Měsíce

Zkraje ledna, po Silvestru mnohá dívka bledne, buďto to má ještě z chlastu, nebo v září slehne.
Na únor mi nesahejte, krátký měsíc to je, moc hezky se u Matěje s holkou koketuje.
V březnu za kamna nelezem, čím bychom v nich topili, raděj jsme se na Josefa, všichni svorně opili.
Jaro v dubnu k hříchu svádí, kluk na holku dotírá, ta však místo milování, vyvede mu apríla.
Na Petřín jsem v květnu chodil, líbával se pod Máchou i dnes chodím tímto směrem do hospice za bráchou.
Červen přináší nám léto, zraji plody v přírodě, někdo u vody jej tráví, já je mám rád v hospodě.
Na červenec se vždy těším,z polích mizí obilí,do stohu si zalezeme s pěknou holkou na chvíli.
Srpen je čas dovolených, k moři lidi vyhání, zatím co se opalují, vykradou je cikáni.
Září měsíc pohodový, houby pěkně rostou, na nich můžeš sbalit holku, jako dlaždič sprostou.
Říjen to je babí léto, hlas jelena z lesa zní, s laněmi se potom páří, až mu člověk závidí.
Po příchodu listopadu chmurný čas nám nastává, na nároží mrzne holka, co své tělo prodává.
Prosinec je měsíc svátků, dárky rychle seženem a potom se pod stromečkem dobrým jídlem přežerem.
Jaroslav Král
Příspěvek byl publikován v rubrice Poezie. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Měsíce

  1. DOMINAS napsal:

    BILANCOVÁNÍ.

    1) Já s kytarou hospod prochodil , od všeho hrál vždy kousek.
    A sotva že jsem se narodil , chtěl jsem být Pepa Fousek.
    Toužil jsem dělat muziku , pro Pavlu, Jarku, Míšu .
    Dnes po vzoru všech básníků , občas i verše píšu.

    2) I s děvčaty jsem chodíval a zkoušel vzývat múzu.
    Do vonných luk je vodíval a rozepínal blůzu.
    Však místo múzy dostaví se , to co je chlapům bližší.
    Jakmile ženská nastaví , zvítězí pudy nižší .

    3) Životu platil jsem s úroky za všechny chlípné schůzky.
    Některý byly široký a některý zas úzký.
    Čas už ty lásky odvanul , dávno jim zvoní hrana .
    Když jsem si něco umanul , dlouho nebyla panna .

    4) A tak namísto muziky, no není tohle k zlosti .
    Zbyly jen z lásek pomníky , mě z toho zřídly kosti ( a vlasy taky) .
    Sám jsem si to však zavinil , byla to moje vina .
    Že se mi z těla ztrácela tak cenná bílkovina.

    5) Často se trápím otázkou. Co by tak asi bylo ?
    Kdyby v té honbě za láskou , mé tělo nehřešilo.
    Byl bych teď vzhledu mladšího ? Na hlavě bujnou kštici ?
    Lépe života sladšího , než čekat na márnici .

    6) Doufám že si to užily , všechny ty co jsem znával .
    Plnými doušky jsem život pil a nejen usrkával.
    Snad leckterá z nich pochopí , že dělal jsem to pro ně .
    Někdy co život natropí , to strhlo by i koně .

    Dominas

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *