Kamenitej Camp 2

Tohle je jeden z našich prvních, dvoudenních vandrů do Žloukovic. Píše se rok 1965.
V té době se v sobotu ještě pracovalo, tak se vyráželo až odpoledne.
Od Poldovky, šichťákem v půl třetí, do Zbečna a potom pěšky, nebo vlakem do Žloukovic.
Tehdy jsme ještě neměli jméno ani osaděnku. Prostě, podle tehdejších pravidel, skuteční divocí trampové. Jak tehdejší noviny s oblibou psaly: „Chuligáni s chlupatými tornami na zádech“.
Na obrázku je zleva: Ďuzna (15) let, Jarda Šury(13),Okulár(8), Dědek (13),z okna smutně přihlíží
Juraj(10).
Začátky 1965
Takhle nějak vypadala, podle tehdejších kritérii, parta chuligánů,která zapalovala, lesy, stohy a páchala jiná zvěrstva na mírumilovných občanech (Paďourech)!
Skutečnost byla asi taková, že my jsme měli to štěstí, být odkojeni , četbou starých časopisů“ Vpřed“ a knihami založenými na úplně jiných hodnotách, tenkrát mírně řečeno nedoporučovaných autorů,jako byl: Jaroslav Foglar, Jack London, Ernest Thomson Seton, Bob Hurikán a mnoho dalších, vynikajících autorů.
Někoho jistě může napadnout myšlenka. Co to mají za rodiče, že je pouštějí bez dozoru?
Opak byl pravdou, jak je vidět na dalších fotografiích,naše rodiče to měli velmi dobře ošetřeno.
My jsme vyrazili na tramp a většinou se našel někdo z rodičů,či známých,který tam byl náhodou, zrovna na dovolené, nebo na výletě. Tak jsme byli pod dozorem, aniž jsme o tom věděli.
Žloukovice malý camp
Na fotce z „Dolního campu“, je důkaz. Tam jsme byli donuceni postavit stan, jako že budeme spát,v něm. Namátková kontrola byla provedena a dozor odjel . Každému musí být jasné, že do toho stanu se celá parta, ani nemohla vejít. Stan se zbořil a mohlo se spát pod širákem.
Kontroly časem řídly a my jsme začali skutečně trampovat.
O tom,ale příště.
Příspěvek byl publikován v rubrice Kamenitý camp. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *