě a o tátovi, o kostele a vůbec hodnotách v českých kruzích málo ceněných. Když si je pak porovnáte vedle sebe, směje se, jak česká, tak americká strana. Náš pořad jsme protkali fotkama z českého trampu od 1918 až do současnosti…
Co jsem chtěl vlastně říct?
Jo už vím, že se o vás všech tady ví už roky a teď vás můžou konečně i vidět a slyšet.!!!!!
Ahoj Ivan.